|
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoční Velký pátek je součástí Svatého týdne a velikonočního tridua. Na Velký pátek se připomíná smrt Ježíše Krista na kříži. Velmi starý a rozšířený symbol pro Ježíše Krista je beránek. Ježíš je pro křesťany beránkem, Agnus Dei (lat. beránek Boží), který se jako Syn Boží obětoval kvůli lidem za odpuštění jejich hříchů. Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel; jako beránek vedený na porážku. (Iz 53,7) |
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
Kdo z křesťanů zná kázání, které roku 1842 na Velký pátek pronesl blahoslavený John Henry Newman o kristovské nevinnosti zvířat a o jeho názoru, že utrpení uvalené na nevinná zvířata je morálně souměřitelné s utrpením samotného Krista? Jeho velkopáteční kázání o utrpení Beránka Božího začíná těmito slovy: “Jestliže Písmo srovnává Krista s tímto pokorným a bezbranným zvířetem, můžeme bez jakékoliv troufalosti či neúcty přijmout tento obraz beránka, jehož oběť v nás probouzí stejné pocity, které máme při pohledu na utrpení našeho Pána. Jen pomyslete, jak velmi hrozné je číst zprávy, které o krutostech páchaných na zvířatech někdy dostáváme. Jak jinak ona umírají, než skrze stejnou krutost, která byla spáchána na našem Pánu?" „Pohnout naším srdcem a naplnit nás odporem" by mělo podle Newmana právě ono uvědomění, že zvířata jsou morálně nevinná, že „nikomu neublížila a že jsou tak naprosto bezbranná. Jsou obětí zbabělosti a tyranství, které činí jejich utrpení tak obzvláště dojemným. Je v tom něco tak děsivého, tak dábelského, trápit ty, kteří nám nikdy neublížili, kteří se sami nemohou bránit a kteří jsou zcela v naší moci, že jenom člověk s navýsost tvrdým srdcem může tak jednat..." A Newman uzavírá své kázání těmito slovy: „Pomyslete, moji bratři, na krutosti páchané na nevinných zvířatech, a pak poznáte pravý smysl Kristova utrpení na kříži." Teolog Andrew Linzey k tomu říká: Co Newman tak geniálně vyslovil, je přesvědčivé teologické zdůvodnění toho, proč krutost je nekřesťanská. Všimněme si toho kristovského náboje: Kristus je nevinnou obětí par excellence. Kristův kříž není ničím jiným, než výrazem Božího ztotožnění se s nevinně trpícími. Soucit s utrpením bezbranných a nevinných tvorů by měl vyplynout z uvědomění si hrůzy ukřižování. Onou otázkou “Jak jinak ona umírají, než skrze stejnou krutost, která byla spáchána na našem Pánu?" Newman klade morální odpovědnost za utrpení Kristovo na stejnou váhu jako odpovědnost za utrpení zvířat. Z toho plyne, že být pro Krista znamená být proti (dle jeho vlastního slova) „ďábelskému" trápení nevinných tvorů. Nikdy žádný teolog nepředložil tak výstižný výklad biblického pojmu „Beránek Boží" jako tento člověk. Morálním poučením tohoto kázání je, že krutost páchaná na zvířatech je nesmírným zlem — tak niterně zlým skutkem, jakým je krutost páchaná na bezbranných lidech jako jsou děti. Tím klíčovým bodem je zde právě ten důraz na morální nevinnost. Působit utrpení nevinnému tvoru, snad kromě případů, kdy je konáno pro dobro jedince (např. při lékařském zákroku), je morální zvrácenost. |
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
John Henry Newman, narodil v Londýně 21. února 1801. Nejprve byl ateista, pak anglikán, aby se nakonec zakotvil jako katolík. V roce 1824 se stal duchovním anglikánské církve a od roku 1831 byl univerzitním kazatelem v Oxfordu. Po hlubokých vnitřních zápasech nakonec roku 1845 vstoupil do katolické církve. V roce 1878 papež Lev XIII. Newmana jmenoval kardinálem. John Henry Newman zemřel jako devětaosmdesátiletý. Na jeho prostém hrobě se nalézá nápis, který si za života sám napsal: Ex umbris et imaginibus in Veritatem (Ze stínů a obrazů k Pravdě). Kardinál Newman se octl mezi největšími teology 19. století a jeho názory významné pro 2. vatikánský koncil nepřestávají být pro katolíky aktuální. Za ctihodného byl kardinál John Henry Newman prohlášen v roce 1991. Blahořečen byl v roce 2010. Ve svém pozdravu před blahořečním papež Benedikt XIV. řekl: „Obzvlášť velkou radostí pro mě bude blahořečení ctihodného Johna Henryho Newmana v Birminghamu v neděli 19. září. Tento vskutku velký Angličan žil příkladným kněžským životem a skrze své obsáhlé spisy zanechal trvalý přínos církvi a společnosti jak ve své rodné zemi, tak v mnoha jiných částech světa". |
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|
|
||||||||
|
|