|
-
Podivná komise a její zvířata
-
Stanislav
Červenka, jr
-
České republice je hlavním státním orgánem, který dohlíží na dodržování
zákona na ochranu živočichů proti týrání, Ústřední komise na ochranu
zvířat. Byla zřízena ministrem zemědělství v září 1993 a jejím posláním
je mimo jiné "plnění úkolů ochrany zvířat a předkládání návrhů
na opatření státním orgánům". Ve skutečnosti je komise trnem v oku
amatérským i profesionálním ochráncům zvířat.
Pocity ochránců shrnul scenárista a dramaturg televizního pořadu Chcete mě?
Jiří Šebánek: "Zákon na ochranu zvířat proti týrání z roku 1992
obsahuje řadu výjimek a výhod pro nimrody a pokusníky. Tyto výjimky jsou v
rozporu se smyslem a posláním zákona, neboť týrání umožňují a
legalizují. Proč k tomu došlo? Protože v době, kdy se návrh zákona
projednával v parlamentu, stepovali v kuloárech sněmovny exponenti myslivců
a pokusníků a čile lobbovali, zatímco ochránci zvířat nebyli moc čilí a
neměli mezi poslanci svoje lidi."
AFRODISIAKA Z PAROŽÍ
Šebánek vytýká komisi řadu konkrétních věcí. Především její návrhy
nepřinášejí žádnou iniciativu, která by vedla ke zlepšení situace zvířat:
"ÚKOZ se stává mrtvým broukem, kdykoliv jde o protesty ochranářských
organizací, například proti týrání býků během církevních slavností
Fiestas ve Španělsku, proti ubíjení tuleních mláďat kvůli získání kožešin,
proti utrpení takzvaných kožešinových zvířat na chovných farmách, proti
bateriovým velkochovům drůbeže, nepodnikla nic proti výstavbě
velkokapacitních drůbežích koncentráků na Domažlicku. ÚKOZ
odsouhlasila i takové věci jako pravidla westernového ježdění, při kterém
se štvou a chytají telata do lasa, a dokonce i řád Asociace farmových chovů
jelenovitých, který umožňuje pantování, to je uřezávání jeleních
parohů za komerčním účelem - pro vývoz do ciziny na výrobu
afrodisiak."
SÁM SOBĚ KONTROLOREM
-
Nejhorší podle kritiků komise je však skutečnost, že ÚKOZ je
vlastně jakousi Potěmkinovou komisí. "Když si přečtete jména a
profese členů komise, bude vám jasné, čemu slouží jako přístřeší
tento aparát. Z celkového počtu 22 členů se sedm z nich zabývalo anebo
dosud zabývá pokusy na zvířatech," říká Šebánek. A oficiální
dokumenty jeho slova potvrzují. Podvýbor komise pro ochranu laboratorních zvířat
vede Lukáš Jebavý, zároveň společník a jednatel firmy
BioTest,
s. r. o., která nabízí zájemcům biologické zkoušky na laboratorních zvířatech.
Na otázku, zda v tom nevidí rozpor, odpověděl Lukáš Jebavý:
"Samozřejmě že ne, jsem delegován jako zástupce ministertsva průmyslu
a obchodu." Členka téhož podvýboru Iva Pipalová zase pěstuje
deset tisíc myší a dva tisíce potkanů pro laboratorní účely ve firmě Anlab,
s. r. o. Tuto činnost jí musela nejprve komise, které je členkou, povolit.
Povolila tak de facto sama sobě činnost, již má i kontrolovat. Ale ani Iva
Pipalová rozpor nevidí: "Lidé, kteří se chovu zvířat pro
laboratorní účely věnují léta, jsou zkušení." I instituce, kde
pracují zbývající tři členové podvýboru, mají k experimentům blízko:
Vojenská lékařská akademie, Mikrobiologický ústav AV, ministerstvo
zdravotnictví, odbor hygieny, epidemiologie a mikrobiologie ...
MINISTERSTVO: ROZPOR NEVIDÍME
-
A jak se na celou věc dívá ministerstvo zemědělství? Rozpor v tom, že členové
Ústřední komise na ochranu zvířat pracují ve zmíněných firmách, nevidí,
protože - cituji zde ze stanoviska, které nám ministerstvo zaslalo - "ÚKOZ
nezadává žádné veřejné zakázky ani nevyhlašuje žádná výběrová řízení,
která by se týkala předmětu činnosti uvedených firem".
Tedy ani slovo o podstatě problému.
Pan Lukáš Jebavý by se měl rozhodnout, zda se chce živit pokusy na zvířatech,
nebo jejich kontrolováním. Jinak nemohu napsat nic jiného, než že prodává
bolest, proti níž má bojovat.
|
|