Rozhovor o umělém mase

Tobias Leenaert
 

Jsem přesvědčený, že maso z laboratoře (nazývané také kultivované maso nebo maso ze zkumavky) je jedním ze současných vynálezů, který je pro zvířata největším příslibem. Profesorka Cor van Der Weele z Wagenigenské univerzity v Holandsku - země, která stojí v čele vývoje umělého masa - zkoumá toto téma léta. Má titul jak z biologie tak i filozofie. Položil jsem ji pár otáázek ohledně masa z laboratoře a předložil jsem ji několik námitek, které by mohla mít část veganské komunity...

T.L.: Slýchám často, že už máme dostupných tolik vegetariánských/veganských alternativ (od tofu po opravdu dobré veggieburgery). Tak proč potřebujeme maso z laboratoře?

 I přes tyto chutné alternativy většina lidí zůstává z nějakého důvodu oddána masu. Kultivované maso nebo-li maso z laboratoře, je primárně určeno jim.

T.L.: To chápu, ale předpokládejme, že máme rostlinné veganské produkty, které jsou nerozlišitelné od opravdového masa a které mají stejnou nebo lepší nutriční hodnotu, cenu, texturu atd. Proč by dali někteří lidé přednost masu z laboratoře? A jak si myslíte, že je tato skupina velká?

To by byl velmi zajímavý experiment. Fascinující věc na existenci rozmanitých alternativ je to, že pomáhají rozluštit komplikovanou směs motivů, které lidi vedou ke konzumaci masa - jako chuť, cena, zvyk a další. okolnosti jedení zvířat. Možná, že pro některé zanícené masožrouty bude kultivované maso blíž k opravdovému. Předpokládám, že podíl bude v různých zemích různý. Bude to také záviset na kontextu a marketingu a časem se bude rozdíl asi zmenšovat.

T.L.: Neměli bychom nazývat laboratorní maso jenom maso? Co dělá pro průměrného spotřebitele "maso" "masem"?Nemyslím si, že by mělo být nazýváno pouze "maso". Kultivované maso by bylo masem v tom smyslu, že bude vyráběno ze zvířecích buněk, ale bylo by samozřejmě v několika rozhodujících směrech velmi odlišné od normálního masa. Studie znovu a znovu ukazují, že mnoho masožravců se staví k (opravdovému) masu ambivalentně. Tato rozpolcenost se projevuje v tom, že lidé rádi maso jedí, ale zároveň nemají rádi průmyslové farmy a/nebo pomyšlení, že zvířata musejí být pro maso zabíjena. Vývoj kultivovaného masa znamená akceptaci toho, že lidé mají rádi maso, avšak chceme produkci masa bez toho, abychom ubližovali zvířatům. Protože jsou rozdíly mezi masem a kultivovaným masem, které mnozí konzumenti shledávají z morálního hlediska za důležité, měli by být schopni masa odlišit. Maso z laboratoře může být vnímáno jako odklon od normálního masa: pro někoho je to příliš malý krok, pro jiné příliš velký, ale ve všech případech to staví konvenční maso do nového světla.

T.L.: Věříte, jak říkají někteří kritici, že nás laboratorní maso ještě více odcizí od přírody? Pokud ano, z jakého pohledu je to znepokojivé?

Výroba kultivovaného masa je "nepřirozená", ale jak přirozené je průmyslové farmaření? Myslím si, že způsob, jakých zacházíme se zvířaty na průmyslových farmách je velmi nepřirozený a že kultivované maso vyprodukované pomocí neškodné biopsie od zvířat, co mají dobrý život, by bylo velké zlepšení. Navíc kultivované maso potřřebuje mnohem méně půdy. Tudíž poteenciálně vytváří více prostoru pro re-naturizaci světa.

T.L.: Píšete o "strategické ignoranci" : postoji lidí, kteří záměrně žijí v nevědomosti, ignorují fakta vědomě,u o něčem dezinformováni, protože pravda je těžko snesitelná. Tak jak to já vidím, jedna část strachu (kromě konfrontace s utrpením a zabíjením) je obava, že lidé by přišli o požitek z jídla, kdyby se skutečně otevřeli informacím o utrpení zvířat. Souhlasila byste s tím, že vývoj alternativ jako laboratorní maso pomůže zlomit tuto strategickou ignoranci?

Ano, zajisté. Vidíme to v průzkumných diskuzních skupinách (focus group). Myšlenka kultivovaného masa přivedla masožravce k debatám o tom, co nemají na mase rádi.

T.L.: Další argument protii laboratornímu masu je, že může zbrzdit morální změnu, kvůli příslibu, že technologie bude řešit naše problémy.

Chápu ten názor; ale počkejme a uvidíme, co se stane. Může to tak u mnohých lidí být: mají k masu ambivalentní postoj, a ten je může učinit postupně otevřenější k alternativám, ale nejsou to žádní průkopníci. Netvrdím, že zcela rozumím společenským změnám, ale vím, že se nedějí přímočaře. Jak se například zachovají  všichni ti lidé s rozpornými postoji k masu,  když se objeví opravdu atraktivní alternativa?  Maso ze zkumavky bude mít vliv jako idea nebo jako konkrétní produkt a také jako pomoc na cestě od masa k rostlinným substitutům.

T.L.: Část veganské komunity se může obávat, že laboratorní maso nepomůže změnit způsob, jakým pohlížíme na zvířata; podle nich nás nenaučí že zvířata nejsou naším vlastnictvím, které můžeme využívat.

Nesouhlasím, naopak přesně to kultivované maso způsobí. Myslím, že efektivně podkopává s jakou samozřejmostí zacházíme se zvířaty a jsem přesvědčena, že způsobí změnu, ať o ni usilujeme nebo ne. Je důležité si uvědomit, že změna nemusí nutně začít s čistými morálními úmysly. Změna chování může zpětně změnit postoj. V tomto konkrétní případě to může znamenat, že když si lidé zvyknou jíst kultivované maso, průmyslového farmaření nebo zabíjení zvířat jim začne připadat nepřijatelné.