Zoothanázie

Marc Bekoff

(www.psychologytoday.com/blog)

Zabití mladé a zdravé žirafy Mariuse v kodaňské zoo mělo za následek rozproudění debaty v médiích  týkající se způsobů, jakými se zoo vypořádávají s tím, čemu říkají "nadbytečná zvířata". Tato událost také motivovala mnoho lidí k otevřenému vystoupení proti této nehumánní praxi. Pojmenoval jsem to "Mauriusův efekt" a zabíjení těchto zvířat nazývám zoothanázie.  Ne euthanazie, nebo jak to zoo označují, "provozní euthanázie", euthanázie je milosrdné ukončení života zvířat, která trpí nezvladatelnými bolestmi nebo jsou nevyléčitelně nemocná. Tato zvířata jsou zdravá a nemusí být zabita!

Zatímco někdo tvrdí, že zabíjení zvířat neužitečných pro chovný program zoo, jako je Marius, se provádí jen velmi zřídka, podle nedávné eseje Hanah Barnes nazvané "Kolik zdravých zvířat zoo utratí?", publikované v magazínu BBC, tomu tak není. Nejenom, že jsou tu předkládaná docela překvapující a znepokojující fakta, ale takový je i jazyk, který administrátoři zoo i ostatní používají k označování samotných zvířat.

Výběr slovníku je důležitý. Zvířata nejsou neživé předměty, aby mohla být zabita s politováníhodnou apatií. Uvádím pár výňatků z eseje BBC, která by vás mohla motivovat k jejímu přečtení a k tomu něco s rozšířeností zoothanázie udělat.

"Není to věc, která by se měla kdekoli mimo Dánsko vytrubovat“,  říká kodaňský vědecký ředitel zoo Bengt Holst, když odpovídá na palbu kritického zpravodajství. "Všichni víme, že se to děje každý den". "EAZA tyto záznamy nepublikuje, ani nezveřejňuje počet zdravých zvířat, která byla utracena. Výkonný ředitel Dr. Lesley Dickie ale odhaduje, že počet „eutanázií“ z „provozních důvodů“ v evropských zoo je něco mezi 3000 a 5000  za rok. V roce 2010 byli soudně stíháni čtyři němečtí ošetřovatelé v Magdeburské zoo za vyřazení tří tygřat 'bez zjevného důvodu' (ačkoli EAZA ohodnotila tento krok jako 'zcela rozumný a vědecky validní')".

"Pomocí hry s čísly to může znít hrozně," říká výkonný ředitel South West Environmental Parks Simon Tonge, v Paigonu a Newquayi ve VB. "Titulek ´Zoo provádí euthanázií u tisíců zvířat ročně´ by byl zavádějící", říká. "OK, ale víte, většina těchto zvířat byly krysy nebo myši nebo něco takového".

Zvířata nejsou věci, na životech jednotlivých zvířat velmi záleží a to, že o nich budeme mluvit, jako by to byly necítící objekty, se kterými si můžeme dělat, co chceme, usnadní jejich zabíjení s lhostejností a pohrdáním.

Tak jak zoo zachází s tak zvanými "nadbytečnými zvířaty", která jsou viděna jako "věci", stejně tak i jazyk, který je používán, je plodnou půdou pro antrozoologii, studium vztahů lidí a zvířat.

K čemu jsou dobré zoologické zahrady? Obecně se má za to, že podporují znalosti o divokých zvířatech a pomáhají ochraně příridy.

První  zoologické zahrady sloužily k pobavení návštěvníků, nikoliv k užitku uvězněných tvorů. I dnes si lidé vyjdou o víkendu do ZOO  za zábavou, lížou tam zmrzlinu, pojídají párky, klepou na klece zvířat, aby je probudili k akci. Sledování přírodovědných filmů bývá pro rozvoj znalostí o zvířatech mnohdy víc přínosné.

Odchyt, transport a chov zvířat v klecích v zajetí stojí enormní peníze, které by šly lépe využít k péči o zachování přirozeného prostředí zvířat.  Terry Maple, ředitel Atlantské zoologické zahrady, prohlásil: „Pokud vám bude kterákoli zoo tvrdit, že síla zoologických zahrad spočívá v SSP (SSP — Species Survival Plan — plán pro přežití druhů), vypouští jen kouřovou clonu." (citováno z Croke 1997) Reintrodukční programy jsou málo úspěšné, mnohdy žádné vhodné prostředí, do něhož by bylo možné zvířata vypouštět, neexistuje. Zoologické zahrady ve skutečnosti dělají pro nárůst biodiverzity jen málo.

V otázce, zda by zoologické zahrady měly či neměly existovat, panují značné neshody. Z etického hlediska nutno vzít v úvahu  že žádné zvíře nedalo ke svému zajetí souhlas. Jednotlivá zoo se co do kvality výrazně liší. Dnes má mnoho zoologických zahrad expozice, jež napodobují přirozené prostředí co nejvěrněji. I tak platí, že zvířata v zajetí vedou nepřirozený život a někdy jsou až tragicky zbídačená.  Mnohá zvířata podléhají  těžké deprivaci. Nudí se, pochodují sem a tam, často se uchylují k samopoškozování, propada­jí depresi nebo zuřivosti. I v nejdokonaleji obohaceném prostředí mají zvířatata možnosti volby chování omezené. Vzhledem k tomu, že se obohacené prostředí tomu přirozenému spíše ani trochu nepodobá, přičemž obohacené vybavení  se buduje  někdy jen spíš pro lepší pocit lidských návštěvníků. 

Je nepravděpodobné, že se  zoo v blízké budoucnosti zavřou. Většina zvířat v zoologických zahradách plní funkci muzejních exponátů, zachází se s nimi jako s majetkem, nechtěná čili „nadbytečná"  zvířata se prodávají  obchodníkům se zvířaty, aukcím, loveckým rančům, neakreditovaným zoologickým zahradám a farmám s lovnou zvěří nebo utrácejí.

Doufejme, že zoologické zahrady, jak je známe v současné podobě, jednoho dne zaniknou a budou nahrazeny osvícenějšími zařízeními. Dokud však zoo existují, je nutné, aby se maximálně snažily zajistit všem zajatým zvířatům život tak bohatý a šťastný, jak jen to jde.

Otázky k přemýšlení
Plyne zvířatům ze života v zajetí nějaký prospěch, který člověka opravňuje držet je v klecích či ve vodních nádržích, jež jim omezují svobodný pohyb? Měly by zoo chovat jen zvířata narozená v zajetí? Nebo je pro účely expozic zoologických zahrad správné provádět odchyt zvířat ve volné přírodě? Je volná příroda skutečně nejlepším místem, kde mohou zvířata žít? Nebo je to místo nebezpečné, kde trpí nemocemi, zraněními, hladem a útoky predátorů? Měli bychom my, lidské bytosti, do života zvířat zasahovat a chránit je před „krutostí přírody"? Zavazuje nás k tomu etika? Máme k tomu morální povinnost? Nebo svými zásahy všechno zhoršujeme? Je pro zvířata lepší, když žijí svobodně, jak příroda zamýšlela, i když to může znamenat utrpení, strádání a nouzi pro jedince i druh? A co potíže, s nimiž se zvířata musejí potýkat v důsledku lidského zásahu? Je naší povinností udělat něco pro zmírnění bolesti, kterou jsme zvířatům způsobili?

25. března 2014, podle novinky.cz: Po usmrcení žirafího samečka Mariuse utratila kodaňská zoologická zahrada čtyři lvy. Zahrada snaží tímto způsobem zabránit křížení genů. "Oba chovní lvi naší zoo byli příliš staří," oznámila zoo. Se starými lvy byla utracena také jejich obě mláďata, která byla zase příliš mladá aby sama přežila.