Statisíce let
v nenávisti a zlosti
kterou zastavit nejde
se v hrnci dusí kosti.
Chcete-li vědět, z čeho je na světě zlo a válka,
jen poslouchejte,
jak o půlnoci křičí jatka.
(staročínské verše)

***

Spravedlivý cítí i se svým dobytkem, kdežto nitro svévolníků je nelítostné." (Bible, Starý zákon, Př 12, 10)

 

Blaze vám, kteří... necháte volně běhat býka a osla." ( Bible, Starý zákon, Iz 32, 20)

***

Jestliže jsou pytagorejské zásady zdržování se masa správné, napomáhají nevinnému životu. Jestliže nejsou správné, učí nás alespoň šetřit život. A jestliže se zbavíme své ukrutnosti, není to žádná ztráta. Beru vám pouze potravu lvů a supů. Zdravý rozum získáme pouze tehdy, oddělíme-li se od stáda. Sama skutečnost, že většina lidí něco schvaluje, je důkazem, že takový názor nebo postup není správný. Neptejme se, co je obvyklé, ptejme se co je nejlepší. Milujme umírněnost - buďme spravedlivý - zdržujme se prolévání krve.

Seneca, *4? př.Kr. †65 po Kr.., římský filosof, dramatik a státník

***

Pokud se mne týká, velice se pozastavuji nad stavem citů, duše a rozumu člověka, jemuž jako prvnímu zachutnalo zabité zvíře, a vzal do úst jeho mrtvé tělo, položil před ostatní lidi jídlo mrtvol a nazval masem a potravou to, co ještě před chvílí křičelo, kvičelo, hýbalo se a vidělo; jak mohl jeho zrak snést pohled na zabité tělo, sedřené z kůže a rozčtvrcené; jak mohl jeho čich snést ten zápach; a jak to, že mu hnus neznechutil přežvykování něčího živého masa a vysávání šťáv z něčích smrtelných ran.
*
Odkud to přišlo, že vás jakási dravost a šílenství v této šťastné době vede k tomu, že se špiníte krví, ačkoliv máte tolik jiných způsobů obživy? Proč popíráte, že vás země dokáže uživit?... Nestydíte se přilévat k plodům země krev a zabíjení? Máte ve zvyku nazývat hady, leopardy a lvy divokými bestiemi; sami jste však ušpiněni krví a vaše ukrutnost není menší než jejich. Oni zabíjejí proto, aby si opatřily svou běžnou obživu, vy ale zabíjíte proto, aby jste měli bohatěji prostřený stůl.
*
Jestliže si myslíte, že jste zrozeni právě pro takovou potravu, jakou se teď chystáte sníst, zabíjíte sami zvířata, která chcete jíst. Dělejte to ale sami, bez pomoci tesáku, kyje nebo sekery - tak, jak to dělají vlci, medvědi a lvi, kteří zabíjejí a hned také snědí. Zkuste roztrhat vola vlastními zuby, roztrhejte vepře, jehně nebo zajíce na kousky a požírejte je tak, jak to činí ti dravci.
Plutarchos, *46 †120 po Kr., řecký životopisec a historik
***
Střezte se ó smrtelníci
pošpinit své tělo tak mrzskou potravou!
Vaše je obilí, jablka, jejichž tíha
ohýbá větve; vaše jsou hrozny, které se nalévají
na zelené révě, chutné byliny a zelenina,
měkká a chutná, když se povaří;
 vaše je mléko a med z úlu.
Země je štědrá svými dary a její plody
jsou dobré; dává na vaše stoly
jídlo bez prolévání krve a jatek.

Ó vole, jak velké jsou tvé zásluhy! Bytosti bez viny, která nikomu nekřivdíš, prostá a pracovitá. Nevděčný člověk, nehodný plodů země zabíjí svého věrného dělníka a sekyrou seká do udřeného krku, který tak často pro nás oral tvrdou zemi a daroval nám tolik úrod!

Jaká hanebnost, krmit živé tělo jinými živými těly, cpát svá chamtivá těla jinými těly, živit jedno stvoření smrtí jiného stvoření!
Publius Ovidius Naso, *43 př.Kr. †17 po Kr.., římský básník
***
Ó Bože, posilni v nás smysl pro bratrství se všemi živými tvory, s našimi malými bratry, kterým jsi dal tuto Zemi, aby ji obývali společně s námi. Kéž pochopíme, že nejsou živi jen pro nás, ale také pro sebe a pro Tebe; nechť i jim je život sladký a nechť se cítí lépe ve svém údělu než my v našem.
A za ně také, ó Pane, za ponížené tvory, kteří s námi snášejí žár a tíhu dne, tě prosíme, abys rozšířil nesmírnou laskavost svého srdce, neboť jsi slíbil spasit jak lidi, tak zvířata, a tvá milující laskavost je velká. Basil Veliký  asi *330  379  
***

 

Co je šlechetné srdce? Je to srdce, jež hoří láskou k celému" stvoření, k lidem, ptákům, zvířatům, démonům, ke všem tvorům. Ti, kdož mají takové srdce, nemohou vidět nebo si vzpomenout na jakéhokoliv tvora, aniž by jejich oči byly plné slz z nezměrného soucitu, který zachvátí jejich srdce; srdce, které změklo a nemůže už dále snášet vědomí, že někdo trpí, ani přímý pohled na jakékoliv utrpení, i na tu nejmenší bolest, která: se tvorům děje..Proto se takoví lidé nikdy nepřestanou modlit také za zvířata...  pohnuti nekonečnou lítostí, která kraluje v srdcích těch, kteří jsou sjednoceni s Bohem.
Svatý Izák Syrský, .7 stol. 
***
Když pak uvažoval o úplném počátku všech věcí, cítil, že se v jeho srdci rozlévá ještě větší láska a náklonnost a nazýval ty němé tvory, i ty nejmenší, svými bratry a sestrami, protože v nich rozpoznal stejný počátek jako v sobě.
Sv. Bonaventura, 13 stol., Život sv. Františka
***
Žádám tě a žádám celý svět, ukažte mi rodový znak, kterým by se dal odlišit lidoop od člověka. Za sebe mohu s naprostou jistotou prohlásit, že nevím o žádném. Kéž by mi někdo jeden takový udal. Kdybych však býval nazval člověka lidoopem a obráceně, celá církev by mne uvrhla do klatby. Možná, že jako přírodovědec jsem to měl udělat.
Carl Linné * 17071778, botanik, zoolog 
***
Soucit je základ morálky...Protože soucit se zvířaty je nerozlučně spjatý s dobrotou charakteru, lze věrohodně říci, že ten, kdo je ukrutný ke zvířatům, nemůže být dobrý člověk.
Arthur Schopenhauer, *1788 †1860, německý filosof
*** 
Snad jednou nadejde den, kdy i zbytku živoucího stvoření budou vrácena práva, která mu mohla býti odňata pouze tyranií. Francouzi již prokázali, že tmavá barva kůže není žádným důvodem k tomu, aby byla lidská bytost ponechána bez ochrany svévoli kdejakého trýznitele. Snad si jednoho dne nakonec uvědomíme, že ani počet nohou, ochlupenost pokožky nebo zakončení os sacrum nejsou dostatečným důvodem k tomu, abychom témuž osudu ponechali kteroukoli citlivou bytost. Neboť podle jakého jiného znaku bychom měli načrtnout hraniční čáru? Měla by to být schopnost uvažovat, nebo snad schopnost hovořit? Dospělý pes nebo dospělý kůň jsou mimo jakoukoli pochybnost mnohem rozumnější i mnohem společenštější než novorozenec starý jeden den, jeden týden, či dokonce jeden měsíc. Ale i za předpokladu, že by tomu bylo jinak, změnilo by se na věci něco? Otázka totiž nezní Mohou myslet? ani Mohou hovořit?, nýbrž Mohou trpět? 
Jeremy Bentham, *1748 †1832, anglický filosof ekonom a básník,
***
Bolest je bolest, je jedno je-li působena člověku nebo zvířeti…člověk i zvíře jsou si vědomi bídy i bolesti. Můžeme říkat, k čemu je náboženství, kterému věříme, ale krutost je ateismus, můžeme se chlubit křesťanstvím, ale krutost je nevěra. Můžeme vyznávat svou víru, ale krutost je největší kacířství
 Humphrey Primatt,  angl. kněz, Pojednání o povinnosti soucitu a hříchu krutosti ke zvířatům, 1776)
***
Právě jsi dojedl oběd; jakkoliv daleko jsou jatka, jsi spoluviník.
Ralph Waldo Emerson, *1803 †1883, americký esejista, filosof a básník 
*** 
Máme-li jistotu, že určitá praxe způsobuje mnohem víc utrpení zvířeti, než poskytuje užitku člověku, je to praxe morální nebo nemorální? A jestliže se lidé nevynoří z bahna egoizmu a jednohlasně neodpovědí "Ne", pak ať je navždy prokletá morálka, založená na užitku.
John Stuart Mill, *1806 †1873, anglický filosof a ekonom 
***   
Nejprve bylo nutné civilizovat vztah člověka k člověku. Nyní je nutné civilizovat vztah člověka k přírodě a zvířatům.
 
Věřím, ve slitování je naší povinností, stejně jako spravedlnost a poctivost. To, co je slabé, má právo na dobrotu a slitování těch, kteří jsou silnější.
Viktor Hugo  Básník , romanopisec *1802 †1885
*** 
Není pochyb o tom, že součástí osudu lidského rodu je postupný vývoj ve směru zanechání jedení masa, stejně jako se divošské kmeny přestaly navzájem pojídat poté, co vešly do styku s civilizovanějšími národy.
Henry David Thoreau, *1817 †1862, americký přírodověde a lékař 
*** 
Bude třeba celých věků lásky, abychom zvířatům splatili služby, které nám poskytují.
Christian Morgenstern, básník *1871 1914
***
Dokážeme jíst maso jedině proto, že nemyslíme na to, jak je to kruté a hříšné. Existuje mnoho zločinů, které jsou dílem člověka a jejichž zlo plyne z opuštění zvyků, obyčejů a tradic. Ale krutost mezi ně nepatří. Je to smrtelný hřích a nepřipouští žádné argumenty ani racionalizace. Jen jestliže nedovolíme svým srdcím, aby ztvrdla, vyvarují se krutosti a vždy budou jasně slyšitelná. Ale my dovolujeme, aby se v nás bezstarostně zahnízdila krutost - a ten kdo se liší, se nám zdá divný... Jestliže umlčujeme své city i přesto, že pociťujeme lítost, jen proto, abychom dělali to, co druzí, a parazitovali na životě, urážíme všechno, co je v nás dobré. Rozhodl jsem se jít vegetariánskou cestou.
Rabíndranáth Thákur, *1861 †1941, indický básník 
*** 
Utrpení zvířat je pro svědomí člověka daleko nesnesitelnější než lidské utrpení. Neboť lidské utrpení je aspoň pokládáno za zlo, a kdo je způsobí, je zločinec. Ale tisíce zvířat vraždíme každý den zbytečně a bez stínu lítosti. A kdo by se o tom zmínil, dělal by se jen směšným.
Romain Rolland *1866 1944, spisovatel  
 *** 
Jestliže je kdekoliv nějaké zvíře přinuceno sloužit člověku, všechno utrpení, kterému je vystaveno, je věcí každého z nás. Nikdo nesmí v rámci svých možností dopustit bolest a utrpení, za které nenese zdánlivě žádnou odpovědnost. Nikdo se nesmí uspokojit myšlenkou, že se ho to netýká.

Nikdo ať se nevyhýbá odpovědnosti. Protože zacházíme tak zle se zvířaty, protože křik žíznivého dobytka z železničních vagonů nikdo neslyší, protože je na jatkách tolik surovosti, protože v našich kuchyních tak mnoho zvířat umírá strašlivou smrtí z nešikovných rukou, protože zvířatům způsobují nevýslovné utrpení lidé bez citu, protože se zvířata stávají objekty surových dětských her, jsme my všichni vinni a musíme nést znamení této viny.

Je dobré život podporovat a chránit; je zlé život ničit a brát.

Člověk je opravdu etický pouze tehdy, když dodržuje svou povinnost pomoci a podpory všemu živému nakolik je toho schopen, a když sejde ze své cesty, aby neublížil žádné živé bytosti. Nepřemýšlí přitom, jestli si ten či onen život zasluhuje sympatie jako vyjímečně hodnotný, ani do jaké míry je schopen soucitu. Pro takového člověka je život jako takový posvátný. Nerozbíjí ledové krystaly, lesknoucí se na slunci, netrhá listí ze stromů, netrhá květy a dává pozor, aby při chůzi nepošlapal nějaký hmyz. Když v létě pracuje večer při světle lampy, raději dýchá dusný vzduch při zavřeném okně, než aby se díval, jak na jeho stůl padá hmyz se spálenými a pomačkanými křídly.

Skutečnost, že zvířata byla používána k vědeckým pokusům, při kterých tolik vytrpěla, a při kterých tolik pomohla trpícím lidem, vytvořila nový výjimečný solidární vztah mezi člověkem a zvířaty. Jeho výsledkem je naše povinnost konat tolik dobra, kolik je možné vůči všem bytostem za všech okolností. Když pomáhám nějaké mouše z jejího trápení, snažím se pouze zbavit se části viny, která na mě spočívá za všechny zločiny proti zvířatům. 
Slyš naši pokornou modlitbu, Bože,
za naše přátele zvířata,
zvláště za zvířata, která trpí;
za všechna, která jsou lovena
nebo se ztratila,
nebo se zatoulala,
nebo jsou vystrašena,
či hladová;
za všechna, která musí být zabita.
Vyprošujeme pro ně všechnu Tvou milost a soucit pro ty,
kdo s nimi přijdou do styku,
prosíme o soucitné srdce
a citlivé ruce
a laskavá slova.
Učiň z nás samých skutečné přátele zvířat,
abychom tak rozdávali požehnání těch,
kdo jsou milosrdní.
 
Snažme se udělat konec primitivní krutosti, s jakou zacházíme se zvířaty. Náboženství i filozofie se vždy zabývaly jen otázkou našeho chování k druhým lidem, ale nikdy ne chováním člověka ke zvířatům, ačkoli ta cítí bolest stejně jako my. Skutečná lidskost nám nedovoluje působit jim taková muka. Uvědomili jsme si ten problém hodně pozdě. Je třeba vzburcovat veřejnost na celém světě a tento až dosud zanedbávaný úkol vzít konečně vážně.
Albert Schweitzer, *1875 †1965, teolog, lékař a misionář v Africe 
***  
V celé Utopii nenajdeme maso. Bývalo tam. Ale teď už nesneseme pomyšlení na jatka. A mezi lidmi, kteří jsou dnes vzdělaní a zhruba na stejné úrovni tělesné jemnosti, je prakticky nemožné najít někoho, kdo by rozčtvrtil mrtvého vola nebo prase. Nikdy jsme nezdůrazňovali hygienický aspekt jedení masa. Rozhodl tento další aspekt. Stále si pamatuji, jak jsem se jako chlapec radoval , když uzavřeli poslední jatka.
Herbert George Wells, *1866 †1946, anglický romanopisec a historik
***
 Ochrana přírody a ochrana zvířat souvisí bezesporu s hodnotovým systémem lidí. Navrhoval jsem takový experiment, který by dosvědčil přítomnost určitých hodnot v každém člověku. Představte si dlouhý stůl. Na stole leží obrovský dlouhý nůž - mačeta. Vedle něj leží hlávka salátu, škeble, mlok, žába, myš, kočka, pes, štěně, šimpanzí mládě a lidské mládě. Pokusná osoba dostane do ruky mačetu a má rozseknout jediným mávnutím jeden z vystavených objektů na dvě půlky. Každý, kdo nerozsekne salát, propadl, je proklet! - Většina lidí si bohudík zachovala ten správný cit pro hodnoty.

Nesmíme zapomínat, že zvíře netrpí méně, ale naopak více než my. Jednou se mi na cestách zanítily zubní krčky a já jsem u sebe neměl žádné utišující léky, pouze prášky na spaní. Byl jsem natolik pitomý, že jsem si ty prášky vzal; bolesti nepolevily, naopak jsem měl pocit, že se zvětšily. Vlivem prášků se totiž zablokoval rozum, o který bych se byl mohl aspoň trochu opřít. Díky práškům jsem se vydal všanc bolesti. Zvíře se v takové situaci ocitne při každém pokusu. Člověk může trpět, ale nemusí přitom propadnout takové beznaději.

Konrad Lorenz. *1903 1989, zakladatel etologie
*** 
 

Moje závěť obsahuje pokyny pro můj pohřeb, při kterém nepůjdou za rakví truchlící pozůstalí, ale stádo volů, ovcí, prasat, drůbeže a malé přenosné akvárium s živými rybami, a všechna zvířata si obléknou bílý závoj na počest člověka, jenž by raději zahynul, než by jedl sobě blízké bytosti... 

Zajisté, aby Nekonečný mohl stvořit svět, musel ztlumit své Světlo; protože bez utrpení nemůže existovat svobodná volba. Ale protože zvířata nebyla nadána svobodnou volbou, proč by měla trpět?

 Isaac Bashevis Singer, *1904 †1996,spisovatel

*** 

Vůbec nejsem žádná antropomorfistka. Nezastávám názor, že zvířata jsou lepší nebo rovna člověku. Jde tady o to, že slušné chování vůči zvířatům spočívá v tom, že my lidé jsme vyšším druhem. Že jsme druhem, který je nadán představivostí, rozumností a volbou v morálním rozhodováním - a to je právě ono, co nám udílí povinnost uznat a respektovat práva zvířat.  

Brigid Brophy,  *1929 †1985, britská spisovatelka, feministka

 ***   

Všechny argumenty o nadřazenosti člověka nemohou popřít fakt , že v utrpení jsou si lidé a zvířata rovni.
  
Bolest a utrpení jsou špatné a mělo by jim být zabráněno nebo by měly být minimalizovány a to bez ohledu na rasu, pohlaví nebo druh živočicha, který trpí. Jak těžká bolest je záleží na tom, jak je intenzivní či jak dlouho trvá, ale bolest té samé intenzity a trvání je shodně špatná, ať už je pociťována člověkem či bytostí jiného druhu.
Dokud jsou lidé ochotni kupovat výrobky z velkochovů, všechny ostatní formy protestu a politických akcí žádnou zásadní reformu nepřinesou. Lidé, kteří bohatnou z vykořisťování velkého počtu zvířat, nepotřebují náš souhlas. Potřebují naše peníze. Obchod s mrtvolami zvířat, která chovají, je hlavním zdrojem jejich zisku.  Budou užívat intenzivní metody chovu tak dlouho, dokud budou moci prodávat, co těmito metodami vyprodukovali, a vždy budou mít dost prostředků, aby bojovali proti reformě metod politicky, a budou se moci proti kritice hájit tím, že poskytují veřejnosti jen to, co si žádá.
Peter Singer , *1946, filozof, autor knihy Osvobození zvířat  
 ***    
Kromě lhostejnosti většiny a sadismu primitivů mě nejvíc rozhořčuje argumentace řady vzdělaných lidí, že zvířata nemohou mít žádný práva, neboť je neumějí sdělit, formulovat a brát se za ně. Každý kdo jen krůčkem poodstoupí  z pozic atropocentrismu, zjistí, že svá přirozená práva na důstojný život mají nejen lidé, ale stejně tak zvířata a další živé bytosti, včetně živlů, ostatně celá planeta je živoucí bytost. Povinnosti vyplývající z lidské přirozenosti je uskutečnit a chránit práva nejen lidská, ale kromě jiných také práva zvířat. Ti, kteří se o to pokoušejí, jsou většinou zesměšňováni a uráženi, jejich činnost bagatelizována. Přesto i ta nejmenší pomoc zvířatům vede v důsledku k záchraně člověka a je s ní nerozlučně spojena.
Jitka Stehlíková, 
básnířka
 
*** 
Prostým faktem zůstává, že ostatní živé tvory využíváme a působíme jim utrpení, protože máme větší moc než oni. Kdyby tedy na Zemi přistáli mimozemšťané a byli by mnohem mocnější než my, museli bychom jim automaticky dovolit, aby na nás pořádali hony, ze sportu nás zabíjeli, aby na nás prováděli pokusy či aby nás chovali ve velkochovech a vyráběli z nás chutné humanoburgery? Při jali bychom vysvětlení, že jejich jednáni je zcela morální a že nám tohle všechno mohou dělat, protože nejsme příslušníky jejich druhu?
Richard Ryder, *1940, britský psycholog a filozof, vymyslel termín speciesismus a painismus
***
Krutost, které se na zvířatech dopouštíme, není pouze popřením přirozenosti zvířete, ale je zradou naší vlastní. Vyznačujeme-li se rozumem a morálkou, pak rozum a morálka musí určovat naše činy a naše volby, i když se jedná o zvířata. Když lidé například řeknou, že ten jejich řízek nebo párek mají příliš rádi na to, aby se jej vzdali nebo si jen povzdechnou nad krutým osudem zvířat a odbudou jej mávnutím rukou, pak rozum v tom zaslechne hlas nenasytnosti a obžerství. Lze říct, že to, co člověka činí opravdu lidským, je právě jeho schopnost pochopit, že utrpení zvířete je důležitější než požitek  z kousku masa.
Matthew Scully, *1959,  republikán, katolik, vegetarián, pracoval v administrativě Bílého domu
***
Co je to za svět? Těla předělaná na boty, na knedlíčky, na párky, na koberec u postele, vývar z kostí... Boty, salá­my, taška přes rameno z něčího břicha, teplo z cizí kožešiny, jídlo z jiného těla, krájení na kousky, smažení v oleji... Je to vůbec možné, že se děje něco tak odporného? To zabíjení, kruté, mechanické, bez slitování, bez výčitek svědomí, bez přemýšlení, kterého jsou ale piné všechny filozofie a teologie. Co je to za svět, kde je normální zabíjení a bolest? Nezbláznili jsme se?
* 
Konkrétně se domnívám, že lidská psychika vznikla proto, aby nás chránila před spatřením pravdy. Abychom nemohli vidět celý mechanismus. Psychika je náš obranný systém. Snaží se, abychom nikdy nepochopili to, co nás obklopuje. Zabývá se hlavně filtrováním informací, protože možnosti našeho mozku jsou obrovské. Veškeré vědění by bylo nesnesitelné. Každá, i ta nejmenší část světa se totiž skládá z utrpení.
paní Dušejková v knize  Olgy Tokarczukové Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých

 

Pramen, odkazy

 

 

The Animal Rights Library
morality beyond humanity
 

   
 
 

 

Obrázky: William Hogarth: The Four Stages of Cruelty. William Hogarth (*1697 - † 1764 ) bylznamný anglický malíř, grafik, karikaturista, satirik, moralista, kritik krutého zacházení se zvířaty. V jeho době byly v Anglii, ale i v kontinentální Evropě oblíbené kohoutí zápasy, štvaní psů na oslepené medvědy nebo býky...