Otázka pro "pro-lifers": Měli bychom přehodnotit jedení zvířat?

(slova křesťana do vlastních řad)

Charles Camosy

 

       
           
 

Mnozí z nás nedávno četli  rozhovor, ve kterém papež František vybízel "pro-lifers" k ukončení obsese týkající se potratů.  (poznámka: papež František ve zmíněném rozhovoru řekl: "Nemůžeme klást důraz jenom na otázky interrupce, homosexuálních manželství a antikoncepci. To nelze....Musíme proto nalézt novou rovnováhu, jinak i morální budově Církve hrozí, že se zhroutí jako domeček z karet, ztratí svěžest a vůni evangelia. Evangelní nabídka musí být jednodušší, hlubší a pronikavější".) Je zajímavé, že hned další den poté, co byl rozhovor publikován, papež velmi důrazně potraty odsoudil. Na problematiku potratů poukazují "pro-life" křesťané už několik desetiletí. Protože důvod našeho odporu vůči potratu spočívá v evangeliu Ježíše Krista, musí zde být propojení s celou řadou dalších velmi důležitých otázek.

My křesťané jsme odpůrci potratů, protože jsme celkově zavázáni stát na straně za bezbranných, utlačovaných, těch, kteří jsou ohroženi násilím. Stojíme za nimi, protože ti, co jsou u moci, shledávají jejich důstojnost jako nepraktickou, nepohodlnou.  Spojitost s ochranou nenarozených dětí je zde očividná, naše evangelium nás rovněž zavazuje ke vzdoru vůči šikaně a dalšímu násilí směřovanému proti gayům a lesbám, marginalizaci a dokonce euthanasii starých a nemocných, sexuálnímu násilí proti ženám a dívkám, monstrózní propasti mezi bohatými a chudými, utlačování rasových menšin a imigrantů, a tak dále a tak dále.

Tím, jak jsou pro-life křesťani posedlí potraty, děláme nejenom špatnou službu celému evangeliu, ale paradoxně také podkopáváme svoji schopnost  efektivně obhajovat nenarozené děti. Necháváme ze sebe udělat karikaturu "pro-nenarozené" spíše než "pro-život". Necháme se karikovat jako součást "války proti ženám",  než abychom odmítli volit mezi ženou a jejími dětmi. Necháme se karikovat jako součást politické strany, která, upřímně, nestojí za celým evangeliem. Nicméně, možná trochu kontra intuitivně, rozšířením aktivismu i mimo problematiku potratu nemůžeme vlastně nic ztratit. Naopak, širší zaměření ve skutečnosti posílí naši schopnost bránit životy nenarozených dětí.

A dnes přináší svátek sv. Františka novou příležitost konzistentně aplikovat naše „pro-life„ hodnoty. V nové knize, kterou jsem napsal pro Franciscan Media, argumentuji, že zvířata jsou přesně ten typ opomíjené  a zranitelné skupiny, o kterou by se měli „pro-lifers“ zajímat. Tak jako naše nenarozené děti, jsou i zvířata ohrožena hrůzným násilím - především ve velkochovech. Rovněž tak jako naše nenarozené děti sami za sebe nemohou mluvit a ochrana jejich důstojnosti je zcela nevýhodná a nepohodlná, podobně mnohým vyhovuje přemýšlet  například o prasatech jako o "řízku" a o kravách jako o "burgerech".

Někteří se mohou ptát "Jaká důstojnost zvířat?" Nedávají příběhy o stvoření v Genesis člověku vládu nad zvířaty? A, pro katolíky, neříká katechismus, že zvířata můžeme využívat na jídlo a oblečení? Příběhy o stvoření v Genesis ovšem také vysvětlují, že Bůh měl záměr, aby lidé jedli vegetariánsky a zvířata byla stvořena "protože není dobré, aby byl člověk sám". Katechismus klade našemu využívání zvířat dvě striktní omezení: (1) působit zvířatům utrpení a smrt můžeme pouze v mezních situacích a (2) dlužíme zvířatům laskavost.

Spolupracujeme  se strašným a krutým zlem, ale vysmíváme se naší povinnosti prokazovat zvířatům laskavost. Navíc téměř nikdo "nepotřebuje" jíst maso z velkofarem. Naše na mase závislá společnost nadsazuje množství proteinů potřebných pro zdravý život, zvláště vezme-li se v úvahu, že většina z nás jich může získat víc než dost konzumováním relativně levných luštěnin a ořechů.

Tento koncept by neměl být pro pro-lifers něco zcela nového. Mary Eberstadt,  členka  z pro-life "Ethics and Public Policy Center" napsala důležitý článek pro "First Things" nazvaný Pro-Animal, Pro-Life.” Bývalý autor projevů George W. Bushe, Matthew Scully napsal velmi důležitou knihu na obranu zvířat nazvanou "Dominion" . Od C.S. Lewise, k Williamu Wilberforcemu k samotnému sv. Františkovi můžeme poukázat na mnoho příkladů křesťanů tvrdého jádra, kteří neviděli mezi svou vírou a zájmem o zvířata žádný rozpor. Možná že by naše morální povinnosti vůči zvířatům měly vést křesťany alespoň k návratu k  staré křesťanské tradici nejíst maso v pátek a během posvátného období půstu.

Všechny morální povinnosti samozřejmě nejsou rovnocenné. Pokud bych si měl volit, tak bych řekl, že potrat je závažnější než otázka chovu zvířat na velkofarmách. Ale "pro-lifers" si nemusejí vybírat. Opět platí, že stát za důstojným zacházením s mimo-lidskými bytostmi pomáhá zefektivnit odpor proti potratům - a naopak. Zdá se, že papež František vede "pro-life" křesťany ke konzistentnější etice života.

 

 

o autorovi článku: Charles Camosy je docentem křesťanské etiky na Fordham University. Je držitelem titulu BA, MA, Ph.D. University Notre Dame, zabývá se m.j. bioetikou, lékařskou a klinickou etikou, morální antropologií a katolickým sociálním učením. Jeho rané práce byly zaměřeny na etiku výzkumu kmenových buněk a léčbu kriticky nemocných novorozenců na novorozenecké jednotce intenzivní péče, což bylo předmětem jeho první knihy Too Expensive to Treat?Finitude, Tragedy, and the Neonatal ICU. Jeho druhá kniha  Peter Singer and Christian Ethics: Beyond Polarization je snahou o začátek trvalého a plodného rozhovoru mezi Petrem Singerem a křesťanskými etiky. Nejnovější kniha je Love of Animals: Christian Ethics, Consistent Action (podzim 2013). Camosy rovněž provozuje sekci bioetiky při Catholic Theological Society of America.

 

 

V této souvislosti bych připomněla, co proběhlo médii v nedávné době:

Kardinál Duka v rozhovoru ve čtvrtek 14. 11. 2013:
Jaký je Váš názor na klecový chov drůbeže?

"Je to koncentrák. Drůbež nejím, jedl jsem ji jako kluk, ale problémem bylo zabití slepice. Vyrůstal jsem totiž řadu let na vesnici, chovali jsme králíky a slepice a já jsem měnil jejich maso za vepřové z důvodu, abych nemusel porážet ta naše zvířata. Ale zpátky k velkochovům: jsou velmi nepřirozené. Divím se ochráncům zvířat, že neprotestují mnohem více, než protestují nyní". www.dominikduka.cz

Izraelský premiér snižuje spotřebu masa a chce chránit zvířata před krutostí
“Jako premiér jsem zodpovědný nejen za ochranu životů lidí v Izraeli, ale cítím se zavázaný také ke zvyšování povědomí v boji proti páchání krutosti na zvířatech”, řekl Netanjahu deníku The Jerusalem Post. www.vegan-fighter.com

 
       
 

Pramen, odkazy

 

Charles Camosy: A question for pro-lifers on the Feast of St. Francis: Should we rethink eating animals?
Knihy Charlese Camosy
sv. František z Assisi (dnešní Františkáni, církev, papež František a zvířata)
Anketa: Jíst či nejíst maso? (odpovídá mj. T. Halík)
Vegetariánství a apatie křesťanského člověka
Křesťané a maso
Milé církve, milí křesťané
Richard Dawkins, víra a posvátnost lidského života  
http://www.animalrights.webz.cz/witness.jpg