Ničivý dopad masa na planetu

varování vědců

Přestože je v Evropě i Spojených státech, ale třeba i v Izraeli stále více lidí, kteří ze svého jídelníčku dobrovolně vyřadili maso, jeho spotřeba raketově roste. Je to dáno tím, že si ho může dovolit stále více lidí. A zatímco si lidé z živočišné výroby a řezníci mnou ruce, odborníci varují, že pro životní prostředí to začíná představovat neúnosnou zátěž. Problém představuje vyšší emise uhlíku, narušování biodiverzity a fakt, že živočišná produkce je v porovnání s rostlinnou mnohonásobně méně efektivní.Aktuálně největší analýza odhalila obrovskou ekologickou stopu hospodářských zvířat.

Průměrné množství snědeného masa na osobu a rok se celosvětově  za posledních 50 let téměř zdvojnásobilo – ze 23 kilogramů v roce 1961 na 43 kilo v roce 2014. Země se střední úrovní příjmů, jako je Čína a další asijské státy, očekávají ještě velký vzestup. Nedávná studie Spojených národů předpokládá světově až 75% nárůst ve spotřebě masa už v polovině tohoto století. Drůbeže by lidstvo kolem roku 2050 mohlo sníst až dvojnásobek, hovězího o 69 % a vepřového o 42 % víc.Spotřeba mléka v Číně má do roku 2050 zvýšit trojnásobně. Asijskou populaci od konzumace mléčných výrobků neodrazuje ani vysoká intolerance laktózy.

Produkce masa je ekologickou katastrofou

Zvyšující se globální spotřeba masa může mít zásadní negativní vliv na životní prostředí. Tvrdí to desítka vědců z Oxfordské univerzity, kteří jsou autory nové studie zveřejněné v prestižním časopisu Science.

Nová analýza ukazuje, že zatímco maso a mléčné výrobky nám poskytují pouze 18 % kalorií a 37 % bílkovin, využívají naprostou většinu (83 %) zemědělské půdy a mají na svědomí 60 % skleníkových plynů emitovaných zemědělským sektorem. Asi jedna třetina orné půdy (asi 14 milionů km²) padne převážně na produkci krmiva a dalších 33,5 milionů km² půdy zabírají pastviny, převážně pro chov hovězího dobytka. Další nedávná studie ukazuje, že 86 % všech suchozemských savců nyní tvoří hospodářská zvířata a lidé. I masné a mléčné produkty s nejnižším dopadem jsou stále škodlivější než pěstování té nejméně udržitelné zeleniny a obilovin.

Zpráva nazvaná „Chuť k ničení", která byla představena na konferenci v roce 2017 o chovu hospodářských zvířat, říká, že vyšší spotřeba živočišných produktů vede k tomu, že je obrovské množství půdy používáno pouze na pěstování plodin na krmivo. A tato plocha se neustále zvyšuje. Tento trend přitom ohrožuje oblasti včetně Amazonky, Konžské pánve a Himálají, kde jsou zdroje vody a půdy již tak pod značným tlakem, varovala zpráva. Nadměrná spotřeba živočišných produktů je podle organizace WWF zodpovědná za 60 % ztráty biologické rozmanitosti, přičemž jen britský potravinářský průmysl je přímo spojen se zánikem odhadovaných 33 druhů.

Mléko a maso začíná být problémem jako ropa

Obrovské chovy především skotu začínají být z hlediska dopadů na životní prostředí stejně nebezpečné jako produkce ropy. Pětice největších firem produkujících mléko a maso je zodpovědná za více skleníkových plynů než ropná společnost ExxonMobile nebo Shell. Navíc většina potravinářských gigantů neuvádí odhad své uhlíkové stopy, případně data snižují. Nová studie neziskových organizací Institute for Agriculture and Trade Policy (IATP) a GRAIN upozorňuje na rizika toho, jak narůstající spotřeba masa a mléčných výrobků „otepluje planetu“. Okolo roku 2050 by to mohlo být až 80 procent z celkové produkce skleníkových plynů.

V listopadu 2017 podepsalo 15 364 vědců z celého světa Varování lidstvu. Podle vědců by  lidé měli své návyky změnit. „Historie naznačuje, že změna stravovacího chování v reakci na intervence je pomalá. Můžeme však změnit sociální normy. Tomuto procesu může napomoci koordinované úsilí občanské společnosti, zdravotnických organizací a vlády," dodávají vědci. 

Maso je dobrým zdrojem energie a některých základních živin - včetně proteinů a stopových prvků, jako je železo, zinek, a vitamin B 12. Tyto živiny je ale na druhé straně možné získat i jinak než konzumací masa, píší vědci. Svět spotřebovává více živočišných bílkovin, než potřebuje, a to má zničující vliv na volně žijící zvířata," uvedl Duncan Williamson, ředitel pro potravinovou politiku WWF .Pokyny týkající se stravy doporučují 45 až 55 gramů bílkovin denně, přesto průměrná osoba ve Velké Británii spotřebuje 64 až 88 gramů, z toho 37 procent tvoří maso.

Maso a hlad

Nejnovější výzkum publikovaný v Science, ukazuje, že kdybychom přestali konzumovat živočišné výrobky, zemědělské plochy by mohly být zredukovány o více než 75 %. Přitom bychom stále byli schopni nakrmit veškerou populaci světa a zároveň ušetřili obrovské plochy volné přírody. Kdybychom přestali jíst maso čtyřikrát do týdne a místo toho si ho dávali jen jednou, významně by to snížilo cenu obilí. A k chovu dobytka by bylo potřeba méně obilí, takže by byly potraviny levnější a dostupnější i pro chudé.

Konec doby masové?

Výzkumy naznačují, že některé státy, jako třeba Velká Británie, už nejspíš dosáhly svého maxima, lidé tam loni snědli o 7 procent masa méně než v roce 2012. Přitom ekonomická situace v této zemi se během té doby zlepšovala.Dnešní třicátníci jsou hlavní hnací silou tohoto celosvětového trendu. Veganské hnutí je podporováno nejen známými osobnostmi, ale i celosvětovými společnostmi, jako je například Google. Výkonný šéf mateřské společnosti Googlu Alphabet Eric Schmidt loni na podzim vystoupil na podporu rostoucího veganského hnutí. Doslova uvedl, že přichází veganská revoluce. Dodal, že odklon od živočišných produktů směrem k rostlinným je "trendem v budoucnosti číslo jedna".Vyhledávací údaje z Google Trends ukazují zásadní celosvětový nárůst zájmu o veganství od roku 2004 do roku 2018. Mezi top země se řadí Izrael, Austrálie, Kanada, Rakousko a Nový Zéland. V posledních třech letech bylo v USA identifikováno o 600 % více veganů. Podle výzkumné společnosti GlobalData se v roce 2014 pouze 1 % spotřebitelů ve Spojených státech označilo za vegany, v roce 2017 to již bylo celých 6 %.Ve Velké Británii se počet veganů zvýšil o 350 % ve srovnání se statistikami před deseti lety.

V Portugalsku se podle společnosti Nielsen vegetariánství zvýšilo o 400 % v posledních deseti letech. Popularita rostlinné stravy roste po celé Asii. Nové stravovací pokyny vydané čínskou vládou vyzývají obyvatele, aby snížili spotřebu masa o 50 %. Výzkum předpovídá, že veganský trh v Číně vzroste mezi lety 2015 a 2020 o více než 17 %. V Austrálii zase vzrostl počet vyprodukovaných veganských výrobků o 92 % mezi lety 2014 a 2016.