Tlustá játra v ohrožení

Tlustá játra v ohrožení


Pochoutky z jater vzbuzuji rozkoš i vztek


časopis Týden23/2006, Ve Francii byly prohlášeny za součást kulturního dědictví, v Americe je zakazují: kachní a husí játra. Játrové foie gras vypadá na talíři lákavě. Papež, ochránci zvířat i husy jsou proti. Pneumatická pumpa dokáže dovnitř zvířete nahustit asi půl kila směsí za dvě sekundy.
Chicagští radní schválili koncem května téměř jednomyslně nařízení, podle které homají restaurace šedesát dní na to, aby stáhly z jídelníčků oblíbenou pochoutku foie gras. Za zákaz prodeje lahůdky z husích či kachních jater lobbovali hlavně ochránci přírody: aby servírovaná játra byla dost tučná, jsou ptáci násilně překrmováni a omezováni v pohybu.

Vyhlášená kulinářská pochoutka předtím dostala úder od guvernéra Schwarzeneggera, který podepsal zákaz její produkce i prodeje. Hořkou pilulku labužníkům nijak neosladila skutečnost, že zákon má začít platit až za dlouhých osm let.

Slavný šéfkuchař Rick Tramonto znechuceně konstatoval, že „po foiegras bude pokračovat útok na humry, potom na telecí a zakazovat se bude tak dlouho, až budeme všichni vegetariáni".

Zákaz výroby foie gras platí i v některých evropských zemích, například v Dánsku, Norsku, Německu či Švýcarsku. Do boje proti foie gras se zařadil i papež Benedikt XVL ( www.nofoiegras.org/pope.htm ), podle něhož je násilné vykrmování kvůli delikatese proti bibli. Skutečností je, že ptáci, jejichž játra mají skončit na talíři jako zmiňovaná pochoutka, bývají pěchováni pomocí dlouhých trubic zavedených do útrob až dvěma kilogramy omaštěné kukuřice denně. Není divu, že se jim játra za několik týdnů rozlezou až na desetinásobek normální velikosti. A občas prasknou.

Česká legislativa je v husokachní otázce poměrně shovívavá: od roku 1992 se sice drůbež nesmí násilně vykrmovat, ale zákaz dovozu či prodeje foiegras u nás neplatí. Servírují ji v mnoha restauracích, ať už jako domácí paštiku z bílých jater foie gras za 185 korun v Hliněné baště nebo třeba plátek opečených kachních jater „ foie gras" na pomerančích za 690 korun v La Perle. Játrové speciality na českých stolech jsou většinou francouzské provenience. Na trh pronikají i produkty z nedalekého Mad'arska, které je na druhém místě v produkci krutě vytvářené pochoutky.

Ve Spojených státech dochází kvůli foie gras dokonce k násilnostem; jejich odpůrci opakovaně zaútočili na kalifornské výrobny a majiteli největší farmy Sonoma Foie gras vyhrožovali únosem dětí. Zastánci foie gras řadu údajů o krutosti, kterými argumentuji ochránci zvířat, odmítají jako nesmyslné. Třeba tvrzení, že překrmované kachny mají dvacetkrát vyšší úmrtnost než kachny „normální".

Americký útok na foiegras probíhá i na další frontě: koncem devadesátých let byl po otálení schválen dovoz od jedenácti francouzských firem, následně jim ale dovozní licence byly odebírány a letos v únoru přišel totální zákaz. I když se může zdát, že jde o další protifrancouzské opatření podobné vylévání bordeattx do kanálu či neslavným hranolkům svobody, boj proti foie gras započal mnohem dříve, než sladká Francie ztratila ve Spojených státech popularitu. Francouzi loni vyhlásili játrovou pochoutku za součást národního kulturního a gastronomickélio dědictví a husích a kachních jater spolykali o rekordních 450 tun více než předloni