Maso, záněty, rakovina

Důkazy na molekulární úrovni

 

Problémy s výzkumem na lidech
Studie sledující téměř 100 000 Američanů po dobu pěti let zjistila, že nejedlíci masa měli menší pravděpodobnost, že zemřou v průběhu sledovaného období než jedlíci masa. Toto bylo patrné zejména u mužů. Některé meta-analýzy kombinující a znovu analyzující údaje z několika studií také ukázaly, že strava s nízkým obsahem masa je spojena s delší dožitím, a to čím déle se člověk drží bezmasé stravy. Ne všechny výzkumy to však potvrzují. Některé vykazují jen velmi malý nebo vůbec žádný rozdíl v dlouhověkosti mezi jedlíky a nejedlíky masa.

Je zřejmé, že bezmasá strava může snížit riziko vzniku zdravotních problémů, jako je diabetes typu 2, vysoký krevní tlak nebo dokonce rakovina. Existují důkazy, které naznačují, že veganská strava možná nabízí ještě vyšší ochranu než standardní vegetariánská strava. Tyto nálezy jsou mnohem snazší interpretovat, protože uvádějí dopady stravování na konkrétní zdravotní problémy a ne úmrtí z různých příčin.

Potíž je v tom, že ve srovnání s většinou ostatních tvorů lidé žijí velmi dlouho. Proto je velmi obtížné provádět studie, které měří vliv lidského jednání na dlouhověkost (je problém najít vědce ochotného čekat 90 let na dokončení studie). Vědci se buď ohlížejí zpětně na existující zdravotní záznamy, nebo najímají dobrovolníky pro časově kratší studie a měří míru úmrtnosti jednotlivých skupin. Na základě těchto údajů se uvádí, jaký vliv mají určitého jednání na dlouhověkost, včetně vyhýbání se masu. I s tímto přístupem jsou problémy. Nalezení spojení mezi dvěma věcmi - jako je konzumace masa a předčasná smrt - nemusí nutně znamenat, že jedna věc způsobila druhou.Jinými slovy: korelace se nerovná příčinnost. Může se zdát, že vegetariánství a dlouhověkost jsou spojeny, ale jiná proměnná může vysvětlit tento vztah.

Je možné, že vegetariáni cvičí více, méně kouří a pijí méně alkoholu než jejich protějšky, kteří jedí maso.
Výživové studie také spoléhají na to, že dobrovolníci přesně a pravdivě zaznamenávají svůj příjem potravy. Studie ukázaly, že lidé mají sklon podhodnocovat příjem kalorií a přehodnocovat spotřebu zdravých potravin.

Výzkumy o vlivu konzumace masa mají své problémy, ale objevují se důkazy o škodlivosti masa i na molekulární úrovni.
 

Lidský organismus reaguje na maso jako na cizorodou látku a brání se.

Kardiovaskulární poruchy, které jsou zodpovědné za třetinu úmrtí u lidí na celém světě jsou ve zbytku říše zvířat jsou mnohem vzácnější. Srdeční infarkty v důsledku aterosklerózy jsou vzácné i u některých našich nejbližších genetických příbuzných, včetně šimpanzů; to platí i pro šimpanzy s rizikovými faktory podobnými člověku - jako je hypertenze a fyzická nečinnost.

 

Co by tuto nesrovnalost mohlo vysvětit? V čem se lidé liší od jiných savců, kteří těmito nemocemi netrpí?
Látka Neu5Gc by mohla tuto nesrovnalost vysvětlit. Neu5Gc je glykan (druh cukru) vyskytující se v těle takřka u všech savců včetně nám geneticky blízkých šimpanzů. V rámci evoluce lidé ztratili schopnost tvorby Neu5Gc v organismu. Když lidé zkonzumují vepřové, hovězí, jehněčí či jiné maso nebo mléko a sýr obsahující Neu5Gc, jejich organismus reaguje na Neu5Gc jako na cizorodou látku. Glykan se stane součástí některých našich buněk a imunitní systém proti němu začne bojovat pomocí protilátek a následně dochází k vyvolání zánětlivých procesů.

Roztroušená skleróza  se vyvíjí také výhradně u lidí. Neu5Gc se dostává do  centrálního nervového systému, prostupuje hematoencefalickou bariérou ​​a dostává se i  myelinu. „Neznám jiný příklad, kdy něco cizího sníme a ono to přechytračí biochemické procesy v našem těle tak, že se to stane součástí našeho organismu stejně jako molekuly, jež vyrobilo lidské tělo,“ říká Ajit Varki, který se na výzkumu Neu5Gc podílel.

Zvířata, která neprodukují Neu5Gc se mohou stát modely pro výzkum lidských nemocí spojených s pojídáním živočišné stravy, jako jsou kardiovaskulární nemoci nebo určité druhy rakoviny. Kalifornští patofyziologové Okerblom a Varki provedli výzkum na laboratorních myších,  krmili je potravinami, které obsahovaly Neu5Gc.Výsledek? Myši trpěly řadou chorob, které jsou typické pro lidskou populaci (hlavně pro konzumenty mléčných výrobků a červeného masa). Zřejmě vlivem hyperreaktivity imunitního systému bylo u myší detekováno zpomalení hojení ran, nástup diabetu II. typu a rychlejší ztráta sluchu s věkem. Dále se ukázalo, že takto humanizované myši trpí častěji nádorovým onemocněním a záněty různých orgánů. Jak se už dříve zjistilo, Neu5Gc se  soustřeďuje v místech nádorů a zánětů.

Jiný výzkum také ukázal, že pravidelná a častá konzumace červeného masa oslabuje střevní mikroflóru a činí střeva náchylnějšími k napadení nebezpečnými bakteriemi způsobujícími průjmy. Neu5Gc se totiž ukládá a hromadí v buňkách kolem střevní sliznice a krevních cév. Tyto molekuly fungují podle všeho také jako jakési magnety pro toxiny, které jsou vylučovány určitými kmeny bakterie druhu Escherichia coli a tak se mohou toxiny snáze dostat do krevního řečiště a působit zdravotní komplikace. Výzkum prováděl Travis Beddoe z Monash University v Melbourne a Ajit Varki z University of California v San Diegu. Jejich závěry otiskl prestižní vědecký časopis Nature.