Člověk býložravcem

Je vegetariánství a veganství zdravé?
 

V zářijovém článku časopisu Vesmíru (Vesmír 97, 498, 2018/9) je článek Člověk býložravcem s podtitulem Je vegetariánství a veganství zdravé, autorem je Prof. RNDr. František Vyskočil. Text je dost vstřícný k vegetariánství i veganství. Autor správně podotýká, že veganství je komplexní životní postoj. Vegani se z etických důvodů zříkají jakýchkoliv potravin živočišného původu i výrobků ze zvířat jako jsou kůže.

Naše tělo potřebuje dvacet důležitých aminokyselin, asi osm si neumí vyrobit samo. Potom ještě několik vitaminů a mastných kyselin. Ty si tělo musí opatřit potravou. Rostliny jsou však na ony důležité látky poměrně chudé, připomíná autor. Vegani proto musí doplnit vitamin B12, kobalamin, ten je nutný jen v malých asi 5 μmol/l denně. Po řadu měsíců se může také uvolňovat z jater, kam se ukládá.

Vědecká stanoviska
Nedávno bylo publikováno rozsáhlé a dobře dokumentované Stanovisko Akademie výživy a dietetiky, doporučení, jak rozumně aplikovat bezmasé stravování. Akademie výživy a dietetiky (Academy of Nutrition and Dietetics) je největší americká organizace, sdružující více než 100 tisíc lékařů, registrovaných dietetiků a dietních techniků. Autoři dokládají, že při dodržení doporučených dietních zásad s mírným doplňováním především vitaminu B12 děti poučených veganů nestrádají a vyvíjejí se zcela normálně. Kromě nutné suplementace B12 je dobré kontrolovat u dětí a mladých příjem zinku a železa, i když  vegani nemají proti ostatním lidem žádný závažnější nedostatek železa a krvetvorby.

Rostlinná potrava pomáhá s prevencí a léčbou některých onemocnění. "Vegetariáni a vegani mají prokazatelně menší riziko ischemické choroby srdeční, diabetu typu II, vysokého krevního tlaku, některých typů rakoviny a obezity. Klesají hladiny celkového a nebezpečného nízkodenzitního lipoproteinu (LDL) – vázaného cholesterolu – a lépe se kontroluje glukóza v krevním řečišti a v mezibuněčném prostoru.Rostlinné potraviny, včetně vegetariánské a veganské stravy, jsou stále uznávanější mnoha neziskovými i vládními institucemi".

Vegetariáni jsou na tom zdravotně velmi podobně jako vegani a také veganské děti trochu zrychlí svůj růst a vývin s mléčnými produkty a vejci ve svém jídelníčku.  Ale s mlékem a vajíčky se to nesmí přehánět. Vaječný žloutek obsahuje kyselinu arachidonovou, ze které vznikají látky podporující záněty (eikosanoidy), vnímání bolesti (prostaglandiny), zvyšuje se srážení krve (tromboxany) a imunita (leukotrieny). To může zhoršovat zánětlivé procesy, k nimž zřejmě patří i Alzheimerova demence. A k mléku (více Vesmír 96, 480, 2017/9): v dospělosti bychom se měli omezit maximálně na 200 ml denně, jinak hrozí rychlejší stárnutí našeho mozku vinou mléčného cukru a jeho složky D-galaktózy. Důkazy o tom, že červené maso a masné výrobky způsobují kolorektální karcinom, označil Světový fond pro výzkum rakoviny (WCRF) panel za „přesvědčivé“, což je nejvyšší stupeň jistoty.

Jez zeleninu, ochráníš sebe i Zemi

Nejde jen o zdravou výživu. Jde i o ekologii a hlad ve světě. Rostliny využívají přírodní zdroje efektivněji. Rostlinná výroba je ekologičtější než živočišná. Na jeden kilogram živočišné bílkoviny musí býložravci spořádat asi 6 kg bílkovin rostlinných, které jsou v průměru obsaženy asi v 20 kg rostlinného krmiva pro jatečný a jiný dobytek.