Novela umožňuje výcvik, výchovu a použití zvířat k plnění úkolů ozbrojených sil. Jelikož v praxi tyto složky obvykle neprovádějí základní výcvik, ale pouze docvičení, vztahuje se výjimka z obecného zákazu i na výchovu a výcvik psů prováděných chovatelskými sdruženími a kynologickými organizacemi.

Výše uvedená problematika byla záměrem vlády coby předkladatele původně jednostránkové novely. Jak zde už uvedl pan ministr, v PS došlo k rozšíření o dalších 15 bodů, což je však naprosto v pořádku, jelikož se tím implementují předpisy ES, které mezitím vstoupily v platnost.

Co se týče obsahu zákona, ve VHZD k němu nebyly zásadní připomínky. Po věcné stránce ovšem z hlediska legislativních vad k němu byly zásady výhradní. Na základě toho, že legislativní vady zde obsažené není možné odstranit konečnou korekturou před uvolněním této novely zákona k tisku ve Sbírce zákonů, je nezbytné přijmout pozměňovací návrhy. Jejich obsah je v podstatě legislativně technický. Jedná se o promítnutí již přijatých změn do platného znění zákona.

O konkrétních pozměňovacích návrzích vás potom seznámím v podrobné rozpravě, pokud tato bude otevřená.

Navržená úprava není v rozporu s mezinárodním právem ani právními akty EU. Její realizace si nevyžádá finanční nároky na veřejné rozpočty a nebude mít negativní sociální dopad. Neovlivní negativně podnikatelské ani životní prostředí.

Novela přináší žádoucí úpravu v oblasti ochrany zvířat proti týrání. Obsahuje však legislativně technické vady. Pro doporučuji v souladu s usnesením VHZD, které svým usnesením č. 204 přijalo pozměňovací návrhy; doporučuji proto vrátit návrh zákona PS s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení.

Senátor Jan Rakušan: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, náš výbor se návrhem zákona zabýval na 19. schůzi konané dne 23. listopadu. Zabývali jsme se celou materií, jak nám byla postoupena z PS. Tedy jsme se zabývali i otázkou, o které pan ministr předtím řekl, že je řešena v zákonu o rybářství. Ale nám to bylo předloženo, tedy jsme se zabývali vším. Přitom jsme, stejně tak jako garanční výbor konstatovali, že jsou tam legislativní chyby.

Navíc jsme tedy zabývali i posledními poznatky o schopnosti ryb vnímat utrpení. Z pozměňovacích návrhů byly přijaty dva týkající se lovu na živou nástrahu. Ostatní pozměňovací návrhy jsou shodné s garančním výborem. V obecné rozpravě bych rád uvedl některá fakta podrobněji.

Nyní usnesení č. 63 našeho výboru. Po úvodním slově Z. Růžičky, nám. ministra zemědělství, zpravodajské zprávě senátora Rakušana a po rozpravě výbor doporučuje vrátit návrh PS s pozměňovacími návrhy, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Určuje zpravodajem pro jednání na schůzi Parlamentu ČR senátora Rakušana a za třetí pověřuje předsedu senátora Jiřího Brýdla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR.

Senátor Jan Rakušan: Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolím si vás seznámit s částí mé zpravodajské zprávy přednesené na výboru. Různý přistup v pojetí pohody zvířat vede k různým definicím. Pohoda zvířat souvisí s kvalitou jejich života, která je úzce spojena s jejich zdravím, mentálním stavem, zkušenostmi a ze schopnosti se přirozeně projevovat. Mnoho autorů spojuje tento koncept také se schopností zvířete vnímat, cítit, tzn. s jejich subjektivní mentální zkušeností, s utrpením či radostí.

O pohodě ryb se diskutuje již delší dobu. Po objasnění mechanismu stresu přišla na řadu otázka vědomí a cítění i u ryb. Obecně platí skutečnost, že schopnost trpět vyžaduje určitý stupeň vědomí, tzn., že schopnost trpět je spojována s určitými mentálními schopnostmi, jako je schopnost učit se, pamatovat si, cítit bolest či strach. Existuje nyní už řada studií zkoumajících anatomické, fyziologické, behaviorální, kognitivní aspekty cítění u ryb, které dokazují, že ryby jsou schopny cítit bolest a jsou schopny trpět, a do pravděpodobně na úrovni teplokrevných obratlovců.

Z těchto poznatků vyplývá, že je nutno se poctivě zabývat ochranou kvality života ryb, ať už ve farmových chovech či při zájmové činnosti.

Novela zákona nedbá nových poznatků výzkumu ani morálního vývoje naší civilizované společnosti. A opět legalizuje lov na živou nástražnou rybku a zavádí průmyslové zpracování všech druhů ryb bez omráčení a vykrvení.

Pokud jde o novelizační body 2 a 8, které byly ve výboru přijaty, PS uzákonila napichování živých nástrah na háček při lovu ryb. Pokud přijmeme skutečnost, že ryba cítí bolest, jde o velmi kruté utýrání zvířete. Navíc nástrahou teoreticky může být i jiné zvíře, např. myš. Pokud se přece jen podaří tyto praktiky nepovolit, rybáři určitě nepřijdou o potěšení z lovu dravých ryb, protože specializované obchody nabízejí řadu kvalitních náhražek, které plní svůj účel. Ostatně mnoho rybářů dobrovolně od používání živých nástrah upustilo, a rozhodně se nedá říci, že rybářská obec je v přístupu k problematice bolesti a utrpení u ryb jednotná.

Z mého pohledu je tedy nepřijatelné novelizovat zákon na ochranu zvířat proti týraní schválením ustanovení, která tento zákon změkčují a zhoršují životní podmínky ryb. Tento postup je v rozporu s vědeckým a morálním vývojem naší civilizované společnosti.

Na výboru jsem navrhoval vypuštění bodu 2 a 8. Výbor v počtu přítomných poměrem hlasů 8:0 podpořil vypuštění bodu 2 a 8 týkajících se lovu pomocí živých nástrah. Bod 5 a 6 ve výboru neprošel. Považoval bych za jistý pokrok, kdyby byly schváleny pozměňovací návrhy našeho výboru.

Doufám, že nejsem ve střetu zájmu, když jsem členem institutu Nadace na ochranu zvířat a hodlám v tomto bodu hlasovat. Domnívám se, že v Senátu jsou též přítomni zástupci našich dvou nejsilnějších parlamentních stran; myslivců a rybářů, kteří budou též nepochybně hlasovat. Děkuji.

Senátor Jaroslav Kubera: Budu velmi stručný, pane předsedající, já bych se jenom vaším prostřednictvím zeptal pana kolegy, jestli i žížala je; protože i na žížalu se chytá, jestli i žížalu to bolí. Protože já jsem netušil, do jisté doby, že se třeba loví ryby. Já jsem si myslel, že ryby se loví proto, aby se doma poté vykuchaly a osmažily. Ony se prý loví tak, že se vyloví, vyrve se jim z tlamy ten háček, a hodí se zpátky do vody. Pak se mi zdá ta ochrana nedostatečná. Je to, jako kdybyste doma jedli sušenku, najednou vás někdo vyvlékl háčkem na chodník, chvíli vás tam vláčel, a pak vás pustil. Takže to je můj dotaz.

Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, já bych měl jenom jednu věc. V doposud platném znění tohoto zákona se v § 4, bodu 1 písm. f) mj. píše: Štvát zvířata proti sobě, aniž by to vyžadoval lov; za tím je čárka, a potom je dál výcvik nebo použití ovčáckého nebo pasteveckého psa.

Chci se jenom ujistit, že tento výklad je skutečně tak, jak mi řekla naše legislativa, že ovčáčtí a pastevečtí psi se mohou nadále využívat pro svou činnost. Výklad, jak je to tam napsáno v teď platné verzi, není jednoznačný. Proto se ptám pana ministra, jestli i ten výklad je pro ministerstvo takový, jak říká naše legislativa. Děkuji.

Senátor Jan Rakušan: Pane předsedající, vaším prostřednictvím vyřiďte kolegu Kuberovi, že z tohoto nechci dělat frašku. Pojem je o tom, jestli se domníváme, že některá zvířata něco cítí a trpí. Je to každého otázka svědomí, a nerad bych z toho dělal druhou VZP. Děkuji.

Senátor Vítězslav Vavroušek: Pane předsedající, já bych trošku zareagoval na kolegu Kuberu. Ještě před 25 lety v naší lékařské literatuře se uvádělo, že novorozenec necítí bolest. Dnes už víme, že to není pravda. Znamená to, to, jestli bolí koho co, to je otázka vývoje, znalostí a výzkumu. Tím nepochybně jednou dospějeme k tomu, že tu bolest cítí bakterie. Ale co pak budeme dělat, nevím.

Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Děkuji, pane kolego. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nevidím nikoho, takže obecnou rozpravu končím. Pane ministře, chcete se k ní vyjádřit?

Ministr vlády ČR Jan Mládek: Já děkuji za podněty, které byly vysloveny v té rozpravě. Chtěl bych říci, na tu konkrétní otázku, že výklad MZ je stejný jako výklad legislativy, problém by tam být neměl. A pevně doufám, že otázka živé rybičky použité na návnadu, nebude zásadním problém při schvalování tohoto zákona…..

Senátor Josef Vaculík: Jak už jsem řekl ve svém úvodním slově, tak VHZD přijal 3 pozměňovací návrhy, které jsou legislativně technického charakteru. Zásadním problémem vady je to, že vložení nového odst. 4 do § 5 nebylo promítnuto do příslušných částí zákona; konkrétně do § 3 písm. a), písm. s) a § 5 e) odst. 2. Podobně v § 21 odst. 3. Např. § 5 e) odst. 2 řeší fixaci zvířat při rituálních porážkách, které MZ povoluje dle původního znění v souladu s odst. 4, § 5. Ten však nově upravuje omráčení a vykrvení ryb při jejich průmyslovém zpracování.

Pozměňovací návrhy VHZD jsou tedy ryze legislativně technického charakteru a napravují tak nedokonalou práci PS. Jejich přijetí umožní plnou aplikovatelnost zákona. Úpravu zákona není možno realizovat závěrečnou parlamentní korekturou. Proto je nezbytné tyto pozměňovací návrhy přijmout, aby zákon mohl fungovat.

Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Děkuji, pane zpravodaji. Hlásí se ještě někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí. Podrobnou rozpravu tedy končím. Pane ministře, chcete se vyjádřit? Ne. Pan zpravodaj pravděpodobně také ne.

Takže poprosím pana garančního zpravodaje, aby přišel k pódiu a řídil hlasování o pozměňovacích návrzích dvou výborů…

Senátor Josef Vaculík: Nyní budeme hlasovat o bodech 2 a 4 Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, které se týkají použití nástrah živých zvířat při lovu, konkrétně rybiček.

Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Ano, budeme hlasovat o těchto bodech. Zahajuji hlasování. Promiňte. Stanoviska. Ministr má stanovisko neutrální. Pan garanční zpravodaj.

Senátor Josef Vaculík: Stanovisko proti, protože jde nad rámec nařízení Evropské unie.

Místopředseda Senátu Edvard Outrata: Garanční zpravodaj je proti. Já jsem zahájil hlasování, takže toto hlasování je zmatečné. Hlasování pořadové číslo 124 je zmatečné. Zahajuji hlasování znovu. Kdo je pro tento pozměňovací návrh, ať stiskne tlačítko Ano a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, ať stiskne tlačítko Ne a zvedne ruku. V hlasování pořadové číslo 125 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při skvóru 29 pro vyslovilo 17, proti bylo 9. Návrh nebyl přijat