- Proč lidé nemají rádi vegany
-
Ve vědecké studii s názvem "Není snadné jíst zeleninu: Důkazy o
zaujatosti vůči vegetariánům a veganům" (It ain’t easy eating greens: Evidence of bias toward
vegetarians and vegans from both source and target) autoři zkoumají,
nakolik a proč jsou běžně se stravující lidé zaujatí vůči veganům.
Autoři provedli studii, kde byli vegetariáni a vegani byli porovnáni s dalšími skupinami, které jsou často cílem předsudků jako imigranti, asexuálové, ateisté, homosexuálové, drogově závislí nebo černoši. Výsledky průzkumu provedeného na běžně se stravujících lidech žijících v USA ukázaly, že vegani a vegetariáni byli vnímáni podobně jako migranti, asexuálové nebo ateisté, avšak negativněji než černoši. Zatímco vegetariáni na tom byli podobně jako homosexuálové, vegani byli vnímáni negativněji. Hůře než vegani a vegetariáni byli vnímáni drogově závislí (MacInnis, Hodson, 2017).
Když však zkoumali ochotu pronajmout některé ze skupin byt, byli lidé naopak ochotnější ho pronajmout vegetariánům a veganům, než ostatním skupinám. To může souviset s tím, že vegetariáni a vegani byli jako skupina hodnoceni jako vcelku "kompetentní" (MacInnis, Hodson, 2017).
Autoři studie mimo jiné předpokládali, že lidé tíhnoucí k politickému konzervativismus a pravicovému autoritářství (podpora statusu quo, odpor vůči sociální změně ) se budou cítit více ohroženi a budu mít negativnější postoj vůči vegetariánům a veganům, což výsledky studie potvrdily (MacInnis, Hodson, 2017).
Vzhledem k tomu, že je konzumace masa spojována s maskulinitou a pocitem mužnosti, autoři také očekávali, že na muže vegetariány a vegany bude pohlíženo negativněji než na ženy. Z výsledků vyšlo, že nejnegativněji byli ohodnoceni vegani muži (MacInnis, Hodson, 2017).
Autoři pak v další studii porovnávali vegany s dalšími skupinami, které se stravovaly jinak než je považováno za normální (např. lidé s lepkovou nebo laktózovou intolerancí, náboženské důvody... ). Na vegetariány a vegany bylo pohlíženo negativněji, než na osoby omezující jídelníček ze zdravotních nebo náboženských důvodů. Nejhůře však dopadli lidé dobrovolně (tím jsou myšleni neceliatici bez lékařské indikace) se vyhýbající lepku (MacInnis, Hodson, 2017).
Vegetariáni a vegani také byli porovnáváni s dalšími skupinami, které vystupují proti daným sociálním normám - s feministkami a environmentalisty. Vegetariáni i vegani byli vnímáni negativněji než environmentalisté. Vegetariáni pak byli hodnoceni lépe než feministky a vegani byli na jejich úrovni (MacInnis, Hodson, 2017).
Autory výzkumu také zajímalo, jak se bude lišit postoj všežravců vůči vegetariánům a veganům na základě toho, z jakého důvodu maso či živočišné potraviny vyřadili z jídelníčku. Důvodem mohly být "práva zvířat", "osobní zdraví" nebo "environmentální důvody". Nejnegativněji bylo vnímáno vegetariánství a veganství z důvodu práv zvířat, nejlépe dopadl důvod zdravotní (MacInnis, Hodson, 2017). To naznačuje, že zde nejde jen o neoblibě odlišně se stravujících, ale že "zaujatost je motivovaná a defezivní" a tedy "důvod PROČ někdo nejí maso je důležitý faktor v rozhodnutí o míře zaujatosti, která je vůči nim vyjádřena" (Hodson, 2019).
Autoři jako důvod, který k negativním postojům přispívá, uvádějí to, že vegetariáni a vegani jsou vnímáni (alespoň v západní společnosti) jako symbolická hrozba. Autoři podotýkají, že v naší masožroutské společnosti, kde je konzumace masa považována za normu "vegetariáni a vegani představují silnou hrozbu statusu quo". Vegetariáni a vegani jsou vnímaní jakožto skupina (outgroup) jejíž přesvědčení a či morální standardy a hodnoty jsou v konfliktu a představují hrozbu pro "přesvědčení, hodnoty, postoje nebo morální standardy" masojedlíků a společenskou skupinu, jíž se cítí součástí (MacInnis, Hodson, 2017).
Pocit ohrožení vyvolaný hnutím, které se staví proti převládajícímu způsobu zacházení se zvířaty není spojen jenom s negativním pohledem na vegetariány a vegany, ale i s negativním pohledem na jejich cíle a snahy a může tak mít negativní vliv na morální zájem o zvířata a vést k "více vykořisťovatelským postojům a chování zřejmě jako výsledek potřeby chránit kulturní normy a tradice a odporu ke změně" (Leite et al., 2019). Lidé, kteří se cítí vegetariány a vegany ohroženi se po čase začnou domnívat, že si zvířata nezaslouží tolik morálního zájmu a ochrany (Hodson, 2019).
Když lidem posílíme empatii k jedlým zvířatům připomenutím, že maso pochází ze zvířat, sníží se sice jejich zaujatost vůči vegetariánům a veganům, ale jelikož jim tato připomínka zvýší odpor vůči konzumaci masu, jejich pocit ohrožení vegetariány a vegany se naopak zase zvětší (Hodson, 2019).Tím, že se lidé mentálně odpojí od původu masa mohou snížit svoji kognitivní disonancí způsobenou rozporem mezi svým přesvědčením (člověk se považuje za někoho, kdo má o zvířata starost a nerad jim ubližuje) a jednáním (rád konzumuje maso). Lidé zřejmě také z tohoto důvodu přisuzují jedlým zvířatům menší kognitivní schopnosti než zvířatům, která nekonzumují a odsouvají je mimo svůj okruh těch, kteří si zaslouží morální ohled, což je ještě znatelnější u těch, kteří "silně věří v lidskou nadřazenost nad zvířaty" a u těch, kteří se "cítí ohroženi vzestupem vegetariánství" (Leite et al., 2019).
 |
|
|
|
|
Pramen, odkazy |
|
|
|
|
|