Adopce pro týraná zvířata

 Poslanci navrhují, aby obce mohly prodávat zvířata zabavená kvůli trýznění

26. dubna 2007, Lidové noviny.

Když majitel týrá svoje zvíře, může mu ho město zabavit. Pak ho však nesmí nikomu prodat ani darovat. Obce tak vynakládají obrovské částky za léčbu zbídačených zvířat, která stále patří jejich trýznitelům. To by se však mohlo brzy změnit.

Sněmovna totiž včera poslala do druhého čtení novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Nikdo z přítomných poslanců nebyl proti.

Pokud by nejzásadnější změna normy prošla, stalo by se zabavené týrané zvíře majetkem obce. Vlastník, kterému by město zvíře zabavilo, by se mohl ve správním řízení odvolat. Dotyčnému by také za mučení hrozila vyšší pokuta než doposud, až půl milionu korun. Ten, kdo by propagoval týrání, by mohl nově zaplatit až dvě stě tisíc korun.

„O propadnutí zvířete by rozhodovalo město. Dostalo by se tak do lepší právní pozice. Nyní je totiž často ve velmi obtížné situaci, protože z těchto majitelů vymáhá prostředky, které musí vynaložit na péči o zvíře. Obce také budou mít nově v pravomoci utratit zvíře, které je nemocné,“ řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Podle něj zákon reaguje na řadu evropských směrnic. Kromě jiného také stanovuje velmi podrobná pravidla pro přepravu živých zvířat.

Poslanec zelených Přemysl Rabas navrhuje rybářům zakázat lov dravců na živou rybičku

Debata včera ve sněmovně nebyla nijak bouřlivá, ale přinesla několik nečekaných příspěvků. Své kolegy zaskočil Přemysl Rabas (Strana zelených). Ten si totiž myslí, že zákon přece jen umožňuje týrání některých zvířat. Jako příklad uvedl malé rybičky, které používají rybáři jako nástrahy.

„Jestli jste si všimli, tak ta rybička jistě není ráda, když jí pod páteří projíždí trojháček a potom se půl hodiny cuká, někdy dvacet minut, někdy tři minuty, podle toho, jak brzy přijde záchrana v podobě dravce, který ukončí její utrpení. Takže to bezesporu není příjemné,“ prohlásil Rabas. Ten chystá navrhnout změnu, která by živou návnadu rybářům zakázala. Za sociální demokraty vystoupil pouze Zdeněk Jičínský. Nelíbilo se mu, že v textu zákona je nahrazeno slovo „lidoop“ termínem subhumánní primát.

Podle šéfa veterinárního podvýboru Pavla Bohatce (ODS) bude novela potřebovat další změny. „Připadají mi velmi přísná pravidla pro záchytné stanice, které se starají o opuštěná a handicapovaná zvířata. Nakládáme jim na bedra příliš mnoho povinností ,“ řekl Bohatec.

Které z návrhů se nakonec do zákona dostanou, však ještě není jasné. Vládní novela pravděpodobně projde řadou změn. Výhrady mají téměř všichni. Právě kvůli množství připomínek si poslanci také odhlasovali delší lhůtu na projednání ve výboru, a to o třicet dnů.

Poslanec Přemysl Rabas: Děkuji, paní místopředsedkyně. Členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, připojuji se ke svým předřečníkům v tom, že novela je nesmírně důležitá, závažná, že je třeba ji propustit do dalšího čtení, ale chtěl bych upozornit na některé aspekty spojené s novelou.

Důvěrně, zkráceně říkáme zákonu týrací zákon. Ono to má své souvislosti, protože on v některých momentech dovoluje týrání zvířat. Takže vznikl název týrací zákon. Slangový výraz sice pro mě zkracováním, aby se to urychlilo, ale v podstatě vyjadřuje i to, že v zákonu zůstaly věci - a v podstatě umožňuje týrání zvířat - zůstaly tam věci, které tam nepatří. Často se to schovává za zdůvodnění, že jde o tradici. Můžeme se podívat na to, co je to tradice.

Můžeme se podívat na problém z odstupu prostorového nebo časového. Kdybychom si nyní představili, že jsme někde ve starém Římě, že jsme v Koloseu, kam se dováží obrovské množství zvířat z Afriky - myslím si, že kromě transportu ing. Vágnera v minulém století nikdy v historii se tak velké množství zvířat do zajetí nedostávalo jako právě za starého Říma, a zvířata se tam dostávala jen proto, aby v cirku byla štvána buď sama proti sobě, nebo proti gladiátorům. Kdybych já tam tehdy vystoupil a řekl, že je to špatně, že to je týrání, tak by to asi dopadlo tak, že bych skončil uprostřed toho cirku, hodili by mě mezi zvěř.

To je odstup časový. Prostorový si můžeme také dovolit, protože když se podíváme do Číny, jakým způsobem Čína nakládá se zvířaty, kdybyste se podívali na nějaké tržiště, třeba Kvan-žou, kde jsou tuny želv narovnány nad sebou, kde jsou v klecích ženetky, které si navzájem ze stresu okusují nožičky, a zahnívá to tak, že buď zvíře uhyne, nebo si ho někdo koupí, tak se vám z toho neudělá dobře. Jediné zdůvodnění je, že je to tradice, že jsme na to zvyklí, že je to normální, že na čínský stůl musí přijít čerstvé jídlo. Takže to dopadá tak, že tam v krabici leží jelínek mundžak, ten má zlámané nohy, aby nemohl utéci, ale aby zvíře zůstalo živé.

Podobně se na to můžeme podívat i u nás. Ale ještě bych se vrátil a pohyboval bych se v prostoru. Svět si uvědomuje, že někdy je potřeba od tradice ustoupit, že je třeba vytvořit tradici novou. Dne 5. dubna např. Eritrea uzákonila, že se nesmí dělat obřízka u žen. Kdyby někdo s něčím takovým přišel o pár let dříve, tak ho třeba ukamenují. Ale svět se vyvíjí a i od takto silně zakořeněné tradice je možné ustoupit. A to je daleko vážnější téma než to, které probíráme, ale nicméně jako ukázka toho, že ne každá tradice je dobrá, je to možné použít.

A teď se dostaneme do Čech. Nechtěl bych zde vyjmenovávat všechny konflikty, které máme se zákonem. Pozměňovacích návrhů, které bezesporu proběhnou ve výborech, bude víc. Chtěl bych se dotknout několika z nich, těch nejzásadnějších. Také jsme vám poslali ukázky videí, dostali jste to dnes všichni na počítač. Jde třeba o lov za pomoci elektrické energie, jde o lov na živou návnadu.