Jak hlasují naši poslanci

Dne 21.1.2004 schválil Senát ČR novelu zákona č. 246/92 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Schválil poslaneckou verzi, bez pozměňovacích návrhů.

CO PŘINÁŠÍ NOVELA ZÁKONA NA OCHRANU ZVÍŘAT ?

Dne 21.1.2004 schválil Senát ČR novelu zákona č. 246/92 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Schválil poslaneckou verzi, bez pozměňovacích návrhů.

Jde o dosud nejrozsáhlejší novelu tohoto zákona, jejímž účelem je především přiblížení této právní normy podmínkám EU. Obecně lze od ní očekávat znatelný pokrok zejména pro tzv. hospodářská zvířata a také zvířata v zájmových chovech.

Novela začne platit 1. března t.r.

1. OBECNÁ ČÁST

Byla doplněna o některé důležité body.

V § 4 se za týrání se nově považuje cvičit zvíře k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům, což bude v praxi znamenat především protizákonnost psích, kohoutích a podobných zápasů. Bohužel Poslanecká sněmovna zamítla vládní návrh novely (VN), podle něhož by týráním byla také rodea a podobných show.

Je zakázáno, vedle uvázání i jinak omezovat pohyb zvířete, pokud mu to způsobuje nebo lze předpokládat, že mu to bude způsobovat utrpení, bolest nebo jiné poškození zdraví. V praxi by to např. mělo pomoci při posuzování uvázání nebo ustájení venkovských psů, nebo hospodářských zvířat, často uvazovaných na příliš krátké řetězy, uzavíraných do těsných klecí apod.

Při manipulaci (zejm. prodejní) s živými rybami je zde výslovně zakázáno zbavovat je šupin nebo ploutví, vtlačovat prsty do žáber nebo očnic a násilně jim vytlačovat jikry nebo mlíčí, což byly donedávna oblíbené způsoby předvánočních prodejců kaprů.

Zákaz označování zvířat vymrazováním s výjimkou ryb (v praxi se provádí u ryb určených k rozmnožování) nebo označování výžehem s výjimkou koní. Zákaz vymrazování je významný zejména pro mladé jelenovité z farmových chovů, kteří od r. 2001 trpěli tímto způsobem označování vinou nesmyslného ustanovení ve vyhlášce k plemenářskému zákonu. Zákaz výžehu uleví asi především skotu.

Z hlediska jelenovité a další zvěře je v § 4 rovněž pozitivní zákaz řezání paroží (pokud nejde o léčebný zákrok) v jeho ranném stadiu (ještě živé tkáně). Bohužel totéž bylo poslanci zamítnuto v případě rohů, čímž by hlavně kravám a býkům ve velkochovech ubylo bolestivých chvil, při a po tzv. odrohování.

Velmi nešťastně byl § 4 doplněn dalšími dvěma odstavci stanovujícími, že vše co je v prvním určeno jako týrání, není považováno za týrání v případě naléhavých situací záchranných prací nebo při pokusech na zvířatech; další podobné případy mohou být navíc ještě dodatečně stanoveny v prováděcích vyhláškách.

Přibývá nový § 4a, který stanovuje veškeré formy propagace týrání zvířat, což má být směřováno také např. na veřejné přehlídky zvířat, u nichž byly provedeno kupírování uší a další “pěstitelské“ úpravy zakázané v § 4 (odst.1 písm.g).
Propagace týrání měla být zakázána v § 2, ovšem vlivem administrativní chyby se tento zákaz ve verzi z Poslanecké sněmovny nakonec neobjevil a tato verze byla také schválena Senátem, takže pokud tato chyba nebude ještě dodatečně napravena, bude § 4a zcela zbytečný a propagace týrání bude teoreticky povolena.

V § 5 se rozšiřují zakázané způsoby usmrcování zvířat o zákaz použití různých zachycovacích pastí, v nichž zvíře umírá v důsledku fyzického vyčerpání. Kromě již dříve zakázaných čelistí, ok apod., by mělo jít také např. o pasti, ještě donedávna nezřídka užívané myslivci nebo rybáři na vodní hlodavce, o živochytné pasti na myši apod.

V § 5 se dále výslovně zakazuje výroba, dovoz a prodej čelisťových a lepicích pastí.

2. Nová ČÁST PRO OCHRANU ZVÍŘAT PŘI USMRCOVÁNÍ A OCHRANA ZVÍŘAT PŘI VEŘEJNÝCH VYSTOUPENÍCH APOD.

Velmi podrobně stanovují způsoby zacházení s tzv. jatečními zvířaty, jejich omračování a usmrcování, tak aby bylo co nejmírnější. Kromě podrobností, dobrých také z výchovného a tedy preventivního hlediska, je tu patrný také značný pokrok ve využití poznatků z praxe a nových poznatků o chování zvířat. (Navíc by tato část měla být ještě dále rozvedena v několika vyhláškách, jež budou vydány po schválení novely.)

Světlou jistotou např. bude zákaz usmrcování kuřat samečků (zpravidla v líhních tzv. nosných slepic) udušením, kupř. v igelitových pytlích, jak se často praktikovalo a také o mnoho vyšší důraz na šetrnost manipulací s tzv. jatečními zvířaty (ačkoli spíše z veterinárních důvodů), jehož plný přínos však ukáže až praxe.

V § 7 se odráží všeobecný důraz novely na to, aby zacházení se zvířaty, které pro ně může být bolestivé, prováděly pouze osoby odborně způsobilé, tedy v podstatě jen veterinární lékaři.

§ 8 ošetřuje dosud zanedbanou oblast ochrany zvířat při hromadných akcích, jakými jsou např. chovatelské výstavy, burzy, ale také svody hospodářských zvířat nebo myslivecké přehlídky. Pořadatelům takových akcí zde novela ukládá vypracování řádů ochrany zvířat, které jsou pro ně závazné; umožnění důkladné kontroly příslušnými orgány a povinnost poučit účastníky akce o správném zacházení se zvířaty v jejím rámci. V praxi to musí být aplikováno také např. na výstavách exotických zvířat, jejichž amatérští množitelé a rabovači přírody často ani nevědí jak se zvířaty správně zacházet apod.

3. Nová ČÁST PRO OCHRANU ZVÍŘAT PŘI PŘEPRAVĚ (§ 8a až § 8l)

Jedna z nejrozsáhlejších “povinných” částí, týkající se v EU velmi choulostivého tématu dálkových transportů. Jde především o obchody s tzv. hospodářskými zvířaty a zvířaty určenými pro zájmové chovy.

I tato část je velmi podrobná. I zde jde spíše o stanovení shodných hospodářských podmínek (jde mimochodem o obří byrokracii) mezi všemi členskými zeměmi, ale každopádně jde o významný skok dopředu v zohlednění potřeb zvířat a v nárocích na transporty a celkový obchod s živými zvířaty. 

Jsou stanovena zvířata vyloučená z přepravy (např. zakázány transporty nemocných, rodících nebo sotva narozených zvířat); požadavky na nakládku a vykládku, přivazování a na celkovou péči o zvířata při přepravě; podmínky správného plánování cesty a pravomoci kontrolních orgánů a registrace dopravců.

Bohužel tak jako zatím v EU ani u nás se nepodařilo prosadit, aby celková délka veškerých transportů zvířat byla max. 8 h.

4. ČÁST PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT, ZVÍŘAT V ZÁJMOVÝCH CHOVECH A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT

• Hospodářská zvířata

V § 9 se doplňuje zákaz chovat zvířata ve tmě nebo naopak pod nepřirozeně dlouho svítícím zdrojem, zákaz násilných postupů šlechtění a zákaz chovu k hospodářskému využití nezpůsobilých zvířat.

V § 9 se nepodařilo prosadit zákaz chovu šelem pro hospodářské účely, který měl také u nás vyřešit problém chovů tzv. kožešinových zvířat.

§ 12, týkající se podmínek (velko)chovů, byl doplněn o “povinné” §§ 12a až 12c, jež jsou spíše obecné a jejich konkrétní vliv určí až plánovaná vyhláška určující rozměry, péči o ustájení a další podmínky.

• Zvířata v zájmových chovech

Do § 13 je doplněn zákaz chovat zvíře zájmově, „pokud se nemůže adaptovat a to i přesto, že jsou zajištěny jeho základní potřeby“, který by v praxi měl významně zvýšit možnosti postihu chovatelů, na něž se dosud mohlo jen v případě, že evidentně zanedbali základní fyziologické potřeby zvířete (krmení, napájení apod.), zatímco ostatní potřeby, zejména etologické nikoho nezajímaly (např. případy exotických druhů zvířat majících často velmi špatnou adaptabilitu na chov v zajetí; vyjících hlídacích psů na opuštěných pozemcích apod.).

Dále je vysloveně stanovena odpovědnost každého chovatele (i když zachrání např. opuštěné zvíře) za dobrý stav zvířete.

• Volně žijící zvířata

V § 14 se lov nebo jiný odchyt a poškozování zvířat zakazují dalšími osmi způsoby, které byly zřejmě v praxi často užívány především pytláky nebo rabovači živých zvířat. Dále je nově např. zakázáno chytat zvířata z přírody se záměrem jejich zdomácnění.

Byl zaveden nový § 14a „Zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty“, (a) zakazující zejména problematické pojízdné zvěřince, akvária, terária a (b) omezující drezůru zvířat pro veřejná představení, zejména v cirkusech.

Zde nutno zmínit, že původní VN zakazoval nový výcvik všech volně žijících druhů zvířat v cirkusech a podobných zařízeních, ale nyní se týká pouze vyjmenovaných a v praxi minimálně k těmto účelům využívaných zvířat, jako jsou primáti, nosorožci, hroši, ploutvonožci, kytovci (s výjimkou delfínovitých) nebo žirafy. Někteří poslanci se nechali zmanipulovat cirkusovou mafií (a propagátory delfinárií), aby prosadili verzi, která bude i nadále umožňovat problematické využívání kočkovitých šelem, slonů a medvědů v cirkusech (a delfínů).

5. ČÁST PRO OCHRANU ZVÍŘAT POUŽÍVANÝCH PŘI POKUSECH  

V této části ani tak nejde o ochranu zvířat, jako spíše o podmínky provádění pokusů na zvířatech.

Ani to málo, co by alespoň trochu zmírnilo utrpení každoročních deseti tisíců tzv. pokusných zvířat se bohužel nepodařilo prosadit: šlo především o § 15, který zejména neměl dovolit provádění pokusů na zvířatech, k nimž existují dostupné alternativní (“nezvířecí“) metody a také měl vyžadovat, v případě “zvířecích“ pokusů, aby byl použit co nejmenší počet a co nejméně neurofyziologicky vyvinutých zvířat, s nejvyšší pravděpodobností uspokojivých výsledků. (Neschválení těchto bodů znamená mimochodem nesoulad s příslušnou směrnicí EU, která tuto podmínku obsahuje); velmi těsně neprošel ani návrh na zřízení a vedení tuzemského registru alternativních metod na ministerstvu životního prostředí.

Snad jedinou výraznější světlinou této části je v § 15 vložený zákaz pokusů pro vývoj a testování kosmetických látek a přípravků. Ačkoli je v současnosti spíše jen symbolický, protože pokusy tohoto typu se u nás oficiálně již téměř neprovádí.

6. ČÁST O ORGÁNECH OCHRANY ZVÍŘAT

Zde jde především o rozšíření funkcí ministerstva zemědělství, jako nejvyššího orgánu, Ústřední komise pro ochranu zvířat, Státní veterinární správy a obcí vzhledem ke vstupu ČR do EU.

V § 24a byla zavedena povinnost obcí spolupracovat s inspekcí veterinární správy při vyšetřování případů porušení tohoto zákona, vycházející z dosavadní problematické praxe, v níž měly obce často příliš volné ruce a nedostatečné odborné znalosti na dotažení případů do potřebného konce.

7. ČÁST O DELIKTECH

Zvýšily se horní hranice pokut; zhruba na dvojnásobek. Např. za správní delikt podnikateli až 500 000,- a/nebo zákaz činnosti až na 5 let a za fyzické osobě za běžný přestupek až 20 000,- Kč.

Nutno v této části zmínit především sporný přínos nového § 28a týkajícího se pravomoci obcí a podmínek při zvláštních opatřeních – obec sice bude oprávněna nařídit a provést odebrání týraného zvířete a jeho přemístění do náhradní péče; nařídit omezení počtu hospodářských zvířat u chovatele nebo mu pozastavit činnost, ale na druhou stranu tak hrozí, že pokud toto bude zajišťovat sama, na taková opatření nebude mít momentální finanční obnos (od viníka lze v praxi tento obnos jen těžko očekávat) a bude proto velmi často dávat přednost utracení postižených zvířat namísto umístění a péče o ně.

Značnou administrativní komplikací bude to, že pravomoci k projednávání deliktů budou mít nadále pouze obce s rozšířenou působností (204 vybraných městských úřadů).

Je škoda, že – byť jen těsně – neprošel návrh na změnu v zákoně o Policii ČR tak, aby důvodem opravňujícím policistu otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor mohlo být také ohrožení života zvířete.

http://www.svobodazvirat.cz/

S plným textem novely (ve verzi odhlasované Poslaneckou sněmovnou) se můžete seznámit na:

 www.svobodazvirat.cz/dokumenty/zakon-psp.htm

Jak hlasovali jednotliví poslanci: Dá se říct, že nejhůře hlasovali poslanci ODS. Nejlépe poslanci DEU a nezávislí.  Jinak komunisti při hlasování lobují za myslivce a ODS za podnikatele-pokusníky a cirkusáky.

Lit. noviny: „Velkou citlivost vůči utrpení zvířat dávala najevo VLASTA PARKANOVÁ (KDU-ČSL), když kritizovala návrhy zemědělského výboru na povolení přepravy některých zraněných zvířat a odrohování. Širší odezvu se ale jejímu emotivnímu vystoupení vyvolat nepodařilo.

Rozruch nevzbudil ani návrh JITKY VOJTILOVÉ(ČSSD) na postupný zákaz chovu kožešinových zvířat. Neuspěl. Stal se nicméně alespoň příspěvkem do debaty. Pokusy na zvířatech byly dosud zakázány pro účely testování zbraní a tabákových výrobků.

Na návrh VLASTY PARKANOVÉ (KDU-ČSL) se nově zapovídá i testování pro kosmetické účely, čímž předbíháme smlouvy EU. Můžeme si to dovolit – čeští výrobci kosmetiky pokusy téměř neprovádějí, jak poslankyně přesvědčovala své kolegy. Nic nás to tedy nestojí.

Další, výraznější posuny, předložené Taťánou FISHEROVOU (US-DEU) a MILOŠEM KUNŽVARTEM (ČSSD), už ale sněmovna za své nepřijala. Jejich návrhy byly vedeny snahou zabránit opakovaným pokusům, předpokládaly spolupráci se zahraničím, kladli důraz na vyhledávání alternativních a co nejšetrnějších způsobů testování, navrhovaly zřízení je jich registru.

Zvířat v cirkuse si prozatím ještě užijeme. Postupně budou mizet opice, žirafy, hroši a velryby, protože novela zapověděla drezuru nově narozených jedinců těchto zvířat. Neučinila tak ale u slonů, lvů, tygrů, ba dokonce ani u delfínů.
Oproti vládní předloze totiž těsnou většinou prošel návrh (špatný) poslance Petra Bratského (ODS).

Cirkusy se tak nemusejí o své živobytí obávat – málokteří vodí po šapitó žirafu či hrocha, zato slonů, lvů a tygrů tam najdeme hodně. A delfíni? Že by existovala souvislost s plánovanou výstavbou delfinária na pražském Výstavišti, o níž informoval koncem října Večerník Praha? Faktem zůstává, že toto hlasování rozdělilo všechny poslanecké kluby. Nejsilněji se na něm shodli poslanci ODS, méně už komunisté, proti se téměř jednotně postavili lidovci.“

Poslancům, kteří hlasovali proti, jsem položila pár otázek:

Ing. Miroslav BENEŠ (ODS):

Velmi se omlouvám, ale jsem přesvědčen, že kožešiny patří k lidské společnosti odnepaměti a že pokusy na zvířatech jsou užitečné pro lidstvo. Neměl jsem direktivní zákazy shora rád nikdy a navíc jsem se přesvědčil, že podstatu problému často nevyřeší. Podle mého názoru řešení nespočívá ve vládních nařízeních stěžujících život pracujícím a vedoucích pouze k podplácení úředníků - kontrolorů. Pokud se najde dostatek lidí smýšlejících podobně jako Vy, tržní principy budou i v této situaci fungovat a pokusy na zvířatech budou s ohledem na zákazníky postupně omezovány. Bude to rozhodně spravedlivější než jakákoliv vládní regulace shora.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

I když pominu, že jsem se pana poslance Beneše ptala na něco trochu jiného, odpověď se mi vůbec nelíbí. 

K lidské společnosti patří od nepaměti leccos. Něco jsme už naštěstí opustili. Myslím, že týrat v malých klecích a zabíjet zvířata pro jejich kůži je v 21. století nemravné. A je bezpodmínečně nutné omezit bolest a utrpení laboratorních zvířat, kdykoli to bude možné, a najít za ně vhodnou náhradu, kdykoli to bude proveditelné.

Pan poslanec neměl  nikdy rád direktivní zákazy shora. Proč tedy nepovolit krádeže? Aby život našich pracujících nebyl zbytečně zatěžován vládními nařízeními.

A k  třetímu odstavci: Neviditelná ruka trhu vše nevyřeší.  

Nebo Karel Sehoř (ODS):
 
1. Pokud neni potreba pouzit zvire, jsite se tak nedeje jiz dnes. Ustanoveni pani poslankyne Fisherove je zbytecne. navic neni popsana sankce, takze by se nic nestalo, jde jen o proklamaci.
2. Navrhovane ustanoveni nerika nic o podminkach. Muselo by být lepe specifikovano. Jestlize napriklad lze nevyuzit zvire, ale cena by sla do miliard, tak by se jednalo prakticky o zakaz pokusu.
3. Citim se zviraty (napriklad pri zakone o tyrani zvirat) ale take s lidmi. Jiste i Vy rada vyuzijete leky, kdyz jste nemocna.

Další otázka:

Ing. Ludvík HOVORKA, poslanec (KDU-ČSL):

Vážená paní, respektuji Váš názor na chov a usmrcování šelem. Stejně jako Vy, ani já, nemám rád zbytečné zabíjení živých tvorů. Kožešiny nenosím, přesto chov zvířat, šelmy nevyjímaje, považuji za běžný chov, jako součást hospodářství. Za skutečně nemravné považuji zabíjení nenarozených dětí. Je mi líto, pokud Vás moje odpověď neuspokojí. 

-------------------------------------
Pan poslanec Hovorka nemá rád zbytečné zabíjení živých tvorů a přece zabíjení pro kožešinu ve 21. století určitě zbytečné je.
Za skutečně nemravné považuje zabíjení nenarozených dětí i Petr Pleva z ODS (a já taky), přesto on je i proti zbytečnému zabíjení zvířat pro kožešiny, což považuji za plně konzistentní postoj, na rozdíl od  poslance Hovorky.

Jan KASAL (ČSL-KDU) Rozhodně souhlasím s tím, že je potřeba ochránit zvířata před týráním a zbytečným utrpením, proto jsem také podpořil zákon o ochraně zvířat jako celek. Nedomnívám se však, že by měl být chov kožešinových zvířat zakázán úplně. Kožešina podobně jako maso patří k produktům, které lidé ze zvířat využívají. Podobně jako někteří vegetariáni považují zabití zvířete pro maso za vraždu, mohou se odpůrcům kožešin jevit kožešinové chovy kruté a zcela bezdůvodné, jak vyplývá i z Vaší otázky. Přestože osobně nepatřím k těm, kteří musí v zimě chodit v pravých kožešinách, nechci nikomu upírat možnost kožešiny kupovat či šelmy pro ně chovat. Je však třeba zabránit tomu, aby chovy nebyly v neodpovídajících podmínkách a zvířata nebyla zabíjena nehumánním způsobem.

------------------

Pan poslanec Kasal píše že se odpůrcům kožešin mohou jevit kožešinové chovy kruté a zcela bezdůvodné? A není to ve 21. století tak?

 Paní poslankyně Dostálová, na všechny mé otázky proč tak hlasovala  má stejnou odpověď : Nerozumím tomu, hlasuji jak mi řekl kolega MVDr. Jaroslav Pešán.

Tak to mi připadá dost smutné, sama nemá vlastní názor, problematika není až tak odborná, že by jí paní poslankyně nemohla zhodnotit sama. Hlasuje tedy podle pokynu.  Nemohl by být místo paní poslankyně ve sněmovně automat? Nevyšlo by to daňové poplatníky levněji?

 Odkazy:

Poslanecká sněmovna