Vlastně zvířecí ráj?

Opičí městečko u Kolína

Rudolf Baudis

Myši přispěly k dalšímu pokroku ve výzkumu léčení rakovinných nádorů. Doktor Bert Vogelstein z univerzitní nemocnice Johnse Hopkinse vpravil určitý druh bakterií do velkého nádoru laboratorní myši. Během několika hodin tyto bakterie nádor zničily a po dvoutýdenním léčení byly myši zcela zdravé, zatímco u neléčených zvířat se nádor spíše zvětšil. (Zpráva z tisku). Smyslem naší práce je, aby takových příznivých zpráv bylo víc, říkají pracovníci podniku BioTest v Konárovicích u Kolína.

Půvabná kolínská obec Konárovice má pěkný zámek i kostelík, ale co tu zvědavé novináře nejvíc zajímá, jsou přízemní podlouhlé domky za branou s nápisem BioTest. Svoje sídlo tu má podnik zabývající se chovem laboratorních zvířat a některými testy na nich. Nezasvěcence by sotva napadlo, že v těch několika barácích žije asi desetkrát tolik obyvatel než je lidí v blízkém Kolíně, a že toto nenápadné sídliště je dokonce druhým největším opičím městečkem ve střední Evropě.

"Chov opic má v Konárovicích víc než padesátiletou tradici. Ošetřovatelé se tu nestřídají zdaleka tak často jako třeba v zoologických zahradách. Mají proto nejen potřebné zkušenosti, ale svědčí to i o jejich vztahu ke zvířatům a ke svému zaměstnání. Představa, že provádíme vivisekci, čili chirurgické zákroky na živých zvířatech bez umrtvení, je naprosto zcestná. Všem zvířatům věnujeme větší péči než leckterý chovatelský nadšenec. Vedou nás k tomu samozřejmé humánní důvody, ale i praktické hledisko.

Odchov jedné opičky přijde asi na 20 tisíc korun, jakýkoli experiment mající za následek poškození jejího zdraví nebo dokonce úmrtí by tedy znamenal i finanční ztrátu. Proč bychom to dělali? Pokud se provádějí kožní testy, jde výhradně o léky, nezkoušíme žádnou zkrášlovací kosmetiku ( MOJE POZN.TESTY NA KOSMETIKU JSOU UŽ ZAKÁZÁNY) a testy se okamžitě přeruší při nepříznivé reakci, takže nikdy nedojde ani k tvorbě nádorů. Jediným příkořím, která makakové u nás utrpí, je sem tam nějaký ten píchanec injekcí," řekl nám na uvítanou náš průvodce, ing. Charvát.

Což si opičky zřejmě dobře pamatují, takže ani jejich stálá ošetřovatelka je nedokáže banánovou návnadou přilákat do blízkosti fotografa opice  Testování nových léků probíhá nejdřív ve zkumavkách a na přístrojích, pak teprve na zvířatech, z nichž jedno nesmí být hlodavec. Proto nastoupí třeba králíci, patřící mezi zajícovité. V Konárovicích neprobíhá jen testování nových léků, ale i kontrolní ověřování jednotlivých šarží léků již odzkoušených a zavedených, zda nejsou znečištěny chemickou nebo bakteriologickou složkou. Právě některé nedostatečně odzkoušené léky způsobily v minulosti v zahraničí např. deformace plodů v tělech těhotných žen.

Boj za svobodu myší a potkanů

Návštěvu BioTestu jsme shodou okolností měli sjednanou v týdnu, kdy v jednom týdeníku ( MOJE POZN. Respektu?) vyšel nešťastný článek týkající se tohoto podniku, plný neopodstatněných hrubých výpadů a věcných chyb. Naštěstí jsme si brzy vyjasnili, že nám nejde o hledání senzací, ale o objektivní pohled na péči o zvířata při jejich chovu a o základní zjištění, k čemu se používají. Zdejší zvířata - myši, potkani, křečci, pískomilové, morčata, králíci a opice druhu makak rhesus - jsou využívána při vývoji a zkouškách jakosti léčiv pro lidské i veterinární lékařství a téměř stejně často při diagnostikování nemocí.

"Etické otázky spojené s vědeckými pokusy na zvířatech se snad v příštích několika letech podaří vyřešit, " věří ing. Charvát."Už nyní např. existuje umělá kůže používaná při některých transplantacích, takže zvířata brzy nebudou muset nikde nasazovat svou vlastní kůži při pokusech při vývoji kosmetických zkrášlovacích prostředků. V tom smyslu už Evropský parlament přijal směrnici zakazující od roku 2009 testování kosmetiky na zvířatech. Řadu pokusů už dovedeme nahradit počítačovou simulací, ale pro zjištění biologické reakce na nový lék a ověřování jednotlivých výrobních šarží léků jsou zatím "pokusní králíci" nenahraditelní."

Během testu vypadají trochu jako diváci v kině, usazení v ložích. Pohlížejí na okolí klidnýma očima a přitom zvědavě pohybují čumáčky, jakoby právě nevykonávali důležitou práci a jakoby věděli, že jim žádné nebezpečí nehrozí. Zato každý z nás, kdo někdy užíval nějaké tablety, je jim zavázán. Králík má, jako všichni savci, stálou tělesnou teplotu, v jeho případě je to 38 stupňů Celsia. Po podání přiměřené dávky léku rektální sonda (teploměr v zadečku) sleduje případné teplotní změny.

Test trvá čtyři hodiny, po této pracovní směně mají zvířata pětidenní dovolenou. Ne že by je výzkumná práce tak vyčerpala, ale aby se z jejich organismu přirozenou cestou odstranily i stopové zbytky testovaného léku a jejich látková výměna se vrátila do normálu. Králík, který upozorní zvýšenou teplotou na nějakou chybu v léku, má dovolenou na zotavenou ještě mnohem delší. Kromě délky dovolené mají králíci před námi náskok ve vstupu do EU i co se týče ubytování. Jejich kotce jsou už prodloužené na evropskou normu, dokonce jsou ještě vzdušnější.

Chlupatých výzkumníků ubývá

Vědci považují za samozřejmé, že množství pokusů na zvířatech je nezbytné minimalizovat. Zdůrazňují, že seriozní věda se za každou cenu snaží vyhnout nepotřebným, duplikovaným či nadbytečným pokusům a že je třeba u každého pokusu na živých tvorech znovu ověřovat, zda k němu neexistuje přijatelnější alternativa. Že to nejsou jen slova, o tom svědčí fakt, že během několika let poklesl počet zvířat použitých v ČR k nejrůznějším pokusům z 560 tisíc v roce 1994 na 239 765 v roce 2002.
Mírný nárůst v posledních dvou letech je způsoben vývojem nových vakcín a intenzivním využitím ptáků a jejich embryí, což veterinární správa vysvětluje hledáním prostředků proti nemocím drůbeže. Naproti tomu pro účely kosmetiky bylo v naší republice v roce 2000 laboratorně využito celkem 11 (!) králíků a loni žádný. Pro výzkum nádorových nemocí lékaři použili v roce 2002 celkem 12 635 zvířat, převážně hlodavců.

Počet zvířat využívaných pro vědecké, lékařské a farmaceutické experimenty se některým lidem zdá pořád příliš vysoký, takže volají: Zastavte pokusy na zvířatech! V naprosté většině jde ovšem o myši a potkany. Hubíme-li je pastmi a jedem, protože nám ujídají potravu a šíří nakažlivé nemoci, nikoho to nepohoršuje, poslouží-li vědě, máme to pokládat za krutost a prohřešek proti právům živých tvorů? Králíci mají např. velmi dobře fungující slinivku břišní a proto jsou nepostradatelní při kontrole inzulinu, hormonu, který zachraňuje život statisícům lidí nemocných cukrovkou.

Králíci sice testují také to, zda lék v podobě masti příliš nedráždí pokožku a zda oční léky nemají nežádoucí vedlejší účinky, ale představa ochránců zvířat (a některých novinářů), že králíci jsou upínáni do svěráku a test končí rozleptáním bulvy a slepotou pokusného zvířete, je nesmyslná.

Opičky v Konárovicích (je jich tu kolem 250) žijí v přirozených společenstvích, jakýchsi harémech. Vždy asi 15 samic na čtyři nebo pět samců - stejně jako v přírodě. Opičky, jako blízcí příbuzní člověka, jsou předurčeny k ověřování léků působících na srdeční činnost, krevní tlak a činnost centrálního nervového systému. Určitě jim ale nikdo nepřivodí infarkt, aby ho pak zkoušel léčit. Co do počtu pokusů i jedinců v Konárovicích je mnohonásobně převyšují hlodavci. Ale nejsou to hlodavci ledajací. Aby byli chráněni před vnějším prostředím hrozícím infekcí a narušením spolehlivosti laboratorních testů, člověk k nim nemá jen tak přístup.

Ve vzduchotěsných místnostech se stále udržuje mírný přetlak, podobně jako v operačních sálech nemocnic, a ošetřovatelé k nim vstupují jen přes tzv. hygienickou smyčku. V šatně odloží své svršky, pak projdou sprchou, ozáří se UV lampou hubící mikroorganismy i ve vlasech a na kůži a v další šatně si obléknou pracovní oděv. Pracovnice v chovech prožijí směnu ve sterilním prostředí spolu se svými svěřenci. Všechno, co putuje dovnitř, musí projít sterilizačním autoklávem, včetně potravy a podestýlky. Když na tom zvlášť záleží, chovají se zvířata dokonce v uzavřených boxech, izolátorech, takže vůbec nepřijdou do styku s lidmi.

Zvířata v Konárovicích rozhodně netrpí a jsou pod stálým dohledem veterináře. Ale neměla by se firma při jejich prodeji zajímat také o to, k jakému účelu je kupec použije, jak s nimi bude zacházet a případně zákazníka odmítnout? "K něčemu takovému nemá BioTest žádné oprávnění. Je to záležitost kontrolních orgánů. Pokud ochránci zvířat bojují proti vivisekci, čili operacím na bdělých zvířatech a odnímání jejich orgánů bez umrtvení, pak usilujeme o stejnou věc," řekl nám jeden z majitelů BioTestu, pan Lukáš Jebavý. "I proto jsem nejen chovatelem laboratorních zvířat, ale také členem Ústřední komise pro ochranu zvířat a předsedou jejího výboru pro ochranu pokusných zvířat."

25.10.2003 - PRAHA (zdroj:Právo) - Česká televize vyhrála soudní spor o reportáž nazvanou Obchod s bolestí vysílanou v letošním květnovém vydání pořadu Fakta.
"Reportérka Markéta Fialová připravila reportáž kritizující mechanismus schvalování a provádění pokusů; na zvířatech v České republice. Poukazovala konkrétně na střet zájmů; v případě pana Jebavého, jehož firma pokusy na zvířatech provádí. Ten zároveň zasedá v komisi schvalující pokusy. Jebavý podal na ČT žalobu, kterou Městský soud v Praze 2 minulý týden v plném rozsahu zamítl jako neodůvodněnou," sdělila v pátek Právu vedoucí redaktorka tiskového oddělení ČT Bohuslava Holubová. Více o případu zde.

Základní činností společnosti je komplexní toxikologického testování (léčiv, chemikálií, pesticidů a dalších látek) včetně analytického servisu, biologické kontroly a další služby z oblasti biologického testování. Nedílnou součástí této kvalifikované experimentální práce je zdroj kvalitních laboratorních zvířat. Společnost má proto zaveden vlastní chov a experimentální ustájení myší a potkanů, morčat, křečků, králíků, koček, psů a opic.