O Izraeli se, v čím dál menší nadsázce, začíná mluvit jako o zemi, která by se časem mohla stát většinově vegetariánská, píše v časopise Respekt autorka Zuzana Boehmová.

Několik prominentních časopisů označilo veganství jako jeden z největších trendů roku 2013 v Izraeli. Nedávný článek v izraelském finančním časopisu Marker ukázal, že izraelští spotřebitelé masivně směřují k zdravějším potravinám, konkrétněji k veganství. Bude zajímavé dále sledovat růst veganství a to, zda se Izrael stane nejméně "masožravým" národem.  

Respekt: "Trend je přitom zřejmý. Na základě nových odhadů je už 10 procent Izraelců vegetariány, 40 procent zná někoho, kdo se masa vzdal během posledního roku, a dalších 13 procent prý přechod k vegetariánství či veganství „zvažuje“. Izraelský mlékárenský průmysl zaznamenal propad prodeje, zatímco v jednom z největších restauračních řetězců se o třetinu zvýšila poptávka po bezmasých chodech. Známá Domino’s Pizza do nabídky zařadila pizzu s veganskou alternativou sýru, a i když se původně jednalo jen o experiment, poptávka masivně převážila nabídku. Na dobře fungující trh zareagovali v kavárnách, kde už si člověk nemusí připlácet, pokud chce místo živočišného mléka v cappuccinu sójové".

"Imunní vůči novému trendu evidentně není ani politická elita, o čemž svědčí zápis z jednání vládního kabinetu z minulého podzimu. V něm ministryně spravedlnosti Cipi Livniová, vegetariánka od 13 let, hovoří s premiérem Benjaminem Netanjahuem a dalšími ministry o právech zvířat. Netanjahu poznamenává, že nedávno četl knihu, podle níž zvířata vnímají a cítí mnohem víc, než se dosud usuzovalo, a pokračuje návrhem na přísnější dohled nad dodržováním práv chovných zvířat."

“Jako premiér jsem zodpovědný nejen za ochranu životů lidí v Izraeli, ale cítím se zavázaný také ke zvyšování povědomí v boji proti páchání krutosti na zvířatech”, řekl Netanjahu deníku The Jerusalem Post.

Jak došlo k tomuto posunu? 

Prvním faktorem  jsou přednášky amerického aktivista za práva zvířat Gary Yourofského. Gary se stal veganem ve svých 25 letech. Do té doby se příliš nelišil od ostatních masožravců, u kterých končí empatie se zvířaty u jejich psa nebo kočky. Oči mu pomohl otevřít až připoutaný cirkusový slon, kterého spatřil v zákulisí. Mezi roky 1997-2001 byl za svou aktivistickou činnost 13x zatčen a odseděl si dokonce 77 dní v kanadském vězení.  Jeho přednášky slyšely již statisíce lidí po celém světě. A přes milion Izraelců, tj. každý osmý.

Respekt: "Yourofsky už mnoho let kolikrát i dost neobvyklými metodami bojuje proti týrání a zabíjení chovných zvířat. Za útoky na masný průmysl je v několika zemích dokonce persona non grata. Je to ale charismatik, který už přesvědčil mnoho lidí, a mezi jeho taktiky patří šokování veřejnosti: 'Pokud nemáte žaludek na to zhlédnout video z typických jatek, jak můžete mít žaludek na to jíst jejich produkty? Zdá se vám náhražka masa – udělaná ze sójových bobů nebo z žita – hnusná? A mezitím tu v klidu jíte krev, šlachy, svalovinu a orgány?'“

Druhým faktorem byla řada rozsáhlých reportáží natočených skrytou kamerou, které byly vysílány i ve státní televizi  a jenž odhalovaly hrůzné zločiny v největší  izraelské „velkovýrobně“ masa a vajec. Na  záznamu je také vidět, jak se dotyčná společnost bránila, aby tyto její praktiky nepronikly na veřejnost.

Třetím faktorem je sama izraelská veganská komunita a její aktivistický a podnikatelský duch. A samozřejmě  protesty a demonstrace, v srpnu 2013 to byla více než  třítisícová v centru Tel Avivu.

Respekt: "K prosazení vegetariánského a veganského životního stylu přispívají také pouliční kampaně a protestní happeningy. V jednom z nich se aktivisté nechávali na Rabinově náměstí v Tel Avivu přivazovat s řetězy kolem krku do stísněných kotců, vláčet po zemi, a dokonce i cejchovat zemědělským náčiním. Celá akce se konala pod heslem čárka 'Strach je strach. Krev je krev. Utrpení je utrpení', což jsou slova, ke kterým zřejmě mnozí Izraelci nedokázali být lhostejní".

Hnutí 269 Life vzniklo v říjnu 2012 v izraelském Tel Avivu. Název hnutí je odvozen od čísla, které bylo vytetováno teleti na jednom statku v Izraeli. Zakladatelem hnutí je Izraelec Saša Boodžor, který se nechal s několika dalšími lidmi na telavivském Rabinově náměstí zavřít do klece a vyznačit si horkým železem do kůže číslo 269. Podobné akce se konaly na celém světě i v naší republice.

Dalším faktorem je paralela s tragickou historickou zkušeností židovského národa. Když člověk vyrůstá s vědomím, že jeho předci byli vyvražděni, protože byli pokládáni za podřadné, má tendenci víc soucítit s těmi, kteří se ocitli v podobné situaci.  Lidé byli schopní provádět cokoliv s těmi, které pokládali za ,podlidi'. Což je ovšem totéž, co my děláme se zvířaty. Mnoho dětí z rodin těch, kteří přežili, se pokouší  o nápravu světa (tikkun olam). Zakladatel Muzea holocaustu ve Washingtonu své bádání o holocaustu shrnul do tří přikázání: nebýt pachatelem, nebýt obětí a nebýt lhostejným divákem. To je to opravdové poučení z holocaustu.

Respekt: "V žádné zemi se mu (Gary Yourofskéhmu) ale nedostalo takové odezvy jako v Izraeli. Proč na něj místní publikum tolik slyší? Je přímočarý, nic nemaskuje, nestraní se kontroverze a izraelský styl komunikace tím vystihuje poměrně dobře. Je tu však ještě jeden důvod, proč jeho apel v židovském státě tak rezonuje. Jak jsou zvířata přepravována? V přecpaných dobytčácích, bez pití a jídla. Co se s nimi děje? Mláďata jsou odtržena od matek, část je prozatím ´využita jinak´. Než jsou na jatkách popravena, co bude každé zvíře mít na kůži? Vytetované číslo. Jak lze podle Yourofského nazvat každodenní zabíjení milionů nevinných tvorů? Holocaust. A co dělá svět? Je mu to jedno."

Hodně věcí je tady až příliš důvěrně známých. Slova jako "rampa" a "selekce", technický jazyk odosobňující oběť i pachatele, termíny jako „dodávka zboží“, „zásilky“, „zvláštní zpracování“ nemocných zvířat, „postupy“ porážení, „zužitkování“ chlupů, kostí, kůží, hromadné vybíjení, experimenty a přepravu „v dobytčích vagónech“....

Respekt: "Izraelců se tato paralela s tragickou historií vlastního národa dotkla na citlivém místě. Desítky známých osobností – herců, moderátorů, zpěváků spisovatelů i politiků – se pod vlivem Yourofského vystoupení rozhodly masa okamžitě vzdát.  Ten k tomu říká: „Za poslední roky jsem se naučil, že lidé, kteří byli utlačováni – černoši, Židé, ženy –, reagují na útlak ostatních citlivěji. Rozumějí, co to znamená, když se k vám někdo chová, jako že jste nic. A víc než ostatní si umějí představit, jaké to je být systematicky zabíjen.“

Mezi prvními upozornil na podobnost mezi utrpením Židů během války a utrpením zvířat byl Isaac Bashevis Singer, když způsob každodenního hromadného zabíjení zvířat srovnal se systematickou likvidací lidských obětí během druhé světové války. „Je jenom malý krok od zabíjení zvířat k plynovým komorám á la Hitler a koncentračním táborům á la Stalin,“ řekl na obhajobu vegetariánství, k němuž se již v mládí z etických důvodů rozhodl.  Však i samotný termín „holocaust“ znamená krvavé obětování statisíců zvířat v tehdejších chrámech a teprve dnes, po více než dvou tisíciletích, je obecně používán jako symbol masové likvidace lidí.

V předmluvě knihy Gail Eisnitzová Slaughterhouse (Jatka)  rakouský aktivista Helmut Kaplan napsal: „Uprostřed nejdokonalejší technologie, hédonistického životního stylu, oslnivých historických, uměleckých, náboženských a technických památek jsou černé díry. Jsou jimi výzkumné laboratoře, farmy s živočišnou produkcí a jatka - anonymní komplexy, kde různé společnosti zneužívají a zabíjejí nevinné, cítící tvory. To jsou naše koncentrační tábory Dachau, Buchenwald či Birkenau. Podobně jako hodní němečtí měšťáci dobře víme, co se děje uvnitř, ale nechceme se o tom na vlastní oči přesvědčit.“