Sněmovna opět pro kontaktní norování,

 přehlasovala Senát 

 

5. 2. 2008   Lovečtí psi zřejmě opět budou moci při výcviku přijít do kontaktu s lovenou zvěří. Dosud je liška ve cvičné noře od psa oddělena mřížkou, poslanci dnes ale přehlasovali Senát a již podruhé podpořili ustanovení, které tuto mřížku v podstatě odstraňuje. Předlohu nyní posoudí prezident.

Z parlamentní rozpravy

Poslanec Josef Řihák: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, vážená vládo, já spíš patřím k těm, kteří podpoří senátní verzi, z jednoho prostého důvodu. Tady je třeba si uvědomit, že my z tzv. bezkontaktního způsobu jdeme na kontaktní. Nemám nic proti myslivcům, ale vracíme se o několik let zpátky, když jsme tuto záležitost zakázali.

Představte si, že vezmete loveckého psa, pustíte ho na jiné zvíře - dochází tady k fyzickému kontaktu, dochází tady k potrhání. Já jsem jednoznačně proti, protože opravdu se vracíme tam, kam Česká republika nepatří. Nepatříme přece mezi země, které zde budou povolovat, s prominutím bych řekl, už pomalu psí nebo kohoutí zápasy. Tady bude docházet k potrhání zvířat. Potom tedy změňme návrh zákona, že to nebude zákon na ochranu zvířat proti týrání, ale změňme ho jiným způsobem. Za ta léta se myslivci vypořádali i s výcvikem. Já nejsem myslivec, ale vím, že když se zkouší norování, tak je zvíře odděleno mřížkou. I tak zde dochází k určité psychické újmě, k určitému stresu na zvířatech, ale povolit to, aby tato mřížka tam nebyla, aby pes skočil na jiné zvíře, není správné….Takže já budu hlasovat pro

Poslanec Petr Wolf: Chtěl bych vám sdělit skrze předsedajícího, vážený pane kolego, že vůbec nevíte, o čem mluvíte. Urážíte mě jako myslivce, když hovoříte o tom, že by mělo dojít k nějakému potrhání atd. To bych asi nikdy tím myslivcem nemohl být. Děkuji.

Poslanec Přemysl Rabas: Dobrý den, pane předsedo, vážené dámy a pánové. Trošku nevím, ze které strany to vzít. Možná od konce. Ne zcela se mi líbí, že se bude prodlužovat vzdálenost, na kterou je možno převážet zvíře k utracení na jatka, zvíře nemocné, zvíře, kterému je potřeba zkrátit utrpení, takže tato část senátního návrhu mi není blízká.

Pokud se týká toho, kdo má nésti náklady při zapečetění bytu atd., tak na to nemám úplně vyhraněný názor, protože pro mne je podstatné, že se o to zvíře někdo postará. Jestli náklady ponese obec, těch případů zase není tolik, nebo stát, a ten je možná bližší, to je mi vcelku jedno.

K prvnímu bodu senátního návrhu bych chtěl říci, že samozřejmě jej podporuji, protože připustit, abychom z bezkontaktního norování udělali norování kontaktní, je nepřijatelné. Ono i samo norování je problém, protože ten pes do nory jde, protože je nakrklý a chce tu lišku zakousnout. Ta liška tam není proto, že by se chtěla s tím pejskem rvát. To je jedna věc.

Potom mi občas připadá, že ten zákon není ani tak o ochraně zvířat proti týrání, ale o myslivosti. Já nemám nic proti myslivosti. Mám mnoho přátel myslivců. Uvědomuji si význam myslivosti i v ochraně přírody - ale my tady používáme termín škodná. Cožpak zvířata máme rozdělovat na škodnou a neškodnou? Tento slang patří do myslivosti, ale nepatří to do zákona na ochranu zvířat proti týrání, protože to jsou zvířata a ta mají stejný nárok na život, ať jsou podle myslivců škodná nebo neškodná. Toto rozdělování mi připadá velmi absurdní.

Stejně tak se mi nelíbí, když se tady uvádí, jak to uvedla paní kolegyně, že lišky mohou za to, že klesá stav křepelek a já nevím čeho všeho, tetřívků, bažantů, zajíců. Vážení přátelé, my jsme vinni, že klesají stavy těchto zvířat. Naše činnost. To, že klesá biodiverzita na celém světě, za to nemohou lišky, ale činnost člověka. Ta způsobuje, že jejich biotopy se zmenšují, ekologické niky jsou stálé méně a méně přijatelné pro zvířata. Liška v tom hraje naprosto zanedbatelnou roli. To je trošičku manipulace s názory nás ve Sněmovně a asi i všech lidí.

Mě to dost mrzí, protože popravdě řečeno týrání lišky je už při nekontaktním norování. Jenom psychické, ne fyzické. Určitě jí nedělá dobře, když na ni pustíte rafana jednoho, druhého, třetího, čtvrtého a ten pes tam na tu lišku přes mřížku vyje, řve, štěká a ta liška to musí trpět. Chcete si to někdo vyzkoušet, že to není příjemné? Když bychom přistoupili na vaši filozofii, vážení přátelé, tak bychom mohli říci: proč tedy nedáme armádě vězně nebo nějaké zajatce, aby si to vyzkoušeli ve skutečnosti, jaké to je, zabíjet jiné lidi? Oni to také jenom zkoušejí jako trénink a v boji to potom vypadá jinak, a musí se s tím vyrovnat. Vím, že tento příklad je trochu přitažený za vlasy. Ale maličko srovnání tam je.

Já tím chci jen říci, že je nám bližší senátní návrh, ale z důvodů, které jsem uvedl, se zdržíme hlasování, i z důvodů, že v tom zákoně stále zůstává mnoho bodů, které umožňují týrání zvířat. To je ten problém. Jinak je nám opravdu senátní návrh bližší. V případě parlamentního návrhu jsme jasně proti. Děkujeme.

Veterináři protestují: Norování je týrání lišek

7. února 2008, www.lidovky.cz  

Do bouřlivé debaty o tom, zda je správné povolit tzv. kontaktní norování, se během včerejška přidali veterináři. A jejich stanovisko je jednoznačné: jde o týrání zvířat.

Sněmovna dala kontaktnímu norování zelenou tento týden, a to i proti vůli Senátu. Pokud podepíše zákon prezident, mohou myslivci cvičit své lovecké psy v noře v přímém kontaktu s liškou.

Stále více odborníků ale varuje, že při tréninku v noře bez mřížky může dojít k týrání lišky. Cvičený pes se totiž dostane na rozdíl od dosavadní praxe až k lišce.

K těmto hlasům se včera přidala i Státní veterinární správa. „Nelze cvičit jedno zvíře na druhém zvířeti,“ řekl tiskový mluvčí veterinární správy Josef Duben. „Pakliže ale vstoupí zákon v platnost, budeme ho respektovat. Zároveň budeme pozorně hlídat, aby nedocházelo k týrání lišek,“ dodal Duben.

Novela zákona se nesetkala s pochopením ani u zvěrolékařů. „Je v rozporu s článkem 7 Evropské dohody o zájmovém chovu, neboť při něm dojde vždy k újmě na zdraví, kterou je i krvavé poranění,“ říká veterinář a odborný poradce Nadace na ochranu zvířat Josef Holejšovský. Myslivci naopak v úterý schválený zákon vítají.

Podle Romany Šonkové z Nadace na ochranu zvířat jsou lišky vystaveny fyzickému i psychickému tlaku. „Obrátíme se na prezidenta republiky se žádostí, aby novelu zákona nepodepsal a vrátil ji parlamentu,“ řekla LN Šonková.

Psychické trauma u lišek připustil i myslivec Vondráček. „Je to pro lišku kruté. Ale rozhodně to žádný myslivec nedělá pro své potěšení. Nikdo z nimrodů to nebude zneužívat,“ tvrdí tento jednatel děčínských myslivců.

Celé ZDE 

Dobrý den,

děkuji za zaslání odkazů. Škoda, že jste anonymní.
Můj muž je myslivec a na rozdíl od jiných vím, co to obnáší.Nejenom ona radost v době honů, ale také péče o les, krmelec ,zásyp,, brigády. Od jara do podzimu a zimy a obráceně. Soboty, neděle, svátky.štědrý den každý rok začíná v lese, kdy nese i věci na přilepšenou. Vloni už jsem nadávala, protože byl několikrát králem honu, protože střelil lišáky. Nikomu bych nepřála tem strach, když liška pokouše psa a čekáte na to, jestli náhodou nebude vzteklina. Naši přátelé měli několik vycvičených jezevčíků ,kteří ale skončily v rukou veterinářů, protže byli zle pokousaní liškami. Atd. Chodila jsem se dívat i na výcvik psů v norách, jedna taková byla v Panenských Břežanech a nikdy jsem neviděla ona popisované praktiky.Lišek bylo vždy více a nikdy nešla do nory několikrát po sobě. Vždy měla čas na odpočinek a nikdy ji nenámáčeli do studené vody, aby ji odtrhli od psa.

Není to o tom, kdo včera zvítězil a kdo více lobboval či nelobboval.Někdy i my máme životní zkušenost, bohužel i negativní, která se do hlasování promítne.Jenom jedna věc mě mrzí. Liškám jsem věnovali opravdu hodně času. Škoda, že stejnoui dobu nevěnujeme třeba týraným dětem či seniorům. Škoda, že s podobnou vervou, jako včera vystupoval jeden zelený kolega, nevystupují proti poplatků ve zdravotnictví a jiným opatřením pod které se podepisují.

A. Čurdová