V článku Člověk býložravcem v časopise Vesmír (č. 97 2018/9) bylo zmíněno, že by dospělí neměli pít více než 200ml mléka denně, a to kvůli negativnímu vlivu na stárnutí mozku. V dalším textu nazvaném "Mléko a stárnutí mozku" (č. 98 2019/1) je podrobněji popsáno, proč by zvýšená konzumace mléka mohla působit škody na zdraví.
Za viníka je považována galaktóza, která je součástí laktózy, mléčného cukru. Podezření vyvolává, protože se u myší zjistilo, že její podávání působí "znaky rychlého stárnutí mozku". Toho se využívá při výzkumu, když vědci potřebují myši s rychle stárnoucím mozkem, aby na nich mohli testovat například látky zpomalující stárnutí.
Galaktóza působí problémy, jelikož postupně může poškodit proteiny a zabránit jejich správnému fungování. Tak může být ovlivněn například kolagen nebo myelinové obaly nervů.V důsledku působení galaktózy vznikají koncové glykační produkty (AGEs), které se mohou podílet také na vzniku "cukrovky, poškození nervů, autoimunních nemocí a nádorového bujení".
Zatímco kojenci využívají galaktózu jako zdroj energie k růstu, v dospělosti může působit zmíněné škody. Dávku, která u hlodavců působí zrychlené stárnutí, přesáhne dospělý 75kg vážící člověk při vypití 200ml kravského mléka. Studie, která zkoumala vliv konzumace mléka na kognitivní schopnosti lidí, zjistila po 20 letech zrychlení kognitivního poklesu u lidí pijících denně 230ml mléka o 10 až 20 % oproti lidem, kteří mléko nepili.
Jiná studie,
která zkoumala kognitivní schopnosti 3076 osob (průměrný věk byl 65,5
let) zjistila spojitost mezi konzumací mléka a horší verbální a pracovní
pamětí. Negativní vliv mléka našly i další studie, ty ovšem považovaly
za příčinu mléčný tuk.
|