|
|
|
||||||||||
|
|
|
||||||||||
|
Samotné moralizování to nezvládne Změna chování může předcházet změně postoje Pro ty z nás, kteří chtějí, aby se lidé stali vegany z těch správných důvodů a skutečně měli starost o zvířata, existuje přesto dobrá zpráva: změna postoje může následovat po změně chování. Vysvětlím to. V našem hnutí, jako ve většině sociálních hnutí to obvykle funguje takto: chceme změnit postoj nebo přesvědčení lidí o něčem a doufáme, že tyto změny v postoji změní jejich chování. V našem případě: snažíme se změnit jejich postoje ke zvířatům tím, jak je informujeme o tom, že jsou zvířata cítící bytost, které mohou trpět, zasluhují respekt atd. Doufáme, že to pochopí a pak udělají další krok, že přestanou jíst zvířecí produkty. To někdy funguje, ale zřejmě ne dost často. Nejenom že nejsme schopni zajistit, aby se lidé zajímali o zvířata (nemáme moc kontroly nad jejich starostí ), ale někteří (možná nemálo) lidé, kteří se ve skutečně o zvířata zajímají i tak nezmění své chování (to se nazývá attitude-behaviour gap). Můžeme usuzovat, že hluboko uvnitř mnoha lidem není jedno, co se zvířatům děje například v průmyslových farmách. Většina lidí nicméně není vegany. Nepřevádí svůj zájem o zvířata starost do praxe. Důvodů je pro to mnoho, ale jeden z hlavních nepochybně je, že to prostě není dostatečně pohodlné.
Když se primárně změní chování lidí (bez toho aby se změnily jejich
názory), může tato změna chování ovlivnit jejich postoje. Je to paralela s tím, co jsem napsal výše (morální důvody a non-morální
důvody). Lidé mohou změnit jídlo z non-morálních důvodů: dostanou se do
prostředí, kde je skvělé veganské jídlo nebo protože někdo
jiný pro ně takové jídlo denně připravuje. V budoucnu mohou být
veganské alternativy běžné a dostupné všude. Veganské
jídlo si tak mohou lidé objednat bez hlubšího záměru. Ilustruji vám, jak chování ovlivňuje názory na konkrétním příkladu. Představte si toreadora a pracovníka jatek. Tito lidí dělají v zásadě to stejné: zabíjejí hovězí dobytek. Pokud byste se zeptali neveganů, ke kterému z nich cítí větší zlost, odpovědí by bylo: toreador. Proč tomu tak je? Z části proto, že mnoho lidí vidí býčí zápasy jako bezdůvodné násilí, zatímco zabíjení zvířat pro maso jako nutnost. Jídlo je v jejich očích méně triviální než zábava. Nicméně si myslím, že to není hlavní faktor. Domnívám s, že hlavní rozdíl je tento: většina lidí se nezajímá o býčí zápasy (nenavštěvují býčí zápasy nebo je nesledují v TV), mají ale zájem na zabíjení zvířat kvůli masu. Chování ovlivňuje názory. Je mnohem těžší hodnotit nebo zavrhovat něco, co sami děláte. Pro většinu lidí je snadné zavrhnout kožešinu, protože ji nenosí.
Další způsob, kdy změna chování předchází starosti o zvířata je
samozřejmě situace, když se lidé stanou vegetariány nebo vegany ze
zdravotních důvodů. Výzkumy ukazují, že u signifikantního množství lidí, kteří se stanou vegany ze zdravotních důvodů se vyvine starost o
utrpení zvířat, etičtí vegani často začali jako zdravotní vegani. Myslím
si, že obavy některých veganů o to, že zdraví není dobrý motivátor nebo
argument pro rozpravu o veganství, (např. zdravotní
vegetariáni nebo vegani budou náchylnější přestat) není moc přesvědčivý,
protože bez zdravotních argumentů by bylo méně vegetariánů a veganů a zadruhé, mnoho lidí
svůj postoj a motivaci změní. Tato námitka je především reflexe nás, kteří
chceme, aby lidé dělali věci z těch správných důvodů. (Na druhou stranu
by zdravotní přínosy veganství neměly být zveličovány a měly by být
vysvětleny potenciální nutriční úskalí). Když to vše shrnu: kromě přístupu "staňte se vegany kvůli zvířatům" by měl existovat ještě přístup, který se zaměřuje nejprve na změnu chování. Tato změna chování může mít různé motivace (zdraví, dostupnost skvělých alternativ...), a různé stupně (redukce masa, vegetariánství, bezmasá pondělí). Tak jako se mohou měnit a vyvíjet motivace lidí, se mohou měnit i stravovací návyky. čím víc lidí redukuje spotřebu masa, tím víc se zlepší nabídka veganských výrobků a stát se veganem bude snadnější. Když se veganské produkty a jídlo stanou ještě více dostupnými a běžnými možnostmi stravování, obhajoba práv zprávyh bude mnohem jednoduší, protože jednotlivci i společnost jako celek bude méně závislí na živočišných produktech. To také znamená, že je extrémně důležité se zaměřit na vytvoření skvělých alternativ za zvířecí produkty, jak v supermarketech, tak restauracích. Inkrementalismusje metoda dosahování určitého cíle postupně a zvolna, po dílčích částech. |
|
||||||||||
|
|
|
||||||||||
|
|
|
||||||||||
|
|