Jak zemědělci roní krokodýlí slzy

  Starost o zvířata v éře slintavky a kulhavky

Peter Singer

 

Jeden plačící farmář nedávno v britské televizi mluvil o tom, jak mu střílejí ovce, aby se zabránilo šíření slintavky a kulhavky: „Je hrozné dívat se, jak naše jehňátka umírají – měly by přece být symbolem jara, nového života. Ale dnes musí kvůli té ohavné nemoci umřít.“ Naprosté pokrytectví. Než se ze soucitu nad tímto farmářem rozpláčete, položte si jednu otázku: jaký by byl osud těchto jehňátek, kdyby epidemie slintavky a kulhavky nevypukla?  

Náš farmář by tyto roztomilé symboly jara odebral jejich maminkám, nacpal je do náklaďáků a poslal na jatka. Ze symbolu nového života by zbylo mrtvé maso. A farmář by si s úsměvem ve tváři dal proplatit šek, který obdržel za svou práci. (Ten šek dostane tak jako tak, protože vláda farmářům platí za zvířata usmrcená z důvodu zastavení epidemie.) Jehňata možná přišla o několik týdnů života, ale zároveň byla ušetřena stresu z odluky od svých matek, hrůz transportu, možná několiksetkilometrového, a tlačenici a úzkosti na jatkách.

Intenzivně pěstovaná prasata, zastřelená v důsledku regulačního opatření, přicházejí ještě o méně. Celý svůj život tráví pod střechou na holém betonu bez slámy – prasata slámu milují, ale něco to stojí a navíc se pak podlahy nesnadno čistí – a kromě chvílí, kdy dostávají nažrat, nemají, co dělat. Lze si jen ztěží představit, že delší existence by jim něco přinesla. Je to věcí názoru, a mnozí se mnou budou nesouhlasit, ale já soudím, že šťastná prasata z velkovýkrmen jsou ta, která dostala kulku. Ta nešťastná musí žít déle.

  V novinách se dočítám, jak je to strašlivé, tohle hromadné vraždění stovek tisíc zvířat. Autoři těchto článků se ptají, zda je to nutné, když slintavka a kulhavka není pro člověka riskantní a když navíc samotná zvířata se v 95 % případů zotaví během jednoho dvou týdnů – tedy zotavila by se, kdyby nebyla zastřelena. Nehledě k tomu, že existuje vakcína. Publicisté upozorňují na to, že pravý důvod zabíjení je ekonomický. Choroba s sebou nese dočasné přerušení výroby a když se v jedné zemi nemoc objeví, ostatní země zakáží dovoz jejích masných a mléčných výrobků ze strachu před přenosem nemoci na jejich zvířata. Vakcinace však problém exportu neřeší, neboť ta je příčinou falešných pozitivních výsledků krevních testů u zvířat s podezřením na slintavku a kulhavku, a tak dovážející země nevědí, zda testují zvíře s chorobou nebo jen zvíře, které proti ní bylo očkováno. Další testy, které umí rozpoznat infikované zvíře od očkovaného, jsou nákladné a nespolehlivé. Aby si tedy byly jisty, raději pro každý případ zakáží dovoz očkovaných zvířat.

Po předložení důkazů, že jsou zvířecí masakry zbytečné, články vesměs pokračují v tom stylu, že by vraždění mělo přestat, že ukazuje náš špatný přístup ke zvířatům, že jim musíme projevovat větší úctu a nechovat se k nim jako k prostředkům světícím náš účel. Někteří z autorů těchto článků nakonec prohlašují, že ačkoli nejsou vegetariány, jsou po zhlédnutí televizních záběrů tak znechuceni, že uvažují o vyloučení masa ze své stravy.  

 Prosím vás! Kde jste byli celé ty roky? Museli jste přece vědět, že ta zvířata půjdou na špalek tak jako tak! Pokud umíte číst a pokud jste se záměrně neodvraceli od skutečností, které by vás mohly vyrušit z vaší pohody, měli byste vědět, že celý živočišný průmysl je naprosto zbytečný a že bez něj bychom byli zdravější a méně škodili našemu společnému životnímu prostředí. Tato zvířata jsou jen prostředky pro náš účel – to je jediný důvod jejich existence.

 Jak se k nim farmáři mohou chovat s úctou, když spotřebitelé žádají levnější maso a když supermarkety využívají svých neomezených vyjednávacích schopností, aby producenty jakýmikoliv prostředky přinutili ke snížení výrobních nákladů? Ano, přestaňte jíst maso. To je správné rozhodnutí a čím dříve ho učiníte, tím lépe. Ale nedělejte to proto, že je vám líto zabíjených zvířat, a netvrďte, že celé to zabíjení se děje jen ze zištných ekonomických důvodů. Přestaňte jíst maso proto, že jste si konečně uvědomili skutečnou pravdu o dnešním živočišném průmyslu.

 Odkazy                                   

                                                                                      

http://www.project-syndicate.org/contributors/contributor_comm.php4?id=185