- Jíst slušně
-
- Karen Duve
-
Karen Duve (*1961) se narodila v Hamburku. Pro autorku je typický jedinečný styl plný ironie a upřímnosti. Kniha není o etiketě stolování. Má podtitul „Přemýšlejme o tom, co jíme“. Přemýšlejme, co dělal náš oběd, když byl ještě zvířetem. Není to příjemné poznání. Vyvodit důsledky z tohoto poznání nemusí být pro milovníky grilovaných kuřat procházka růžovým sadem a autorka nezastírá.
Karen Duveová nám nelítostně a s nadhledem klade otázky na tělo: Kolik si toho člověk může dopřávat na úkor druhých lidí, dokonce i zvířat a rostlin? Čeho jsme ochotni se vzdát, a bez čeho se naopak v životě neobejdeme? Můžeme mít z vlastního omezení prospěch? Autorka nešetří ani sama sebe, rozhodla se totiž všechny dostupné alternativy ve výživě nejen prostudovat, ale i vyzkoušet na vlastní kůži. Stala se pokusným králíkem a celý pokus zdokumentovala. Otestovala biopotraviny, následně se začala řídit filozofií vegetariánů, veganů a frutariánů.
|
|
|
Toho dne, kdy jsem se rozhodla, že se stanu lepším člověkem, jsem ráno
stála v supermarketu Rewe a držela v ruce placatou krabici s nápisem „Kuře
na grilu“. Tento výrobek jsem si kupovala ráda a často, jednak mi
chutnal a jednak byl cenově výhodný a jednoduchý na přípravu. Díky
přiložené hliníkové misce si ani neušpiníte pánev. Stačí otevřít troubu,
rychle s tím dovnitř, nastavit na 180 stupňů a za hodinu máte na talíři
křupavé a prskající maso. Než jsem však stačila položit krabici do
nákupního vozíku, přihnala se ke mně z nitra obchodu Jiminy Cvrčková a
vytrhla mi ji z rukou….
Jak můžeš kupovat tohle utýrané maso?“ zařvala na mě Jiminy. „Víš přece moc dobře, jak s těmi kuřaty zacházejí.“
Někde v dáli, na okraji svého svědomí jsem tušila, že podmínky, ve kterých toto kuře strávilo celý svůj život, nebyly zrovna radostné. To jsem připustila.
„Čím výhodnější cena, tím horší podmínky. Jednoduché počty,“ dodala Jiminy a spořádaně vrátila kuře na grilu zpátky do mrazicího boxu. Zapíchla prst do cenovky nalepené na kraji mrazicího boxu.
„Už podle ceny 2,99 eur za celé kuře si můžeš představit tu bezohlednou krutost.“
Před mým vnitřním zrakem začaly problikávat záběry z televizního dokumentu programu ZDF, který běžel jednou pozdě v noci. Odrostlá kuřata s holými krky, po tisících natlačena v těsném prostoru, kuřata s napůl amputovanými zobáky a se zlomenýma nohama, kuřata, která umírala na podlaze pokryté krustou z trusu, zatímco ostatní kuřata po nich dupala sem a tam. Představa, co všechno se muselo stát, než se anonymní kus masa ocitl v hliníkové misce, mě stála hodně vůle a přemáhání. Takové představy mě vůbec netěšily, a to především proto, že v závěru tohoto duchovního úsilí mi nezbývalo nic jiného, než se kuřecího masa na grilu vzdát. ( víc ukázky z knihy ZDE)