Tento článek nemá za úkol posoudit, zda jsou připravovaná opatření dobrá, či nikoliv. Chceme vám pouze poodhalit, co se skrývá za neutrálními pojmy: vybít, utratit, odstranit apod., které každý den slýcháme ve spojitosti s ptačí chřipkou a mnoha milióny zdravých zvířat. Za živa pohřbít, nebo upálit? Česká republika je na výskyt smrtícího viru připravena. Alespoň podle tvrzení Josefa Dubna ze Státní veterinární správy (více zde...). „Ptačí chřipka bohužel patří mezi ty nemoci, které jsou velmi virulentní (nakažlivé) a proto se neléčí. Pokud se v chovu vyskytne jeden nakažený jedinec, je velmi pravděpodobné, že i ostatní, kteří s ním přišli do styku, mají již virus v sobě,“ objasňuje důvod vybíjení celých chovů Josef Duben.
Technologie plynových komor (kontejnerů) je na rozdíl od omračování elektrickým proudem, k zabíjenému tvorovi šetrnější. Smrt nastává velmi brzy a zvíře se jí nemůže nijak vyhnout. Navíc není nutné ptáky vyndávat z přepravek. Stačí je pouze naskládat do připravené plynové komory. Tento způsob likvidace si získává ve světě stále větší oblibu. V některých zemích jej používají i některé řetězce s rychlým občerstvením, klaunem a plukovníkem. Tyto firmy k tomu byly donuceny ochránci zvířat.
Za
několik desítek minut, dvanáct tisíc mrtvých Ve skladech státních hmotných rezerv u Brna zatím nečinně odpočívají čtyři plynové kontejnery. Pokud by však všechny byly naráz v provozu, zabijí během několika desítek minut až dvanáct tisíc zvířat. Jejich kapacita samozřejmě záleží na velikosti popravovaných ptáků. Kontejner má objem deset metrů krychlových a maximálně pojme sedm tun živého materiálu. Ač to zní drsně, plynové komory jsou pro zabíjená zvířata tím nejšetrnějším řešením. Shodují se na tom ochránci zvířat i zástupci veterinární správy. „Je však otázkou, jak dlouho trvá takzvaná úniková fáze, při které zvíře bojuje o život, než ztratí vědomí,“ dodává Michal Kolesár. Zvířata, stejně jako lidé snáší jed v těle individuálně. Některému jedinci stačí malá dávka, jiný potřebuje větší množství plynu. Vše také záleží na použité technologii. V Česku bude zabíjet oxid uhličitý
V České republice bude ptáky dusit kysličník uhličitý (CO2) s příměsí Argonu. Podle Zdeňka Semeráda ze Státní veterinární správy dojde u zvířat k okamžité ztrátě vědomí. „Kontejner je nejprve napuštěn plynem o 70% koncentraci. Teprve do zaplynovaného prostředí se ponoří zvířata. Ztráta vědomí je okamžitá,“ upřesňuje postup utrácení Semerád. Během procesu je navíc plyn neustále připouštěn. Smrt nastává do deseti minut. Napouštění kontejneru plynem trvá přibližně 30 minut. Zvířata mohou být do komory vkládána jednotlivě nebo v přepravkách. Záleží na jejich velikosti a také velikosti chovu. Hodinová kapacita kontejneru je odhadována na 1000 nosnic, případně 500 krůt. Kuřat se vejde do komory až tři tisíce. Kontejnerové plynování bude použito u chovů, kde je drůbež umístěna v klecích a manipulace s mrtvolami by byla obtížná. V případě chovů na podestýlce, kde je manipulace s mrtvými těly jednodušší, bude použito zaplynování celé haly. Prostor se nejprve utěsní a postupně je od stropu zaplňován plynem. Zvířata usnou a nakonec se udusí. Plynové kontejnery jsou zcela mobilní a na nákladním vozidle je možné je přistavit kamkoliv dle potřeby. Vyškolená obsluha je složena z veterinářů, řezníků a technických pracovníků. Zplynováním
to nekončí. Nastupuje drtič, kotel a spalovna
Ochránci
zvířat mají obavy „Je možné, že u menších chovů a v případech, které nebudou tolik na očích veřejnosti, dojde i k použití těch nejdrastičtějších způsobů zabíjení. Můžeme očekávat pohřbívání za živa a upalování,“ obává se Kolesár. Doufejme, že se nic podobného nestane a ptačí chřipka bude včas zastavena. „Přesto je dobré si uvědomit, že na světě je podle organizace FAO ročně zabito 47 miliard kuřat určených pro konzumaci,“ dodává Kolesár. V tomto čísle samozřejmě není zahrnuto vybíjení chovů v důsledku ptačí chřipky.
|
|
|
|
|
Ptačí chřipka, nemoc šílených krav nebo třeba prasečí mor přináší
smrt nejen nemocným. V zájmu zastavení nemoci je vybití i zdravých zvířat
z chovu. Způsob jejich zabíjení se v různých zemí liší. Někdy možná až
hraničí s týráním zvířat. Až smrtící virus H5N1 udeří v Česku, zemřou
tisíce zdravých zvířat. 
Konečné řešení může mít několik podob. V počátcích se uvažovalo o
technologii, které je dnes běžná na jatkách po celém světě. Zvířata se
pověsí za nohy na dopravník. Nejprve projdou vodní lázní, kde jsou omráčena
elektrickým proudem a posléze jim podřízne hrdlo nůž. Nevýhodou tohoto řešení
je nižší účinnost. “Zavěšený pták má tendenci neustále zvedat hlavu
a tím pádem se často stane, že se vyhne omračovací lázní,“ upřesňuje
nevýhody Kolesár. Po smrtící lince potom zvíře za živa putuje k noži.
Jelikož se v závěsu stále hýbe, nemusí být řez přesný, ani smrtelný.
Navíc, podle Kolesára nemusí být elektrický proud v omračovací lázni
dostatečně silný a jedinec je podříznut za živa. „Máme informace, že některé
firmy z úsporných důvodů používají menší napětí, které ptáky
dostatečně neomráčí. Je to samozřejmě v rozporu se zákonem, ale dotyčným
firmám se podobné věci těžko dokazují,“ dodává Kolesár.
Mrtvá
těla zvířat jsou po odvětrání plynové komory vyskladněna a za přísných
hygienických podmínek dopravena do příslušného asanačního zařízení.
Zde kadávery (mrtvá těla) podstoupí tepelně tlakovou sterilizaci ve speciálním
zařízení, kterému se říká destruktor.
„Tento způsob zpracování zajišťuje zneškodnění všech známých forem
života,“ říká odborník na tuto problematiku Dr. Formánek. Nejprve
projdou kadávery drtičem, který je rozemele na stejnoměrné, drobnější části.
Ty pak pokračují do destruktoru, který je nepřímo vytápěn parou. Zde
dojde během dvaceti minut při tlaku tři Bary a teplotě 133 stupňů Celsia k
zneškodnění všeho živého. „Z výsledného produktu je oddělen tuk a
masokostní moučka. Obojí se po usušení spálí,“ dodává Formánek. Tuk
je využíván jako palivo v kotelně. Masokostní moučka najde uplatnění v
cementárnách jako přísada při výrobě cementu.