Skvělé rtěnky pro krysy

Po krátkém zákazu chce ministryně Emmerová znovu dopřát zvířatům blaho kosmetiky. 

Pokusy na zvířatech kvůli kosmetice, zakázané tady ani ne před rokem coby postradatelný a krutý zvyk, by se měly vrátit zpět.  S návrhem přichází ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Zdá se jí totiž, že přísná ochrana zvířat znevýhodňuje české výrobce kosmetiky na mezinárodním trhu.

Chraňte lesky a oční stíny

Jak zjistit, jestli třeba oční stíny nejsou škodlivé pro zdraví těch lidí, kteří si rádi malují oči? Jednoduše: vezme se stovka březích krysích samic, kterým se pak několik týdnů podávají zvyšující se dávky testovaného přípravku. Látka ve velké koncentraci po čase působí jako jed a vyvolává ve zvířatech trvalou a trýznivou bolest. Krátce po vypuknutí testu samozřejmě ztrácejí chuť k jídlu a svou dávku otrávené potravy proto dostávají nuceně žaludeční trubicí. Krátce před očekávaným porodem pak výzkumníci celou pokusnou „várku“ utratí, z mrtvol vyříznou dělohu a pitvají živý plod. Když zjistí, že prošel otravou bez rozpoznatelného poškození, je pokus uzavřen a látka dostane povolení pro výrobu. V opačném případě jde do laboratoře další stovka samic se změněnou kombinací jedů na jídelníčku.

Kvůli zkouškám na rtěnky, stíny, líčidla a podobně tady v roce 2003 podstoupilo smrt 327 313 zvířat. Pak ale zkoušky na živých tvorech kvůli kosmetice postavil parlament na návrh lidovecké poslankyně Vlasty Parkanové mimo zákon (víc ZDE). Kosmetické firmy musely přejít na počítačové metody testů, nebo při výrobě pracovat s již prověřenými látkami: nejvíc zvířat totiž „pohltí“ nutnost odzkoušet na nich nejrůznější novinky a inovace – nové přidané lesky, vůně či odstíny.
Dnes přichází ministerstvo zdravotnictví s požadavkem, aby se zkoušky na zvířatech znovu vrátily do hry. Podle nenápadné vsuvky do zákona o zdraví lidu se tak má dít formou výjimečných povolení v případech, kdy se „vyskytnou vážné obavy o bezpečnost dosavadních ingrediencí kosmetického prostředku“.

„Naše právní úprava je přísnější než evropské normy, a proto je nutné zákon přeformulovat,“ vysvětluje iniciativu tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Věra Čarná. „Pokud by se tak nestalo, byli bychom vnímáni jako země, která vytváří nerovné podmínky výrobcům kosmetických prostředků.“ Obrátil se tedy někdo z výrobců během ročního trvání zákazu na ministerstvo s nějakou stížností či s údaji o nevýhodné pozici na trhu? „Neobrátil, ale není vyloučené, že by se to v budoucnu mohlo stát,“ říká Čarná. Mimochodem – direktiva Evropské unie počítá se zákazem kosmetických pokusů na zvířatech pro všechny členské země do roku 2010 a ve Velké Británii, Německu a Holandsku se nesmí testovat už dnes. Jak je možné, že tam žádnou kolizi s evropskými normami kvůli tomu nezažívají? „Zřejmě si s Evropskou unií vyjednali ze závažných důvodů jinou úpravu. Naše Ústřední komise pro ochranu zvířat na ministerstvu zemědělství ale žádné takové důvody při jednání s EU neuvedla,“ říká Čarná. „Není to pravda. Při vyjednávání hrálo hlavní roli ministerstvo zdravotnictví,“ oponuje jí předseda Ústřední komise pro ochranu zvířat Richard Sovják. Zabránit výjimce se ale se svou institucí snažit nebude. „Přece nebudeme napomáhat k tomu, aby byli čeští výrobci znevýhodňováni na trhu,“ říká Sovják.

Testy pana Jebavého

Samotná důvodová zpráva k vládní novele jmenuje tři testy, ke kterým dosud nebyla vynalezena vědecky podložená alternativní metoda, a kde by tudíž „použití zvířat“ dostalo v budoucnu zelenou. Krom na úvod zmíněné reprodukční toxicity jde o stanovování smrtelné dávky nějakého prostředku a o toxikokinetiku. Poslední zmíněný test sleduje, jak se jed chová v těle zvířat, jak dlouho se udržuje v oběhu a je-li ho možné vyloučit. Za tím účelem jsou přiotrávená zvířata napevno „fixována“ v tzv. metabolické kleci, aby se nemohla svíjet či choulit v bolestech a bylo jim možno odebírat bez problémů moč a exkrementy. Na konec pokusu jsou rozřezána a vědci zkoumají, ve kterých orgánech se jed nahromadil.

„Je s podivem, že se někdo vůbec těmito myšlenkami zabývá. Všeobecný trend je maximálně eliminovat utrpení zvířat při všech pokusech,“ komentuje angažmá ministerstva zdravotnictví mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. „Nevím. Snad jako projev absolutní neznalosti věci,“ dodává na otázku, jak si tuto snahu jít proti moderním, citlivým trendům vysvětluje. Podle aktivistů z nevládních organizací angažujících se za práva zvířat je vysvětlení možné hledat v sepětí politiky a byznysu. „Nepochybuji o tom, že tato změna je motivována tlakem firem, které se zabývají obchodem s laboratorními zvířaty,“ říká Michal Kolesár z organizace Ochránci hospodářských zvířat . Podle něj je testování a chov laboratorních zvířat úzce provázáno. „Zavádění alternativních testů nebo počítačové simulace stojí peníze na školení lidí a přístroje, takže zajeté firmy logicky chtějí zůstat u zvířat, která jsou pro ně levnější,“ říká Kolesár. Dokázat provázanost společností a jejich lobbování za změnu legislativy ale jeho spolek konkrétně prokázat neumí. „V Česku dnes není žádná organizace, která by měla kapacity tyto věci takhle hloubkově zkoumat,“ říká Kolesár. Některé vazby mezi ministerstvem a firmami provádějícími testy na zvířatech ovšem nejsou skryty nijak hluboko. Za všechny lze jmenovat případ soukromé firmy Biotest, třetího největšího velkochovu opic pro laboratorní účely v Evropě. Její ředitel Lukáš Jebavý byl donedávna členem Ústřední komise pro ochranu zvířat, až loni musel na nátlak nevládních organizací komisi opustit. Akreditovaných chovů, jako je Biotest, existuje v Česku celkem šestnáct. A pokud novela projde, ulehčí se celému byznysu ještě v jedné věci: zanikla by současná povinnost zveřejňovat informace o počtech a druzích zvířat použitých při pokusech.

Vládní návrh už prošel ve sněmovně bez problémů prvním čtením, další ho čeká v únoru. „Je to tak nenápadně zakamuflované, že jsem si toho všimla až po hlasování a jen náhodou,“ říká poslankyně a autorka původního zákazu Parkanová. „Do druhého čtení vypracuji pozměňovací návrh, který zákaz pokusů na zvířatech pro kosmetické účely vrátí do původní podoby. Falešných výmluv na směrnice Evropské unie jsem už za svou kariéru slyšela dost.“