Měl by být každý pro-life vegetariánem?

Charles Camosy
(1.část)
 

Můj úvod: Věřící křesťané brojící proti potratům vyčítají "bojovníkům za práva  zvířat", že mají starost o zvířata, když  by přitom měli bojovat za ochranu nenarozených dětí. Naproti tomu ochránci zvířat vyčítají zastáncům pro-life nekonzistenci v jejich postojích, protože nejsou pro život, nemají úctu k životu, nanejvýš jen k tomu lidskému. Dojímají se nad utrpením zabíjeného oplodněného vajíčka, ale utrpení plně vyvinutých mimolidských bytostí je nechává lhostejnými.

Tak se třeba Ludvík Hovorka, poslanec PS PČR(KDU-ČSL) se svého času vyjádřil k kožešinovým farmám:
"...Kožešiny nenosím, přesto chov zvířat, šelmy nevyjímaje, považuji za běžný chov, jako součást hospodářství. Za skutečně nemravné považuji zabíjení nenarozených dětí".

Nebo jiný zbožný křesťan na netu: "Jak to, že se všichni s vehemencí zasazují o "práva" zvířat a "Matky Země" (kult Gaia-pohanství) viz New Age, ale vůbec jim nevadí - to ani nepípnou! - že se zabíjejí nenarozené DĚTI, LIDI kteří MAJÍ LIDSKOU! DUŠI !!! (ovšem bývá to popíráno zastánci potratů i jinými) a kteří jsou doopravdy doslova bezbranní! Jak to, angažovat se do krve pomalu pro animals, a nad dobrovolnými potraty eufemisticky nazvanými "interrupce" mávnou rukou?! Není to dvojí morálka? Nemá zde zvíře větší cenu než člověk? Není to návrat pohanství?..Budu citovat jednu věřící ženu, která to řekla na internetu  velmi hezky.Tito ochránci zvířat nedají pokoj dokud nebudou mít zvířata stejná práva jako člověk".

Ve své  eseji Pro-Life, Pro-Animal  v National Review Online se Matthew Scully zmiňuje o  nové knize profesora z Fordhamské univerzity Charlese Camosyho, Z lásky k zvířatům: Křesťanská etika, konzistentní akce (For Love of Animals: Christian Ethics, Consistent Action). V knize Camosy píše o správcovské povinnosti křesťanů ke zvířatům vycházející z Písma a  křesťanská tradice.  Možná  přečtení knihy neudělá z čtenářů vegetariány, ale přinutí zamyslet se nad palčivými otázkami.

Rozhovor  Kathryn Jean Lopez  z National Review Online s Charlese Camosym  o jeho knize Z lásky ke zvířatům (For Love of Animals) publikované nakladatelstvím Franciscan Media. V knize Camosy píše o správcovské povinnosti křesťanů ke zvířatům vycházející z Písma a  křesťanská tradice.

LOPEZ: Co mají aktivisté pro-life a aktivisté za práva zvířat společného?

CAMOSY: Jakož to člověk, který silně odsuzuje potrat, mě frustruje, že už jen tento postoj je v podstatě automaticky spojován s aktivismem a extremismem. "Ach, vy jste jeden z těch lidí, kteří vyhazují kliniky do vzduchu a křičí na ženy", říkají mi. Ovšem více než polovina USA se identifikuje jako pro-life, takže tato karikatura je neférová a nezodpovědná. S dobrým výsledkem ji nicméně využívají někteří příznivci pro-choice k marginalizaci názorů svých oponentů. Něco podobného se ovšem děje nám, kteří se zajímají o dobro zvířat. Jsme karikování jako "aktivisté za práva zvířat" a to má vyvolávat podobné představy o extremismu. Ve Spojených státech jsou ale miliony vegetariánů a další miliony těch, kteří jí maso jenom od zvířat, se kterými se dobře zacházelo. Takže jedna z mnoha věcí, kterou mají pro-lifers a lidé, kteří mají starost o zvířata společnou je, že naši oponenti, než aby se zabývali našimi argumenty, se často jednoduše snaží  vykreslit nás jako extremisty, kteří by neměli být bráni vážně.

LOPEZ: Je vaše kniha pokusem o vytvoření mostu mezi pro-lifery a aktivisty za práva zvířat? Na koho je zacílena?

CAMOSY: Kniha je je určena pro široký okruh čtenářů, ale skupinu, na kterou chci primárně zacílit jsou skeptičtí pro-life křesťané. Ti, kteří jsou přesvědčení, že starost o zvířata je v rozporu s tradičním křesťanstvím a že vegetariánství je  přecitlivělé, sentimentální a v zásadě v konfliktu se starostí o lidské bytosti. Reaguji taky na sekularisty, kteří tvrdí, že křesťanství má vinu na strašném  zacházení se  zvířaty. Křesťanství není jen zdroj problému, je také částí řešení.

LOPEZ: Co má co katechismus katolické církve dělat s kuřetem k obědu?

CAMOSY: Více než si myslíte! Katechismus tvrdí, že můžeme zvířata využívat k jídlu a oblékaní, ovšem s dvěma důležitými upřesněními: Zaprvé: Zvířata mohou sloužit člověku k oprávněnému uspokojování jeho potřeb. Zadruhé: Zvířata jsou svěřena člověku, který k nim má být laskavý (katolický katechismus)

Vezmeme-li v úvahu hrůzné podmínky, ve kterých se kuřata, prasata, krůty a další zvířata chovají a zabíjejí, tak když spolupracujeme s průmyslovými farmami tím, že kupujeme jejich maso, vysmíváme se tím naší povinnosti chovat se ke zvířatům laskavě. Zvažme například, že životy kuřat na takových farmách jsou mizerné, krátké a často strašně bolestivé. Stráví většinu svých ubohých životů v téměř úplné tmě a pouze asi na polovině čtvereční stopy  životního prostoru. Aby dosáhla rychle jateční váhy, mnoho kuřat je nyní geneticky pozměněno, tudíž pociťují konstantní hlad a krmí se jen jak rychle to jde. S tímto zlem  bychom neměli spolupracovat a kupovat maso z velkochovů–především pokud respektujeme katolické učení o naší povinnosti chovat se ke zvířatům laskavě.

LOPEZ: "Asi před deseti lety jsem dospěl k přesvědčení, že pokud chci být autenticky a konzistentně pro-life, měl bych se vzdát jedení masa". To je docela skok. Máte někdy obavy, že je to nezdravé, hloupé a sentimentální ?

CAMOSY: Ne, nemám. Jak jsem ukázal v knize, zastánci pro-life jsou proti potratům z důvodu důležitějšího, obecnějšího závazku k nenásilí, staví  se proti mocným na stranu  bezbranných, nežádoucích. To, že 1,2 milionu nenarozených dětí zabitých při potratu v USA každý rok potřebuje tuto ochranu, oprávněně získává od pro-liferů největší pozornost, ale něco podobného platí o  zvířatech. Protože si užíváme chuť jejich masa, raději mluvíme o vepřích jako "řízcích" a krávách" jako "burgech". Jelikož vyznavači pro-choice se staví za reprodukční svobodu, raději popisují nenarozené děti jako "plody" a "shluky buněk". Ačkoli zvířata nejsou rovna s nenarozenými dětmi, mají signifikantní  hodnotu jakožto také zranitelné, bezbranné bytosti, které nemůžou za sebe mluvit, ale schopné pociťovat bolest a utrpení. Pokud konzistentně, poctivě a bez předsudků aplikujeme své pro-life principy, je jasné, že bychom  měli odolat svodům průmyslového průmyslového farmaření.  A takové odhodlání není lehké a může být těžko popsáno jako sentimentální a přecitlivělý rozmar. Přesně naopak: je k tomu potřeba disciplína, důslednost, odvaha jít proti většině, být nekonformní....

LOPEZ: Proč je správné chování ke zvířatům tak důležité?  Jsme přece národ, který má rád psy. Jistě jste zaznamenal mladé dvojice v New Yorku, které oblékají své mazlíčky, místo aby měly děti.

CAMOSY: Ale mnozí z nich doslova bez zájmu o jejich dobro nechá své mazlíčky celý den v kleci, když jsou v práci. Stejně jako ti, kdo jí maso z průmyslových farem, jednoduše předpokládají, že zvířata existují pro jejich potěšení. Zvířata jsou chápána jako pouhé věci, se kterými si můžeme dělat, co se nám zamane. Tohle je ale hrozný teologický omyl. Ano, příběhy stvoření v Genesis nám říkají, že máme nadvládu nad zvířaty a vším stvořením - ale každý z posledních tří papežů explicitně učil, že to znamená zodpovědné správcovství, ne násilná tyranie. V Genesis1 se dovídáme nejenom, že naše nadvláda nad zvířaty je konzistentní s tím, že Bůh dal lidem vegetariánskou stravu, ale také že Bůh stvořil zvířata, protože je to „dobré“, tečka, mají svou vlastní hodnotu. V Genesis2 dal Bůh zvířata Adamovi, ne  k jídlu, ale "protože není dobré, aby byl člověk sám". Křesťané a židé by proto měli být ve vedení v úsilí, aby byla zvířata vnímána jako bytosti s vlastní hodnotou a ne jenom jako věci, které můžeme používat, jak se nám zlíbí.

LOPEZ: Mají ateisté jako Peter Singer pravdu, že v křestanství je problém, když dojde na to být správcem zvířat?

CAMOSY: Ne, už se nemohou více mýlit. Lidé nikdy nepotřebovali náboženství jako výmluvu pro ovládnutí a zabíjení zvířat. Dlouho před křesťanstvím a zřejmě dlouho před tím, než měli lidé schopnost morální reflexe, využívali naši předci zvířata jako pouhé věci ke svému vlastnímu prospěchu. Mnoho ateistů, kteří obviňují křesťanství z toho, jak zacházíme se zvířaty, nezná  teologii, ačkoli na jejich obranu musím říct, že asi  poslouchali křesťany, kteří toho o teologii s ohledem na zvířata také moc neví. ...

LOPEZ: Myslíte si, že můžete přesvědčit Petera Singera  o špatnosti infanticidy tím, že nebudete jíst maso?

CAMOSY: To samozřejmě není důvod, proč jsem se stal vegetariánem, ale snažím se o to! Myslitelé za práva zvířat jako Singer větří pokrytectví pro-lifers, kteří brání důstojnost nenarozených a novorozených dětí, ale ignorují hodnotu zvířat, která mohou být inteligentnější než i ten nejchytřejší novorozenec. Sloni truchlí za své mrtvé, delfíni se poznají v zrcadle a šimpanzi mohou své potomky učit znakovou řeč. Prasata umí hrát video hry a dokonce slepice dokáže člověka porazit v piškvorkách. Přesto trvám na tom, že všechny lidské bytosti - včetně nenarozených, novorozených, postižených  - mají větší cenu než i ta nejvyvinutější zvířata. Rovněž ale vidím, jak mohou být sekularisté za práva zvířat zmateni z lidí prohlašujících se za stoupence pro-life chránící život, kteří  ale ignorují nebo i přímo profitují z hrozného násilí, které je páchané na mimolidských bytostech.

2.část