Pravda, láska a kapři
postřehy ze sociálních médií

 

 
 

Na svou stránku o zvířatech nechci plést politiku. Stalo se ale, že jsem na Facebooku do skupiny Lumpekavárna sdílela anketu FB stránky TV Nova pořadu Střepiny,  kde se lidé mohli pomocí smajlíků vyjádřit k české vánoční tradici prodeje živých kaprů z kádí a v diskuzi napsat svůj názor. Chtěla jsem se dozvědět, jaký je postoj členů Lumpenkavárny. Lumpenkavárníci tolerují ve své skupině jen hyperkorektní příspěvky a nad Okamurovci, Zemanovci, xenofoby, rasisty, islámofoby a odpůrci EU cítí nejen intelektuální, ale i morální převahu. Hlásí se  k Havlovu heslu, že láska a pravda musí zvítězit nad í lží a nenávistí. A morálkou se často přímo zaštiťují: Marginalizovaným a bezbranným se má pomáhat. Mnozí z nich pomáhali imigrantům, takže jeden by řekl, že by to mohli být soucitní lidé. Dle názorů Lumpenkavárníků ti, kteří proti imigraci brojí, jsou hloupí, podlehli propagandě nebo jsou necitové bez srdce. Podle celkem správného pravopisu Lumpenkavárníků, na rozdíl od jejich ideologických odpůrců, se dá usuzovat, že členové Lumpenkavárny studovali i jiné školy než VŠŽ. I když se nepovažuji za optimistku, přece jsem snad v hloubi duše čekala ve skupině „pravdoláskařů“ trochu jiné postoje, racionálnější argumentaci a víc empatie.

Lidé nechtějí být poučovaní či kritizováni a nechtějí, aby jim někdo byť jen naznačoval, že to, co dělají je neetické. Pouhé nadhození ankety o vánočním zvyku prodeje živých ryb nebo zpochybnění správnosti této tradice, poukázání na týrání při tomto typu prodeje vyvolal odpor,  kterému se říká  morální odpor, protože lidé mohou pociťovat implicitní morální výčitku a hledají ospravedlnění. Dále je zajímavé si všimnout motivovaného uvažování při snaze o post hoc ospravedlňování. Motivované uvažování není racionální nebo objektivní. Raději než otevřít se faktům, chce většina lidí dojít k závěru, že jednají správně, že nemusí činit změnu. Takže si vybírají důvody a názory, které ospravedlňují jejich preferovaný závěr, důvody a myšlenky, které změnu nevyžadují. Jsou osobně zainteresovaní směřovat svoje uvažování tak, aby mohli ospravedlnit své preference – preference, které jsou formovány zvyky a chutěmi (belief alignment). Ti konzumenti masa, kteří uznávají, že trápení či zabíjení zvířat je špatné, zažívají kognitivní disonanci. Kognitivní disonance je duševní nepohodlí způsobené tím, že člověk zastává přesvědčení, která si protiřečí či si odporují. To motivuje lidi k tomu, aby se tuto disonanci snažili zmírnit a dosáhli konsonance (souladu). Osoba, která zažívá kognitivní disonanci, se bude kromě snahy ji snížit, i aktivně vyhýbat situacím a informacím (willful ignorance), které by disonanci (nesoulad) mohly zvýšit. /Viz ve screenech tradiční hloupá argumentace poukazující na utrpení zeleniny a další. V posledním screenu  dva pánové bez obalu ukazují svou morální tupost/

 
 

 
 

Pramen, odkazy

 

 Mysl motivovaná masem: Rozhovor s Jaredem  Piazzou
Jedení masa a racionalita: Richard Dawkins a Sam Harris
Veganská komunikace a strategie rozhovor Tobiase Leenaerta s Melanií Joy