New Page 3

Užívání a zneužívání náboženské svobody

(výňatek z článku)

Peter Singer

Kde jsou patřičné meze náboženské svobody? Marianne Thieme, předsedkyně nizozemské Strany pro zvířata, nabízí tuto odpověď: „Náboženská svoboda končí tam, kde začíná utrpení lidí nebo zvířat.“

Strana pro zvířata, jediná strana aktivistů za práva zvířat zastoupená v národním parlamentu, předložila zákon, který vyžaduje, aby zvířata byla před porážkou omráčena. Návrh sjednotil islámské a židovské lídry při obraně toho, co pokládají za ohrožení své svobody vyznání, protože jejich náboženské doktríny zakazují konzumaci masa ze zvířat, která nejsou usmrcena při vědomí.

Nizozemský parlament dal těmto lídrům rok na to, aby prokázali, že jateční postupy předepsané jejich náboženstvími nepůsobí více bolesti než porážka po předchozím omráčení. Pokud se jim to nepodaří, požadavek na omráčení před porážkou bude zaveden....

Zák. 246/1992 Sb. Proti týrání, § 5, odst. 3, praví: "Porážení hospodářských zvířat vykrvením může být prováděno pouze po jejich omráčení zaručujícím ztrátu citlivosti a vnímání po celou dobu vykrvování".

Výjimky jsou v České republice z hlediska práva náboženské svobody udělovány Židovské obci a Ústředí muslimských obcí. Jedná se o muslimskou rituální porážku halal a židovský košer. Omráčení před podříznutím je nepřijatelné. Původní myšlenka byl snad zákaz konzumace masa z nemocných zvířat a mršin. V České republice se takto se usmrcují tyto druhy zvířat: skot, ovce, kozy, krůty, kuřata, slepice kura domácího, kachny, husy, křepelky, holubi a bažanti.

Na jatkách z hygienických důvodů nesmí zvíře přijít do kontaktu s krví jiného zvířete. To v praxi znamená, že se rituálně zabíjené zvíře přiváže železným řetězem za zadní nohu a je vyzdviženo do vzduchu (Mohli jsme vidět halal zabijačku na videích Islámského státu, místo zvířat ovšem vraždili lidi). Jelikož kus dobytka váží něco mezi 450 – 900 kg dojde pod řetězem k roztržení kůže a často k vykloubení či fraktuře končetiny. Poté, co je zvíře vyzdviženo do vzduchu a pověšeno hlavou dolů za plného vědomí, putuje na pásový přepravník. To trvá 2 – 5 minut. Zvíře visí hlavou dolů, má vykloubené končetiny a zoufale se zmítá bolestí a hrůzou. Proto mu musí být někdy vražena do nozder kovová spona, aby jej mohl řezník podříznout jedním tahem, tak jak to předepisuje náboženství.

Halal porážka se provádí dle islámského práva šaria. O svátku Aid el-kebir je věřícím připomínáno obětování berana místo Izáka. Na počest této starozákonní události vznikl obyčej, kdy každý muslimský muž by měl v tento den podříznout ovci zakoupenou ze svých vlastních kapes. Tento obyčej se odehrává po celém světě. Nejčastěji někde na předměstí, dvorku či ve staré garáži. Francie odhaduje, že každý rok padne za oběť toho rituálu (často neuměle provedeného) až 600 000 zvířat. V ČR nejsou počty zvířat zabitých pro náboženské účely k dispozici.

Existují země, kde je rituální zabíjení zakázáno. K těmto zemím se řadí Švédko, Island a Lichtenštejnsko. Ve Švýcarsku je zakázáno u savců, pro drůbež je ale povoleno.

Martin Komárek, Jsou košer porážky košer?(úryvek)

Přibližně stovka ortodoxních členů Židovské obce v Praze konzumuje maso zvířat usmrcených rituálním způsobem. Ministerstvo zemědělství vydává Židovské obci každoročně výjimku ze zákona, který tento způsob porážky nepovoluje. Ochránci zvířat protestují, ale zatím se v Čechách na tento problém speciálně nezaměřují (možná v tom hraje roli obava z nařčení z antisemitismu a islamofobie). Celosvětově se ovšem mezi židovskou komunitou a ochránci vedou intenzívní diskuse. Jsou košer porážky nehumánním přežitkem? Základním náboženským principem košer porážky je přesvědčení, že Žid nesmí konzumovat krev, neboť ta obsahuje duši. A nesmí jíst uhynulé zvíře. Proto při košer porážce zvíře není před usmrcením omráčeno, protože neexistuje záruka, že omráčení je nezabije. A především: v mase omráčeného a následně zabitého zvířete zůstává krev. Při rituální porážce proto speciálně vyškolený řezník-schochet přetne ostrým nožem zvířeti krční tepny a nechá je vykrvácet. Srdce zvířete po přetnutí tepen ještě pracuje a vypumpuje krev z těla. Maso je poté ještě přesně stanovenou dobu máčeno ve vodě a nasolováno, aby z masa zmizela veškerá zbylá krev.

Podle zastánců rituálních porážek zvíře trpí méně než při standardním způsobu usmrcování. Rychlé a dobře provedené přetnutí tepen totiž vyřadí z činnosti centrum bolesti a zvíře zcela otupí. Podle kritiků ovšem neomráčené zvíře trpí především před porážkou. ... Abramson ( který se tématem dlouhodobě zabývá a přednášel o něm i na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě) ovšem připouští, že jakkoliv je vlastní porážka humánní, může zvíře trpět před ní - tedy ve chvíli, kdy je ho bez jakéhokoliv umrtvení třeba připravit na přetnutí tepen, tedy povalit, spoutat, zvednout na speciálním zařízení nad zem. "I já jsem měl někdy špatný pocit, když jsem viděl, jak se zvíře snaží utéct, zápasí. Je tu ovšem technologické řešení, tzv. Weinbergerovy klece, do nichž zvíře vejde, klec se s ním otočí a celý proces přípravy na porážku netrvá déle než třicet vteřin. Bohužel jsou takové klece velmi drahé a ne všude dostupné, stojí přibližně milión korun." Židé patří ostatně k národům, kde je procento vegetariánů nejvyšší.

Mluvčí Organizace na ochranu hospodářských zvířat Michal Kolesar mi napsal: "Nepochybuji, že po staletí bylo košer maso získáváno méně bolestným způsobem než v jiných kulturách, ale ani to už při dnešním stavu technologie není pravda. Občas se vynoří studie, která je klasifikuje jako humánnější než jiné vraždění, občas jiná studie, která je vidí jako mnohem trýznivější než jiné způsoby. Je také otázkou, jak zvíře žilo před tím, než mu při plném vědomí prořízli hrdlo. Většinou ve stejných podmínkách jako jiná zvířata. Takže košer je jenom smrt. A to je málo.

Jsem přesvědčen, že shechita, tedy rituální zabíjení zvířat, není v souladu s hebrejskou kulturou směřující vzhůru, tedy k Bohu. Je to záležitost úpadku, koneckonců pojídání masa bylo podle biblických zdrojů povoleno až po potopě, v době hladu a bídy, a nelze s ním tuto dobu ani opustit.

Nemyslím, že dnes je důvod se tohoto zvyku držet. Je to jako když jdete pouští, schováváte si láhev vody, šetříte s ní, pomalu upíjíte. A pak jste z pouště venku, vody je všude dost, ale vy si pořád schováváte svou láhev vody, šetříte s ní, pomalu upíjíte, a ještě z toho máte svátost.

Je-li v protikladu s hebrejstvím konzumace krve, tedy něčeho, co nelze zcela z masa odstranit, je v protikladu k hebrejství i konzumace masa. Rituální prdy s řeznickým nožem ani nasolení masa je krve nezbaví. Žádné košer maso prostě neexistuje."

Jak zvířata žijí před porážkou, jak jsou na jatka dopravena, nakolik trpí před vlastní porážkou a samozřejmě se musejí vyrovnat i s ideologickým argumentem, zda je "bezkrevnost" masa vůbec možná. A je tu jistě i otázka, nakolik je pro současnou společnost přípustné, aby udělovala výjimky z obecně platného zákona kvůli náboženskému přesvědčení.

Není jednoduché na tyto otázky kvalifikovaně odpovědět. Ale byť se schechita týká malého počtu usmrcovaných zvířat - u nás se tímto způsobem zabíjí jenom drůbež, ostatního maso se stovky kilogramů dovážejí z Vídně -, mohou diskuse kolem ní přispět k celkové humanizaci našeho zacházení s hospodářskými zvířaty. To, že většinové porážky nejsou rituální, zdaleka neznamená, že jsou v pořádku. Spíše naopak.

Na závěr připomenu lamentaci dle starozákoního proroka Izajáše: K čemu je mi množství vašich obětních hodů, praví Hospodin. Přesytil jsem se zápalných obětí beranů, i tuku vykrmených dobytčat, nemám zájem o krev býčků, beránků a kozlů. Že se mi chodíte ukazovat! Kdo po vás chce, abyste šlapali má nádvoří? Nepřinášejte už šalebné obětní dary, kouř kadidla se mi hnusí... Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před vámi oči. Ať se modlíte sebevíc, neslyším. Vaše ruce jsou celé od krve.

Nevezmu si býčka z tvého domu, kozly ze tvých ohrad. Všechna lesní zvěř mi patří i dobytek na tisíci horách. V horách vím o každém ptáku, polní havěť též mám kolem sebe. Kdybych měl hlad, neřeknu si tobě, mně patří svět se vším, co je na něm. Jídám snad já maso z tura nebo napájím se kozlí krví?

Nenávidím vaše svátky, zavrhl jsem je, ani vystát nemohu vaše slavnostní shromáždění. Když mi přinášíte zápalné oběti a své oběti přídavné, nemám v nich zalíbení, na pokojnou oběť z vašeho vykrmeného dobytka ani nepohlédnu.

Pramen, odkazy

Peter Singer, Užívání a zneužívání náboženské svobody

Martin Komárek - Jsou košer porážky "košer"?

Festival of Sacrifice Photos & Video, Animals Australia Investigation

aid-al-kabir (foto, video)

ritual-slaughter-for-halal-and-kosher-meat (foto, video)

Melilla - Fiesta del Cordero | Lamb's festival (albul flickr)