-
Muslimové
a jejich vztah ke zvířatům
-
- Z muslimského
časopisu Almanára
-
 Islám
nás učí zásadám našeho náboženství a to duchovním i materiálním.
Islám je především způsob života na tomto světě, jak nám ukázal náš
prorok Muhammad (NBŽM), který
zahrnuje nejen naše chování k ostatním lidem, ale i ke všemu živému.
V Koránu i Prorokových výrocích najdeme mnoho veršů, které muslimům určují,
jak se mají ke zvířatům chovat a zacházet s nimi. Často se lidé ze Západu
podivují a někdy i odsuzují zcela praktický přistup ke zvířatům. To však
neznamená, že my muslimové nemáme k těmto živým tvorům žádný vztah.
Je pravda, že nemá tento vztah či cit nic společného se západním pojetím
zvířete jako domácího mazlíčka, rovnoprávného člena rodiny a
rozmazlovaného jako by byl malým dítětem. Často právě to, že lidé povýšili
zvířata na své společníky a dali jim přednost před dětmi, vede k
sobeckosti a povrchnosti celé společnosti.
Vztah nás muslimů ke zvířatům je jiný. Nesmí se pro nás stát náhradou
za naše lidské společenství. Bůh dal člověku jedinečné místo a dal mu
zemi i s její přírodou k užívání a k ochraně a tak se musíme ke zvířatům
a nejen k nim chovat podle vzoru našeho Proroka (NBŽM) a Božích
nařízení. Zvířata nám byla dána k užitku, abychom se o ně starali a vážili
si jich. Proto nám Bůh zakázal je trýznit, zneužívat je nebo bez důvodu
zabíjet.
"A stvořil koně, mezky a osly, abyste na nich jezdili, i jako ozdobu - a
On tvoří i věci jiné, o nichž vy nevíte." Súra Včely 16:8
Ibn cUmar (NBS) vyprávěl, že šel kolem nějakých mladíků z
kmene Qurajšovců, kteří vzali ptáka a stříleli do něj svými šípy. Když
uviděli Ibn cUmara, rozprchli se. Ibn cUmar řekl: "Kdo to udělal? Posel
Boží (NBŽM) věru proklel toho, kdo si vzal něco, v čem je duch
za terč."
Společníci proroka Muhammada (NBŽM) však vzpomínali i na jinou příhodu,
v které jednoho dne obdivovali ženu, která se modlila, postila a dodržovala
všechny náboženské úkony. Pomysleli si jaká velká odměna ji za to očekává.
Prorok Muhammad (NBŽM) jim však k jejich překvapení řekl, že půjde
do pekla. Jeho společníci se zaraženě optali na důvod. Prorok (NBŽM)
jim odvětil, že tato žena půjde do pekla, protože uvěznila kočku, nedala
jí jíst a nechala ji zemřít.
Ibn cAbbás (NBS) vyprávěl, že Posel Boží (NBŽM)
spatřil osla ocejchovaného na tváři a zavrhl to. Pravil: "Při Alláhovi,
neoznačkuji ho, než na nejvzdálenějším místě od tváře." Poručil
přivést svého osla a ten měl cejch vypálený na zadku. On byl první, kdo
vypaloval cejch na zadek.
Vidíme, že islám ochraňuje zvířata před zbytečnou smrtí, před trýzněním
či mrzačením. A nejen to, existují další ustanovení podle nich jsou určeny
přesně způsoby jak zvíře usmrtit [správná poloha, způsob provedení, aby
se zvíře netrápilo, aby nevidělo nůž apod.] Stejně jako jejich zabíjení
pro potravu tak i jejich lov má svá pravidla, která zdůrazňují že smrt
jim nemá způsobit zbytečné utrpení a bolest. Muslim
by nikdy neměl zabíjet pro svou zábavu a potěšení, ale pouze pro
nevyhnutelnou potřebu (MOJE POZN. Proto
fundamentalistický Talibán zakázal psí zápasy, nyní zase jsou povoleny)
jako zdroj potravy nebo materiálu pro výrobu např. oděvu.
-
Prorok Muhammad (NBŽM) zakázal zabíjení zvířat, výjimku tvoří
případ, kdy by sloužily jako potrava. Prorok (NBŽM) také řekl:
"Kdo zabil vrabce zbytečně, zažaluje ho ten vrabec Bohu v Soudném dni a
poví: "Bože tento člověk mne zabil zbytečně a nezabil mne pro nějaký
užitek".
- A
jak je to s chováním domácích mazlíčků? Rozhodně muslimové nemají potřebu
si ze zvířat činit domácí mazlíčky neboť dobře víme, kde je jejich místo
a kde je jim mnohem lépe než v našich domech. Co se týká psů, ti jsou považováni
za natolik nečisté, že do domu kde přebývají nevstupují andělé. Ale to
neznamená, že bychom k nim zaujímali negativní postoj. Víme, že jsou určité
okolnosti a práce, které vyžadují jejich asistence. Jistě i pro psa stejně
jako pro většinu zvířat je lepší, mohou-li se těšit určité volnosti a
chovat se podle své přirozenosti a ne být uzavřeni v malých prostorech bez
kousku přírody a čekat na návrat svých majitelů.
Pravil Ibn cUmar (NBS), že slyšel Posla Božího (NBŽM)
jak říká: "Kdo si drží psa - kromě loveckého nebo pasteveckého -
tomu z jeho odměny každý den ubydou dva karáty."
Prorok Muhammad (NBŽM), vyprávěl svým společníkům příběh o
muži, který našel žíznivého psa, který se trápil tak, že jedl od žízně
zem. Muži přišlo psa líto. Tak ho vzal ke studni, vyzul si svou obuv, nabral
do ní vodu a dal psovi napít, za což se mu Bůh odměnil odpuštěním jeho hříchů.
Prorokovi společníci si tento příběh poslechli a zeptali se zadumaně:
"A to máme za pomoc zvířatům odměnu, Posle Boží?" Prorok (NBŽM)
odvětil: "Za pomoc všemu, v čem je život, je odměna".
Pravidla zacházení se živými tvory se datují od ranného období islámu.
První chalífové, kteří stáli v čele islámského státu po smrti Proroka
Muhammada (NBŽM), se těchto zásad drželi a vážili si každého
života, který Bůh Nejvyšší stvořil. První chalífa po Prorokovi Abú
Bakr (NBS) nařizoval svým vojskům než vytáhli do boje:
"...aby nezrazovali, nepodváděli, nevykořisťovali, nepřeháněli v
odplatě, nezohavovali mrtvoly, nezařízli žádného berana anebo velblouda,
jedině jak by to bylo k jídlu." A nakonec jim pravil: "A když by
jste přišli k lidem, kteří se věnují uctívání Boha v chrámech (myslel
tím věřící židy a křesťany), tak je nechejte při tom, čemu se věnují."
Jak vidíme, zakazovalo se ubližování zvířatům, ničení a devastování přírody
i všeho živého. Stejně i my bychom se měli řídit tím, co přikazuje Korán,
Prorok Muhammad (NBŽM) a jeho následovníci. Korán i Prorokovy výroky
v nás pěstují úctu ke všemu, co je okolo nás, abychom si toho vážili a
zbytečně tím neplýtvali.
-
Halal
-
Tradice
kontra humánnost
-
-
 Stravovací
předpisy ortodoxních židů a muslimů zakazují konzumaci masa zvířete,
které nebylo v okamžiku porážky zdravé a nehýbalo se. Omráčení před
podříznutím je tedy nepřijatelné. Původní myšlenka tohoto příkazu byla
pravděpodobně v zákazu konzumace masa z nemocných zvířat a z mršin. V době,
kdy se toto nařízení do židovských a muslimských zákonů dostalo, šlo
patrně o nejhumánnější alternativu.
Pobouření
muslimů a židů v Británii vyvolalo vyhlášení
vlády, že zakáže tradiční způsob zabíjení zvířat bez omráčení.
Prodlužovat umírání rituálně zabíjených zvířat je nehumánní, tvrdí
zpráva odborníků pro britskou vládu.
Komise, která měla určit, zda je muslimský(halal)
a židovský(košer) rituál zabíjení zvířat
humánní, došla v roce 2003 k závěru, že tradičním muslimským a židovským
způsobem porážky zvířat, tedy bez omráčení, se zvířatům způsobuje
nepřípustné utrpení. Tomu je podle rady nutno zabránit.
Rozhodnutí komise vyvolalo mezi představiteli muslimských a židovských
organizací v Británii velkou bouři nevole. Se zákazem tisícileté tradice náboženské
porážky zvířat se prý nehodlají smířit.
Tvrdí, že v Evropské unii se sice zvířata bez omráčení zabíjet nesmí,
ale je tu výjimka, jež se týká rituálu zabíjení zvířat u muslimů a židů.
Britští
muslimové a židé si tak hrozby zákazu vysvětlují po svém komise je
jednoduše předpojatá vůči vyznavačům nekřesťanských náboženství.
"Jak vůbec můžeme mluvit o společenství mnoha kultur (v Británii),
když se zakáže jedna ze základních věcí způsobu života židů,"
rozčiluje se Neville Nagler. Masood Khawaja, šéf Halal Food Authority, zase
prohlásil, že když vláda rituální porážky zvířat skutečně zakáže,
"rozčílí to muslimy nejenom v Británii, ale na celém světě".
- Členové
židovské a muslimské komunity sází vše na to, že britská vláda
kontroverzní zákaz rituální porážky nakonec nevydá. Doporučení zákazu
už totiž v osmdesátých letech jednou zamítla.
16. března
se slaví muslimský svátek Aid el-kebir.
Svátek Aid el-kebir připomíná věřícím muslimům legendární čin Bohem
vyzvaného patriarchy Abraháma (pro muslimy Ibrahíma), aby svou víru stvrdil
obětí syna Izáka. Vida Abrahámovo odhodlání příkaz splnit, Bůh své přání
změní a místo Izáka se spokojí s tučnou ovcí. Na počest této starozákonní
události náboženský obyčej vyzývá hlavu každé muslimské rodiny, aby o
svátku Aid el-kebir podřízla ovci zakoupenou z vlastních prostředků. Např.
v dnešní Francii se to většinou odehrává někde na dvorku, ve sklepě
anebo v opuštěných dílnách či garážích na předměstí. Podle odhadů
francouzkého ministerstva vnitra tak každý rok padne za oběť rituálu 150
000 zvířat. Údaje zemědělského výboru zabývajícího se chovem a
prodejem ovcí jsou ještě vyšší a pohybují se v rozmezí 400 000 až 600
000 kusů.
Na
vládní instituce totiž tlačí hnutí ochránců zvířat, legislativa
Evropské unie, ale i vlastní hygienické a daňové předpisy. -
-
 Ochráncům zvířat
se samozřejmě nelíbí hromadné podřezávání němých tváří. Vedle známého
sdružení Brigitte Bardotové ( Brigitte
Bardotovou odsoudili za vyvolávání rasové nenávisti. Francouzská justice
odsoudila herečku za vyvolávání rasové nenávisti, a to k
pokutě 30 000 franků. Osudným se jí stal Otevřený
dopis mé ztracené Francii z roku 1999. V něm totiž kritizuje počet
muslimských imigrantů ve Francii, jejich zvyk podřezávat ovce a počet mešit
v zemi, její stránky ZDE
). požádala nedávno
Evropskou komisi i Britská královská společnost
ochrany zvířat, aby bylo zahájeno řízení proti Francii, jež po
této stránce nerespektuje směrnici EU z roku 1995, která zakazuje provádět
rituální porážku dobytka mimo oficiální jatka. Nesmlouvaví jsou i
hygienici. Zkrvavené popelnice plné ovčích hlav a vnitřností, jež po svátku
Aid el-kebir lemují ulice arabských čtvrtí, nejsou jediným důvodem jejich
znepokojení. Na francouzských jatkách se jako preventivní opatření před
nemocí šílených krav automaticky vyřazují z dalšího zpracování rizikové
části každého dobytčího těla, například oči, mozek, mícha, což u
pokoutních porážek nelze s jistotou zaručit. Jak z této šlamastiky
vybruslit a nevyvolat přitom nepokoje mezi islámskou menšinou?
-
-
-
-
|
|
|
|
|
|
|
