Jak udělat svět veganským?
Tobias Leenaert
(2. část)

 

 

 

 

Samotné moralizování to nezvládne

V případě hnutí za práva zvířat, jsou tyto non-morální faktory nepochybně ještě důležitější. Pokud byste dotáhli morální argumenty do jejich  extrému a argumentovali, že máme povinnost vždy a všude se vyhýbat živočišným produktům, dokonce i v případě, že bychom měli po zbytek života jako jediné jídlo mít chleba a vodu. Z morálního hlediska to dává smysl a mnoho současných veganů by se k veganství neotočilo zády, i když vše, co by mohli jíst, by byla voda a chleba. Nicméně si můžeme snadno představit, že každý pokrok v alternativních produktech (v kvalitě i v kvantitě nebo dostupnosti) pomáhá dát se na cestu veganství. Řečeno jinak: jak se nabídka alternativ živočišných produktů zlepší, požadovaná morální motivace nebo obavy se zmenší. To je dobrá věc, protože nemáme motivaci lidí pod kontrolou, ani  jejich soucit nebo chuť ke změně.

Změna chování může předcházet změně postoje

Pro ty z nás, kteří chtějí, aby se lidé stali vegany z těch správných důvodů a skutečně měli starost o zvířata, existuje  přesto dobrá zpráva: změna postoje může následovat po změně chování. Vysvětlím to. V našem hnutí, jako ve většině sociálních hnutí to obvykle   funguje takto: chceme změnit postoj  nebo  přesvědčení lidí o něčem a doufáme, že tyto změny v postoji změní jejich chování. V našem případě: snažíme se změnit jejich postoje ke zvířatům tím, jak je informujeme o tom, že jsou zvířata cítící bytost, které mohou trpět, zasluhují respekt atd. Doufáme, že to pochopí a pak udělají další krok,  že přestanou jíst zvířecí produkty. To někdy funguje, ale zřejmě ne dost často. Nejenom že nejsme schopni zajistit, aby se lidé zajímali o zvířata  (nemáme moc kontroly nad jejich starostí ), ale někteří (možná nemálo) lidé, kteří se ve skutečně o zvířata zajímají i tak nezmění své chování (to se nazývá attitude-behaviour gap). Můžeme usuzovat, že hluboko uvnitř  mnoha lidem není jedno, co se zvířatům děje například v průmyslových farmách. Většina lidí nicméně není vegany. Nepřevádí svůj zájem o zvířata starost do praxe. Důvodů je pro to mnoho, ale jeden z hlavních nepochybně je, že to prostě není dostatečně pohodlné.

Když se primárně  změní chování lidí (bez toho aby se změnily jejich názory), může tato změna chování ovlivnit jejich postoje. Je to paralela s tím, co jsem napsal výše (morální důvody a non-morální důvody). Lidé mohou změnit jídlo z non-morálních důvodů: dostanou se do prostředí, kde je skvělé veganské jídlo nebo protože někdo jiný pro ně takové jídlo denně připravuje. V budoucnu mohou být veganské alternativy běžné a dostupné všude. Veganské jídlo si tak mohou lidé objednat bez hlubšího záměru.

Jakmile lidé získají zkušenost s tím, že veganské jídlo je chutné, dostupné, a to i cenově atd., stanou se otevřenější k argumentům zvířecích práv, protože už se tak nebojí, že by něco ztratili. Poznali, že existují skvělé alternativy zvířecích produktů, tak nemají strach, že jim bude maso a mléko chybět. Jsou pak méně náchylní k tomu, že se vyhnou článku o zvířecím utrpení nebo odvrátí oči, když vidí reportáž z průmyslových farem v TV.

Ilustruji vám, jak chování ovlivňuje názory na konkrétním příkladu. Představte si toreadora a pracovníka jatek. Tito lidí dělají v zásadě to stejné: zabíjejí hovězí dobytek. Pokud byste se zeptali neveganů, ke kterému z nich cítí větší zlost, odpovědí by bylo: toreador. Proč tomu tak je? Z části proto, že mnoho lidí vidí býčí zápasy jako bezdůvodné násilí, zatímco zabíjení zvířat pro maso jako nutnost. Jídlo je v jejich očích méně triviální než zábava. Nicméně si myslím, že to není hlavní faktor. Domnívám s, že hlavní rozdíl je tento: většina lidí se nezajímá o býčí zápasy (nenavštěvují býčí zápasy nebo je nesledují v TV), mají ale zájem na zabíjení zvířat kvůli masu. Chování ovlivňuje názory. Je mnohem těžší hodnotit nebo zavrhovat něco, co sami děláte. Pro většinu lidí je snadné zavrhnout kožešinu, protože ji nenosí.

Další způsob, kdy změna chování předchází starosti o zvířata je samozřejmě situace, když se lidé stanou vegetariány nebo vegany ze zdravotních důvodů. Výzkumy ukazují, že u signifikantního množství lidí, kteří se stanou vegany ze zdravotních důvodů se vyvine starost o utrpení zvířat, etičtí vegani často začali jako zdravotní vegani. Myslím si, že obavy některých veganů o to, že zdraví není dobrý motivátor nebo argument pro rozpravu o veganství, (např. zdravotní vegetariáni nebo vegani budou náchylnější přestat) není moc přesvědčivý, protože bez zdravotních argumentů by bylo méně vegetariánů a veganů a zadruhé, mnoho lidí svůj postoj a motivaci změní. Tato námitka je především reflexe nás, kteří chceme, aby lidé dělali věci z těch správných důvodů. (Na druhou stranu by zdravotní přínosy veganství neměly být zveličovány a měly by být vysvětleny potenciální nutriční úskalí).

Důležitost inkrementalismu*

Výše napsané, není přímo o tom, hned udělat z  hned vegany. Přes zkušenosti s  veganskými jídly mohou lidé pomalu měnit své chování a názory a mnoho z nich časem dostane k tomu být plnohodnotnými vegany, protože mají starost o zvířata. Nicméně tím neříkám, že jen samotné snižování konzumace masa není důležité. Naopak. Věřím, že nejrychlejší cesta k veganskému světu je podporovat redukci spotřeby živočišných produktů (spolu výzvou "go vegan", kterou opatrně zaměřit na určité publikum za určitých okolností). Lidé budou mnohem více inklinovat k tomu něco změnit, když je požádáte, aby udělali konkrétní věc, kterou si umějí představit. Pro mnoho lidí je výzva "go vegan" k veganství nenastartuje.To neznamená, že nejsou důležité materiály, skupiny nebo jedinci s poselstvím "staňte se vegany". Znamená to jenom,  že musí existovat i výzvy k "pouhému" omezení živočišných produktů (a možná e se vegany). Důležitou věcí tu je, že velká skupina lidí, kteří redukují maso, je nejrychlejší cestou ke zvýšení poptávky a tudíž nabídky. Čím víc lidí, kteří omezují maso tu je, tím více veganských produktů se všude objeví a tím snazší bude se zcela stát veganem. Je důležité mít na mysli, že mnoho z nás může být vegany díky faktu, že je to nyní mnohem jednodušší než dříve a že je to mnohem jednoduší díky ... velké skupině lidí, kteří redukují spotřebu masa a ptají se po veg produktech (spíše než stále malinkému množství veganů).

Závěr

Když to vše shrnu: kromě přístupu "staňte se vegany kvůli zvířatům" by měl existovat ještě přístup, který se zaměřuje nejprve na změnu chování. Tato změna chování může mít různé motivace (zdraví, dostupnost skvělých alternativ...), a různé stupně (redukce masa, vegetariánství, bezmasá pondělí). Tak jako se mohou měnit a vyvíjet motivace lidí, se mohou měnit i stravovací návyky. čím víc lidí redukuje spotřebu masa, tím víc se zlepší nabídka veganských výrobků a stát se veganem bude snadnější.

Když se veganské produkty a jídlo stanou ještě více dostupnými a běžnými možnostmi stravování, obhajoba práv zprávyh bude mnohem jednoduší, protože jednotlivci i společnost jako celek bude méně závislí na živočišných produktech. To také znamená, že  je extrémně důležité se zaměřit na vytvoření skvělých alternativ za zvířecí produkty, jak v supermarketech, tak restauracích.

Inkrementalismusje metoda dosahování určitého cíle postupně a zvolna, po dílčích částech.

1. část

 

 

 

Pramen, odkazy

 

How to veganize the world: one possible strategy
Jedení masa a racionalita: Richard Dawkins a Sam Harris
Melanie Joy, Karnismus (Proč milujeme psy, jíme prasata a oblékáme si krávy)
Karen Duve: Jíst slušně (o knize)
Musí to skončit (rozhovor s Philipem Wollenem)
Bezmasý luxus
(Ojedinělé hlasy antického světa)