Tobias Leenaert:  Mysl motivovaná masem
rozhovor s Jaredem  Piazzou
(1.část)

 

 
 

Dr. Jared Piazza je lektor na Univerzitě Lancaster ve VB. Jeho výzkum se soustředí na morální rozhodování, včetně toho, jak lidé přemýšlejí o morální hodnotě zvířat. V současné době Jared a jeho kolegové publikovali práce Rationalizing meat consumption: The 4Ns (Racionalizování konzumace masa: 4N) v časopise Appetite a When meat gets personal, animals’ minds matter less (Když se maso stává osobním, na mysli zvířat záleží méně) v Social Psychological and Personality Science. Jareda jsem slyšel mluvit na Care Conference ve Varšavě v červenci 2016 a poté jsem s ním udělal rozhovor. Mluvili jsme o překážkách v obhajobě zvířat. Příspěvek je trochu delší, než obvykle, ale jsem si jistý, že stojí za váš čas.

Vegan Strategist: Jarede, proč je na světě tak málo veganů? Jsme stále na pouhém jednom procentu.

Jared Piazza: Na tuto otázku je několik možných odpovědí. Je to proto, že se lidé o zvířata nezajímají? To si nemyslím. Američané za své domácí mazlíčky v roce 2015 například utratili přes 60 miliard dolarů. Nevěřím, že se zajímají jen o psy a kočky, a ne o hospodářská zvířata. Je to proto, že lidé neví, co se hospodářským zvířatům děje, a je potřeba je pouze informovat o faktech? Ani tady si nemyslím, že je odpověď. Hnutí zvyšovalo povědomí o problému po desetiletí.

Vegan Strategist:Takže skutečná odpověď je ...?

Jared Piazza: Nejlepší odpověď, kterou mohu dát je, že lidé skutečně milují maso a chtějí ho jíst i nadále. To je činí méně vnímavými k morálním argumentům, které se týkají hospodářských zvířat. Pokud bychom se víc zabývali důvody. Proč lidé jí maso, mohli adresovat motivaci konzumovat maso, pak by se lidé mohli více otevřít poselství obhajoby zvířat a změně chování. Pokud se zabýváte motivací konzumovat maso, pak lidé mohou být více vnímaví ke zprávám o obhajobě zvířete a ke změně chování. Chuť je něco, co se vyvíjí ve velmi raném věku a poté zůstává docela neměnné. Když jde o jídlo, je mnoho lidí neofóbních (mají strach z nových věcí). Takže není snadné změnit chutě. Světlou stránkou věci je, že jakmile lidé udělají změnu, mnoho z nich může předchozí chutě ztratit docela rychle a natrvalo. To je pravda především u lidí, kteří se zdržují masa z etických důvodů. Pokud jste veganem dlouhou dobu a máte problém pochopit svůdnou moc masa, doporučuji knihu Meathooked, kterou napsala Marta Zaraska.

Vegan Strategist: Zkoumal jste dvě specifické překážky v obhajobě zvířat: morální odpor (moral reactance) a motivované rozhodovámí (motivated reasoning). Řekněte nám o tom něco více.

Jared Piazza: U morálního odporu jde o to, že lidé nechtějí být kritizováni a nechtějí, aby jim někdo říkal, že to, co dělají je neetické. Pouhé nadhození otázky veganství – nebo jen zdržení se masa, když sedíte u stolu s masojedy – může vyvolat tento druh odporu, protože lidé z toho, co říkáte nebo (ne)děláte, mohou pociťovat implicitní morální výčitku.
Při motivovaném uvažování  jde o post hoc ospravedlňování. Raději než se otevřít plnému rozsahu důkazů, chce většina lidí dojít k závěru, že nemusí činit změnu. Takže si vybírají důvody a názory, které ospravedlňují jejich preferovaný závěr, důvody a myšlenky, které změnu nevyžadují. Když jste v "motivovaném stavu", jste motivováni určitým směrem. Jste osobně zainteresovaní směřovat svoje uvažování tak, aby mohlo ospravedlnit vaše preference – preference, které jsou formovány zvyky a chutěmi. Pokud však naopak nejprve vytvoříte kontext, ve kterém není žádný vnější tlak na změnu, lidé mohou být otevřenější kriticky zvážit celý rozsah perspektiv (např. zvážit, že jedení masa není nutné).

Vegan Strategist: To je skvělá zpráva pro ty, kteří věří v sílu racionálního myšlení...

Jared Piazza: Motivované uvažování není racionální nebo objektivní. A má některé důsledky, které mohou být problematické. Lidé přizpůsobují svůj pohled na zvířata tak, aby byl v souladu s jejich chutí na maso. Nazývá se to přizpůsobení přesvědčení (belief alignment). Výzkum ukázal, že když lidem připomenete, že jí zvířata, budou na zvířata myslet méně (pokud jde o jejich mentální kapacity),  když jim tuto skutečnost nepřipomenete. Lidé také sníží svůj morální zájem o zvířata, když o zvířatech přemýšlí jako o jídle.

Vegan Strategist: A pak je tu záměrná ignorance (wilful ignorance), kterou jste testoval v zajímavém myšlenkovém experimentu.

Jared Piazza: Ano, u záměrné ignorance jde o to, že když jsou lidé v motivovaném stavu, mohou se vyhnout nebo nepřihlížet k "otravným" informacím, které by jinak vzali na vědomí.. V jedné studii jsme Steve Loughnan a já lidem předložili situaci, kde někdy v budoucnosti vědci na jiné planetě objeví nový zvířecí druh ("trablany"). Když jsme trablany prezentovali jako inteligentní, měli lidé o zvířata větší starost, než když jsme je jako moc chytré neprezentovali. Zjistili jsme, že tu je jasná korelace mezi inteligencí trablanů a morálním zájmem lidí o ně. Pak jsme ale provedli druhou studii, kam jsme zakomponovali i prasata a tapíry, a lidem jsme řekli, že jsou to také inteligentní zvířata. Zjistili jsme, že v případě prasat, která – na rozdíl od tapírů a trablanů – lidé jedí, jejich inteligence měla na morální zájem lidí mnohem menší vliv. Jinými slovy, inteligence prasat byla záměrně ignorována.

Vegan Strategist: Co můžeme s těmito překážkami jako obhájci zvířat dělat?

Jared Piazza: Jedna věc, kterou můžeme zkusit, je vyvarovat se motivovanému rozhodování. Jde o to dostat se k lidem dříve, než začnou mít potřebu obhajovat své volby, to znamená dříve, než jsou v motivovaném, defenzivním stavu a vymýšlí post hoc racionalizace. Toho lze dosáhnout tím, pokud se lidé budou myslet, že již podnikají kroky ke snižování masa – tak, že poukážeme na všechna ta chutná nemasitá jídla, které už jí a chutnají jim. Ve skutečnosti jsem se takto posunul od všežravce k vegetariánovi kvůli zdraví a pak veganovi. Nejprve jsem začal snižovat konzumaci masa, protože mě máma vystrašila karcinogenními vlastnostmi masa. Po čase se nejedení masa stalo součástí mé identity, což mě učinilo otevřenějším vůči informacím o průmyslovém farmaření a osvobození zvířat. Další možností by mohlo být vytvoření "bezpečného“ prostředí, kde mohou lidé zpochybňovat své vlastní důvody pro jedení masa, spíš než aby jim členové morálního předvoje říkali, proč je konzumace masa špatná. To snadněji řekne, než dělá, některé užitečné tipy může poskytnout psychologie.

Jednoznačný poznatek z psychologické literatury o přesvědčování je, že lidé si neradi myslí, že jsou přesvědčováni, takže se je nesnažte otevřeně přesvědčovat. Neříkejte "Jsem součástí této skupiny a ty ne, ale měl bys být". Pokud se jako všežravec obávám, že mě budete kritizovat, a že nechcete dojít ke kompromisu, tak proč bych se pak měl s vámi bavit, když vím, že to povede jen jedním směrem? Možná bychom měli zkoušet dávat lidem možnost, aby se přesvědčili sami. V mé laboratoři jsme zjistili, že když necháte všežravce obhajovat opačné přesvědčení než zastávají – například je necháme pokusit se přesvědčit kamaráda, že není nutné jíst maso – tak jsou více otevření soucitnému poselstvím o hospodářských zvířatech a jsou ochotnější vzít v úvahu vegetariánská jídla, než když píší souhlasné argumenty (například proč je to nutné). Představa je taková, že lidé mohou být spíš přesvědčeni svými vlastními argumenty, než donuceni vnějším vlivem, i když tyto argumenty jdou proti tomu, co si původně mysleli. Takže jako obhájci zvířat bychom mohli zvážit více způsobů, jak lidi zapojit do procesu obhajoby zvířat, kritického myšlení o zvířatech a mase, spíš než lidi obviňovat z jedení masa.

Možná bychom se my vegani mohli konzumentům masa prezentovat jako ještě větší všežravci a nechat je, ať převezmou opačnou roli?

Jared Piazza: Zajímavý nápad!

 
  2.část