Je dalajláma vegetarián?

Rebecca Fox

Na dalajlámu je často chybně nahlíženo jako na vůdce buddhismu a tibetské diaspory, ve skutečnosti ale není ani jedním. Dalajláma je velmi vlivný mnich jedné z tibetských škol buddhismu. Nedávno (2011) rezignoval ze své pozice hlavy tibetského státu a nechal tak politická rozhodnutí na vládě tibetských úředníků. Většinu svého života se zastával tibetských uprchlíků a cestoval po světě, aby mluvil a psal o soucitu.

Propaguje vůbec buddhismus veganství?

Existuje pět předpisů, které tvoří buddhistický etický řád. První z pěti zní:

Přijímám pravidlo zdržet se zabíjení. 

Když se definuje to, co nemá buddhista zabíjet, je v originále v jazyce Pali použito slovo Pana. Pana znamená "dýchání" a předpis se chápe tak, že by se buddhisté měli vyvarovat zabíjení čehokoli, co dýchá. Mnoho lidí, ať již o tomto předpise ví, nebo mají o buddhismu jen obecnou představu, se domnívá, že jsou všichni buddhisti vegetariáni, pokud ne přímo vegani.

To není tak docela pravda. Jednotlivé buddhistické sekty (školy) interpretují toto zdánlivě jednoduché pravidlo různě: někteří se zdržují zabíjení určitých zvířat, někteří by nejedli maso zvířat zabitých přímo kvůli nim, jiní maso jí, ale nikdy by si ho neobjednali v restauraci a další si myslí, že pravidlo je zamýšleno pro mnichy, ale ne pro laické přívržence.

Čtrnáctý dalajláma, Tenzin Gyatso, je vysokým lámou buddhistické školy Gelug - sekty, která vychází z Vajrajána buddhismu a podle které není konzumace masa vždy zakázaná. Když vyrůstal v Tibetu, jedl jídlo typické pro tento region a jeho status, což zahrnovalo maso a mléko. Tibet je na pěstování zeleniny nehostinné místo a většina populace, včetně mnoha buddhistů jí produkty ze zvířat.

Tenzin koketuje s lacto-ovo-vegetariánstvím

Když dalajláma uprchl v roce 1959 z Tibetu, usadil se v Indii, rodišti Buddhy a kraji s bohatou tradicí vegetariánství. Zde přejal vegetariánské stravování, které popsal jako bohaté na mléko a smetanu. Po 20 měsících vegetariánství dostal hepatitidu typu B a jeho doktoři  aby své zotavování podpořil tím, že se vrátí ke konzumaci masa. V roce 2012 řekl v rozhovoru Piersovi Morganovi:

Potom nemoc. Žlučník, problém se žloutenkou. Takže - zežloutl mi obličej. Zežloutly mi nehty a oči. A potom jsem v žertu lidem říkal, že jsem se doopravdy stal žijícím Buddhou. 

Je docela možné, že doktoři tuto změnu stravy doporučili. Je to ale zbytečná rada, protože akutní žloutenku typu B u dospělých obvykle překoná samotný imunitní systém pacientů. Pokud byla infekce dalajlámy vážná (čemuž může nasvědčovat zežloutnutí ), mohl potřebovat antivirovou léčbu. Některé studie posuzovaly možné účinky nutričních doplňků nebo úpravy stravy u pacientů s hepatitidou B, žádná studie ovšem nenavrhovala konzumaci masa .Všem pacientům se doporučuje jíst zdravě, především těm se zánětem jater, takže výzva na úpravu jídelníčku by asi zněla „ vynechat tučnou smetanu“, je ale nepravděpodobné, že by návrat k běžné konzumaci masa měl nějaký vliv na jeho zotavení.

Po svém zotavení z nemoci zůstal dalajláma přesvědčený o tom, že není schopen být vegetariánem, natož veganem. Je těžké pochopit, jak může tento názor zastávat, když krátký průzkum v oblasti hepatitidy B nebo nutriční přiměřenosti dobře vyvážené vegetariánské či veganské stravy ukazuje, že pro někoho s jeho zdravotními problémy je možné na veganské stravě prospívat. Nejenom, že v Indii musí znát mnoho celoživotních vegetariánů, ale jako mezinárodní celebrita by snadno mohl mít přístup k nejlepším radám ohledně zdraví a výživy. Dalajlámovi nenapsal dopis nikdo menší než Paul McCartney, s výzvou, aby se stal vegetariánem. A na obhajobu dalajlámy, že lékaři mu to nedoporučují, reagoval jasnými slovy  že se "[doktoři] mýlí". 

Dělá posezení u telecího po těžkém dni propagace vegetariánské stravy z člověka pokrytce?

I přes to, že dalajláma nedodržuje vegetariánskou stravu, vegetariánství propaguje. Na otázku o etice konzumace masa říká:

Vegetariánská strava je nejzdravější. Musíme respektovat všechny formy života.

Aby objasnil svůj pohled na vegetariánství, pokračuje:

Zvířata si zaslouží náš soucit… Musíme poznat jejich bolest. Měli bychom o tento soucit pečovat pomocí vzdělávání. Tím, že ukazujeme znepokojení ohledné práv zvířat respektujeme jejich život.

Dalajláma je považován za bódhisattvu soucitu. Když by o tento soucit pečoval a vyjadřoval ho skrze své činy, bylo by to konzistentní s jeho přesvědčením a s jeho rolí jako vůdce tibetského buddhismu. Nicméně se zdá, že i vysocí lámové podléhají kognitivním biasům (zkreslení). Dalajláma se zotavil z infekce žloutenky typu B poté, co dodržoval rady doktorů, aby se vrátil ke konzumaci masa. Není překvapující spojuje tyto dvě nesouvisející události v kauzálním vztahu. Jeho odmítnutí znovu přehodnotit tuto představu by mohlo být zapříčiněno strachem nebo pokrytectvím, ale zdá se, že nejpravděpodobnější bude, že jako mnoho dalších trpí dalajláma určitou kognitivní disonancí, která využívání zvířat obestírá.

Lidské, příliš lidské

Kognitivní disonance je duševní nepohodlí způsobené tím, že člověk zastává přesvědčení, která si protiřečí či si odporují. Leon Fesstinger postuluje dvě lidské reakce, které kognitivní disonanci zmírňují:

Jelikož je disonance psychicky nepříjemná, motivuje lidi k tomu, aby se tuto disonanci snažili zmírnit a dosáhli konsonance (souladu). Osoba, která zažívá kognitivní disonanci, se bude kromě snahy ji snížit i aktivně vyhýbat situacím a informacím, které by disonanci (nesoulad) mohly zvýšit.

U všeobecně rozšířeného příkladu konzumentů masa, kteří uznávají, že zabíjení zvířat je špatné, může být disonance vyřešena buď přijetím veganského životního stylu, a tedy dosažením konsonance, nebo ignorováním informací, které jim špatnost zabíjení zvířat připomínají, a vyhnutí se emocionálního diskomfortu. Dalajláma deklaruje své přesvědčení, že se nemůže vzdát masa. Pokud je toto jeho přesvědčení napadené v dopisech od popových hvězd nebo z jiného zdroje, je nucen konfrontovat tuto disonanci, což není příjemné. To je důvod, proč Paul McCarthy pravděpodobně nikdy nedostane odpověď na svůj druhý dopis.

Abychom pochopili, proč lidé nejednají konzistentním způsobem, je důležité porozumět kognitivní disonanci a vyhnout se povyšování lidí na úroveň supermanů. Nevěřím, že Tenzin Gyatso je 14. reinkarnací bódhisattvy, myslím si, že je člověk se stejně nespolehlivým lidským mozkem, který máme všichni. Když to pochopíme, budeme v našem soudu laskavější k němu i k sobě navzájem. Také to ale znamená usilovat o překonání našich vlastních často iracionálních mozků a žít konzistentně s principy, které se řídí rozumem a soucitem, ne pověrami a kognitivními biasy.  

Nedokonalí lidé jsou schopni vyslovit velké pravdy. Ve skutečnosti byly všechny velké pravdy realizovány prostřednictvím nedokonalé lidské mysli. V této závěrečné citaci se dalajláma dotýká tématu kognitivní disonance, snad neúmyslně.

Je vždy nebezpečné ignorovat utrpení jakékoli žijící bytosti, jakéhokoli druhu, i když si myslíme, že je nutné obětovat zvíře pro dobro většiny. Popřít utrpení, nebo o něm nepřemýšlet, je pohodlné řešení, ale takový postoj otevírá dveře všem druhům excesů, což vidíme za války. Také to ničí naše vlastní štěstí. Jak často říkám, pochopení a soucit se vždy ukážou jako prospěšné.