- Zvíře jako pokusný objekt: sociologická reflexe
-
- Tereza Vandrovcová
-
-
Jaký je postoj moderního člověka k ostatním obyvatelům této planety? Human-Animal Studies je relativně nový, ale dynamicky se rozvíjející obor v rámci společenských věd, který se zabývá různorodými vztahy mezi lidmi a ostatními zvířaty. Představovaná populárně-naučná publikace tento nový obor poprvé představuje českému čtenářstvu a na konkrétním příkladu zvířat v laboratořích ukazuje, jakým způsobem může být sociologická reflexe mezidruhových vztahů přínosná. Kniha postupuje od náčrtu teorie morálního statusu až k praktické analýze způsobu, jímž jsou zvířata de-individualizována a zvěcňována moderní vědou za účelem jejich využití ve výzkumu. Snaží se přijít na to, jakým způsobem experimentující vědec dokáže utlumit své emoce či morální zábrany a akceptovat toto zvěcnění. Popisuje celou řadu příčin, mezi které patří např. způsob vzdělávání a výchovy budoucích vědců, způsob fungování vědeckých institucí, ale i celospolečenské mechanismy, které zasazují zkoumanou problematiku do souvislosti globální ekologické krize.
Z předmluvy Stanislava Komárka
Situace lidí a zvířat se stala v dnešním světě bizarním způsobem asymetrickou a volá po nových řešeních. Minulost byla nepochybně v mnoha aspektech mnohem brutálnější než přítomná doba, ale situace lidí a zvířat se řekněme v raném 18. století zas tak moc nelišila. Sedlák mlátil své děti a své koně zhruba ve srovnatelné míře, raný fyziolog se pokoušet na vivisektovaném psu vymámit tajemství přírody se stejnou urputností jako o několik ulic dál policejní úředníci na lupiči napnutém na skřipec jeho spolupachatele.Čas oponou trhnul a úděl lidí se prudce zlepšil, úděl zvířat jen nezřetelně. ... Propast, která se dnes otvírá mezi osudem „zvířat blízkých", domácích miláčků s jejich veterinárními klinikami a psími dečkami, a „zvířat vzdálených" ve velkochovech a laboratořích, je mnohem větší, než byla kdy mezi lidmi, a nemám stopu pochybností, že poslední jmenované fenomény jsou stejnou skvrnou na tváři nové doby, jako byla španělská inkvizice či likvidační lágry na líci těch minulých. Každá společenská změna přichází pomalu a s obtížemi. Prvním předstupněm k nim je vůbec formulovat podstatu problému a jeho hlavní znaky. České země, zaneprázdněné v relativně nedávné době ještě řešením problému týrání lidí, mají v tomto směru dluh...
ÚVOD
(úryvek)
Srovnejme si následující dvě ukázky:
„ Dobře vychovaný pes je šťastnější a má delší očekávanou délku života. [...] Nikdy není tvrdě trestán ani s ním není krutě zacházeno, je milovaným, pinohodnotným členem rodiny. Vychovávat svého domácího mazlíčka pozitivním způsobem je zábavné, snadné a není lepšího daru, který můžete svému mazlíčkovi poskytnout, než jistota dokonalého porozumění a dobrého vztahu."
Ve studii zkoumající následky zvýšeného ventilačního tlaku na dýchací funkci plic byly psům do různých částí těla zavedeny cévky a byl tak uměle vyprovokován „bronchospasmus [křeč svalstva průdušek] prostřednictvím metacholinové infuze (0,1 až 0,3 mg/kg za minutu), dokud nebylo zaznamenáno slzení, nadměrné slinění a průjem. Po uplynutí 20-30 minut bylo dosaženo maximální bronchokonstrikce [zúžení průdušek]. Zvířata byla poté usmrcena infuzí chloridu draselného."
Tyto dva na první pohled výrazně odlišné texty pojednávají o stejném živočišném druhu, o psu domácím. První úryvek pochází z knihy „Bígl: Váš šťastný a zdravý mazlíček" z roku 2008 a lze předpokládat, že bude většině čtenářů bližší, neboť o psovi hovoří jako o individuálním jedinci, jenž má své místo v síti osobních, emocionálních vztahů. Druhý úryvek pochází z výzkumné zprávy z roku 2004 „Účinky tlaku v dýchacích cestách na průběh dýchání během bronchospasmu", ve které je pes anonymním objektem experimentu a prostředkem získání vědeckých znalostí.
