Křesťanské zdůvodnění práv zvířat

 

 

Ó Bože, posilni v nás smysl pro bratrství se všemi živými tvory, s našimi malými bratry, kterým jsi dal tuto Zemi, aby ji obývali společně s námi. Kéž pochopíme, že nejsou živi jen pro nás, ale také pro sebe a pro Tebe; nechť i jim je život sladký a nechť se cítí lépe ve svém údělu než my v našem. Basil Veliký 

 

 Jméno ANDREW LINZEY je tak pevně spojené s křesťanským hnutím za zvířecí práva, že se objeví kdekoli jsou nějaké akce na obranu zvířat. Jeho mise, někteří křesťané tomu říkají revoluční mise, je měnit postoje křesťanů ke zvířatům.

 Ve své knize ANIMAL THEOLOGY (1994) se Linzey jako křesťan vyznává ze své “flustrace bolesti a smutku“ z utrpení "nejslabších“ ze všech – zvířat. Kniha je založená na sérii přednášek o zvířecích právech na Oxfordské univerzitě.

Centrální motiv knihy: Lidská nadvláda nad zvířaty se potřebuje řídit vzorem Krista - nadvláda se má projevit službou. Ježíš zemřel za nás. Jestliže Bůh byl připravený toto udělat pro nás, pak by lidé měli následovat tento příklad ve svých postojích k ostatním bytostem a Božímu stvoření obecně. Křesťané by měli pečovat o Boží stvoření (přírodu, zvířata), starat se jako Ježíš se stará o ně - jako sluhové, kteří jsou pro tuto službu připraveni trpět. Měli bychom opustit naše ostré, často arogantní oddělení lidí od ostatní přírody. Ve spojení s člověkem Bůh spojil sebe s ostatním stvořením.

Podle některých lidí je Bůh tak malý, že je schopný se zajímat jenom o jednu část svého stvoření – o lidi - a ne o celé své stvoření. Podobně bývá úzký náhled některých lidí na lásku, jde milovat lidi nebo zvířata, ne obojí. Křesťané často upadnou do mravní malosti, když dojde  k diskusím o zvířatech, jako by se Bůh staral jen o jeden z milionů druhů.Toto nás přivádí k určitému druhu modlářství, zbožštění lidstva. 

Během své historie projevilo křesťanství málo soucitu ke zvířatům. Popíralo, že zvířata mají svou vlastní hodnotu, mysl, duši.Tato tradice však plně nevysvětluje proč i v současnosti je křesťanství lhostejné k potřebám zvířat. Důvodem je myslím humanismus: náboženský a světský humanismus. Tímto já nepoukazuji na lidi, kteří nevěří v Boha. Nemyslím tím ani lidi, kteří jsou zastánci lidského štěstí, důstojnosti, práv, jako samozřejmě i já. Myslím tím humanismus definovaný jako sebezbožnění,  „náboženství lidstva“,  které zahrnuje starověkou představu, že „ člověk je mírou všeho .“

Od tohoto pohledu, je jen krátký krok k víře, že „ člověk je pánem všech věcí“, že lidské zájmy jsou absolutní, a že zvířata nejsou stvořena pro slávu Boží, ale pro nás.

Výsledkem zbožštění lidstva je toto: zvířata jsou naše prostředky, zvířata jsou naše potrava, zvířata jsou naše nástroje. Zvířata jsou prostředky k lidským cílům. Znamená to lidskou nadvládu a kontrolu nad celou zemí. Někteří z nás sledují výsledky takových závěrů s hrůzou, vidí, že působí velkou duchovní krizi v dnešním světě.

V určitém smyslu je to vina křesťanů. Oni dovolili, aby se biblické texty, zvláště první kapitola Genesis interpretovaly tak, aby podporovaly, ne-li vyžadovaly lidskou despocii.

Potřebujeme pojetí sebe ve světě ne jako vládnoucího druhu, ale jako těch, co slouží celému stvoření. Musíme opustit názor, že zvířata byla stvořena kvůli nám, aby nám sloužila, ale že my jsme byli povoláni k službě ostatním tvorům. Genesis 2: 15 - Ráj byl stvořen krásný, plný života,  lidé byli pověřeni o správcovstvím.

Filosof Hazlitt napsal: “Člověk je jediný druh, který se může smát nebo plakat, protože jedině člověk vidí rozdíl mezi tím co je a co by mělo být.“ Toto je další příklad toho, že lidé nárokují příliš mnoho pro sebe, aniž by od sebe hodně vyžadovali.

My jsme druh, který je zodpovědný za globální zahradu. Vzhledem k naší technologii, držíme zemi ve svých rukou. Spolu se změnou pohledu na sebe, musíme změnit pohled na zvířata a přiznat: Zvířata mají právo být zvířata…mají právo žít v prostředí, které jim dal Bůh .

Měli bychom už přestat mluvit obecně o úctě a respektu. Musíme zkoumat náš vlastní životní styl: Jestliže chodíte do cirkusu a do Zoo, najděte si jinou zábavu, jestliže se podílíte na intenzivním hospodaření, pracujte na změnách systému tuhého vězení, jestliže se zabýváte experimenty na zvířatech, hledejte alternativy, a vy co stále jíte maso, zanechejte toho.

Tato mravní výzva připadá nejtěžší těm, co se považují za ochránce přírody. Ale je obtížné vidět starost o divoká zvířata a ekologii a zároveň nemít žádnou ohleduplnost k zvířatům v kleci, k pokusným zvířatům, k zvířatům na jatkách.

Na závěr znovu připomínám vizi, kde lev leží vedle jehněte. Pro ty, kterým se toto zdá příliš vizionářské a extrémní, připomínám žalm : “ Tam, kde není žádná vize, lidé zahynou. 

Bůh, který je lhostejný k utrpení nevinných nemůže být křesťanský Bůh. Náboženství, které nás znecitliví k utrpení, nemůže být křesťanské náboženství. Nemůže být dost zdůrazněno, že obraz Boha výlučně zaujatého záchranou lidí a lhostejného k utrpení nečlověčího stvoření se stal zdrojem mravního zoufalství. Jestliže se křesťané v současnosti tak málo starají o zvířata, je to proto, že si myslí, že i Bůh se o celé své stvoření nezajímá. Já věřím, že jestliže je Bůh dobrý a spravedlivý, musí to znamenat, že vykoupení je pro každého a každé stvoření, které trpí.

Teologický pohled na zvířata je velice odlišný od jiných filozofických, často ateistických pozic. Bůh je stvořitel všeho živého, lidí i zvířat. Bůh není - a nemůže být - nepřátelský nebo lhostejný k tomu, co stvořil. Pojetí  práv  zvířat je založeno na tom, že Bůh požaduje, abychom se zvířaty zacházeli s respektem, jakožto božím stvořením. Já říkám - zvířata mají - práva ( práva od Boha), protože je Bůh miluje a cení si jich. Znamená to tedy, že zvířata mají kvůli svému božskému původu svou nesnižitelnou hodnotu. Z tohoto pohledu když mluvíme o právech zvířat, neděláme nic víc, než uznáváme práva tvůrce.

Práva pak nejsou věc, která vynaleznou a udělí lidé podle svého uvážení, ale práva jsou objektivně daná - mají být objevená a uznána. Hnutí práv zvířat je založeno na základním poznání, že zvířata nejsou druh zboží,  prostředky, nástroje nebo objekty, ale že zvířata mají svou vlastní hodnotu. Musíme si uvědomovat, že svět stvoření kolem nás není náš svět, ale boží svět. Zvířata nepatří nám, ale Bohu.

Proč je tak špatné odepřít kuřatům zkladní požadavky jejich přirozenosti jako je volný pohyb?

Jeden biskup v Anglii nedávno přirovnal velkochovy k zvířecímu Aschwitzu. Omezovat slepice v bateriových klecích je více než mravní zločin, je to známka odmítání rozpoznat Boží záměry s přírodou a jeho zalíbení v tom co stvořil. Není jasnějšího  rouhání před Bohem, než takové perverzní zacházení s Jeho stvořením..

Křesťanský argument pro vegetariánství je jednoduchý: zvířata patří Bohu. Jejich zbytečné zabíjení je hřích. Křesťané to tak často nechápou. Křesťané se stavěli a staví záporně k vegetariánství částečně z teologických, kulturních a i ekonomických důvodů.

Zabíjení musí být poslední možnost, ne první, bohužel zabíjení jiného druhu - zvířat se pro nás stalo tou nejsamozřejmější věcí . Zabíjení musí být poslední možnost, ne první, bohužel zabíjení jiného druhu - zvířat se pro nás stalo tou nejsamozřejmější věcí.  Já osobně nevěřím, že vegetariánství přijme většina lidí. Je to pro nás vize, mravní ideál ke  kterému se máme snažit přiblížit.