Když jsem přemýšlela o otázce, zda se věci zlepšují nebo zhoršují, zaujaly mě dvě knihy a jeden dokumentární film. Torture and Impunity: The U.S. Doctrine of Coercive Interrogation od historika Alfreda McCoye. Déle An Unnatural Order: Uncovering the Roots of Our Domination of Nature and Each Other od obhájce a novináře Jima Masona a See No Evil (odkaz), dokumentární film od holandského režiséra Jose de Puttera, který prozkoumává vztah mezi člověkem a třemi šimpanzi, kteří byli zneužívání v zábavním průmyslu a v laboratoři.  Závěrečná otázka ve filmu zní: "Kdo pozoruje koho, a kdo se od koho učí?"(Vše je to neuvěřitelně fascinující, ale je to nelehké čtení a podívaná).

Došla jsem k pěti závěrům:

1. Mučení je šikmá plocha Starověcí Řekové a Římané byli první [?], kdo systematicky používal mučení. Římané nejprve mučili otroky a poté rozšířili využití mučení na případy podezření ze zrady a civilní případy za účelem získání "přiznání" - i když se připouštěla nespolehlivost informací získaných mučením. S příchodem třetího století n. l. byli občané rozděleni na honestiores (privilegované) a humiliores (nižší vrstvy), kteří mohli svědčit pouze s využitím mučení (některé děti a těhotné ženy byly ovšem ušetřeny).

2. Nikdo není vůči mučení imunní

Každý může mučení podporovat a každý může být obětí.

Křesťanská církev se stavěla proti mučení až do poloviny 13. století, kdy papež Inocenc IV. povolil mučení heretiků.Nakonec soudy používaly mučení za účelem získání přiznání, často na základě rozhodnutí soudců.

Ve dvacátém století se komunisté, fašisté, nacisté a autoritativní vlády hojně využívali na mučení, aby si udrželi kontrolu, zatímco demokratické státy neodporovali mučení přetrvávající u autoritativních režimů. Brzy se na mučení podíleli lékařští experti - jako pozorovatelé, v lékařských experimentech nebo tím, že mučení přehlíželi.

3. Eufemismy jsou nebezpečné

Jak podotýká Alfred McCoy, otázky mučení obestírá omezená debata, vyhýbavost, eufemismy a popírání. V roce 2007 americká Ústřední zpravodajská služba potvrdila, že používala waterboarding jako “vylepšenou techniku vyslýchání" používanou na vězně bez řádného soudu. Za Bushovy administrativy právníci lobovali za úzkou definici mučení. Eufemismy jsou ústředními nepřáteli morální jednoznačnosti. Tyto rétorické nástroje jsou úmyslně navrženy tak, aby zahalily náš každodenní jazyk a oslabily naši schopnost vidět problémy jasně....

Eufemismy jsou také často využívány k popisu toho, jak lidé zachází se zvířaty. Malé klece pro březí prasnice jsou nazývány "porodné boxy" a laboratorní experimenty, které zahrnují odepření vody nebo spáleniny se nazývají "negativní posilování" a "škodlivý stimul".Ve výsledku se eufemismy stávají etickými klapkami na očích, které potlačují vidět pravdu.

4. Tragédie a krize mohou být přetvořeny na příležitost a naději

Ačkoli se mučení vyskytovalo dlouho před gestapem, nacistická zvěrstva mobilizovala mezinárodní společenství. Brzy poté, co začaly norimberské procesy, byly v roce 1948 Valným shromážděním OSN přijaty Všeobecná deklarace lidských práv a Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidy. Tyto mezinárodní rezoluce ustanovily, že lidská práva překračují hranice rasy, genderu, náboženství a ideologie.

5. Aktivisté skutečně mění svět

V roce 1973 zahájila Amnesty International Kampaň za zrušení otroctví, které popisovala jako "sociální rakovinu". Svolala první Mezinárodní konferenci o zrušení otroctví a poté pracovala na etických kodexech v lékařských, psychiatrických a právních komunitách. Roku 1975 OSN přijala Deklaraci o ochraně všech osob před mučením a jiným krutým, nelidským či ponižujícím zacházením nebo trestáním. V roce 1984 OSN schválila jednomyslným hlasováním Úmluva proti mučení.

V době po útocích 11. září 2001 Bushova administrativa zvrátila dekády pokroku ve věci mučení. Bushova administrativa nicméně nebyla jediná. Členové kongresu, političtí experti i  profesoři z Harvardu se zmobilizovali, aby mučení ospravedlnili.

Poté, co aktivisté za lidská práva tlačili na členy Kongresu a Obamovu administrativu, aby byla ve věci používání mučení americkou vládou transparentní, Zpravodajský výbor senátu Spojených států konečně 9. prosince 2009 zveřejnil neutajenou zprávu, která se věnovala tomu, jak Ústřední zpravodajská služba používala "vylepšené techniky vyšetřování". Nebyly tu žádné jasné důkazy, že by taktiky teroru zachránily životy, taktiky mučení však byly mnohem krutější, než jak bylo sděleno politickým činitelům a veřejnosti.[moje poznámka: Věc není tak jednoduchá. Když mezní situace vyžadují mezní řešení? Americká vláda tvrdí, že tyto výslechy pomohly zabránit některým teroristickým činům. A jak jednat se zadrženou osobou, která má evidentně informace v případě "tikající bomby"?]

Aktivisté za práva zvířat také dosáhli změny v relativně krátkém čase. Když jsem byla jsem v DC, abych se zúčastnila na filmovém festivalu (Environmental Film Festival) debaty k staršímu filmu See No Evil, reflektovala jsem neutěšenou situaci šimpanzů. Po desetiletí aktivisté pracovali na tom, aby osvobodili šimpanze z laboratoří, zoo, cirkusů, a aby nebyli chováni jako mazlíčci. Nyní jsme na prahu uskutečnění.Morální pokrok není jednoduchý, přesto je v mnoha směrech přímočarý, jestliže máme morálně jasno a přesvědčení potřebné k tomu, abychom věci podstatně a smysluplným způsobem zlepšili.

Modernita je  charakterizovaná zrovnopravňováním dříve ponížených, ať už se jedná o rasové či etnické menšiny, ženy, děti, fyzicky a psychicky handicapované nebo zvířata. Od sedmnáctého a osmnáctého století dochází k tak zvaným morálním revolucím: lidé se začínají stavět kriticky k donedávna běžným praktikám, jakými je otroctví, mučení, ... V této době se také ozývají první hlasy ochránců zvířat.  Max Roser na Oxfordské univerzitě provádí průzkum na téma nerovnost. Dlouho se prokousával tabulkami a poznámkami pod čarou, aby mohl naši současnost prezentovat jako přehlídku globálních úspěchů: založil německý vědec webové stránky nazvané Our World in Data, česky „Náš svět v datech“. Tam pravidelně zveřejňuje jeden překvapivý diagram za druhým. www.ourworldindata.org/cascade-of-rights (viz třeba práva zvířat)